V pražském kině Lucerna má dnes po uvedení na festivalu v Benátkách premiéru další z digitálně restaurovaných kinematografických skvostů - Černý Petr Miloše Formana z roku 1963. Národní filmový archiv (NFA) už obdobně představil restaurovaný sci-fi snímek Ikarie XB 1 v Cannes a Berlíně.
Hraný celovečerní Formanův debut byl minulý týden v Benátkách uveden v sekci Venice Classics mezi nejlepšími digitálně restaurovanými snímky uplynulého roku. Archiv už tam před pěti lety uvedl obnovený Pytel blech Věry Chytilové z roku 1962. K práci na Černém Petrovi přizval kameramana Jana Malíře, zvukového mistra Pavla Rejholce a projekt konzultoval s Ivanem Passerem, který tehdy na filmu pracoval jako pomocný režisér. Restaurování se uskutečnilo ve studiu Cinepost Barrandov v Praze.
Postupy NFA při digitalizaci v minulosti provázela kritika filmových kameramanů týkající se výsledků restaurování. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) proto letos založil expertní skupinu, která má doporučit optimální postup prací.
NFA podle veřejné zakázky snímky dříve restauroval v laboratořích
maďarského studia Magyar Nemzeti Filmalap. Práce zahájené v srpnu 2014 za 26,5 milionu korun archiv organizačně i odborně zaštítil, získal podporu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Projekt byl ukončen letos na jaře. Otevřená mezinárodní soutěž finance ušetřila, místo původních deseti se digitalizace dočkalo 14 snímků vybraných ze seznamu 200 titulů pro první etapu digitalizace. Seznam v roce 2010 sestavila komise ministerstva kultury.
"Které další tituly budou digitalizovány, závisí na strategii světových festivalů, na tom, kde a jaký titul jsme schopni exkluzivně uplatnit," sdělil ředitel NFA Michal Bregant. Důležité podle něj je, aby se obnovené snímky dostaly do kin. Archiv i tentokrát vypíše veřejnou zakázku, ředitel počítá s tím, že dva až tři snímky ročně by mohly být digitalizovány v režii NFA. Jisté však je, že ke 100. výročí Československa bude restaurováno válečné drama Zborov z roku 1938. Premiéra má být za rok.
Digitalizuje se i dílo Karla Zemana či Tomáše Vorla
Dalšími subjekty, které pečují o obnovu významných titulů domácí kinematografie, jsou karlovarský festival a Nadace české bijáky. Letos tam měl premiéru digitalizovaný oscarový snímek Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze z roku 1965. Jako první byl v roce 2012 ve spolupráci s Film Servisem Karlovy Vary a NFA uveden Formanův snímek Hoří, má panenko, pak Všichni dobří rodáci (2013) a Ostře sledované vlaky (2014). Zde spolupráce s NFA skončila.
V následujícím roce projektem Čistíme svět fantazie začala spolupráce nadace s Českou televizí a Muzeem Karla Zemana. Výsledkem bylo restaurování Vynálezu zkázy (2015) a Barona Prášila (2016). Letos následuje Cesta do pravěku, která bude do kin uvedena v právě zahájeném Projektu 100.
V letech 2015 a 2016 spojila nadace síly s Tomášem Vorlem při restaurování jeho filmů Kamenný most a Cesta z města. Mezi plánovanými projekty jsou snímky Limonádový Joe, Spalovač mrtvol, Kočár do Vídně, Démanty noci, Sedmikrásky, Daleká cesta, Kristián a Ucho. Finanční částkou mohou nadaci podpořit na jejím webu či formou DMS dárci z řad veřejnosti. Podle šéfa nadace Petra Šikoše přijde obnova jednoho snímku zhruba na 1,2 milionu korun.
