"Soubor Trempové vznikl jako pocta všem, kdo jsou nebo byli a zůstali mladí, měli toulavé boty a táhlo je to pod širák. Ať už si říkali trempové, woodcrafteři, vandráci, čundráci, kovbojové, indiáni nebo si časem na své chaty pověsili satelit, všichni se stali součástí téměř výhradního českého a slovenského fenoménu trampingu, který je považován za naši největší subkulturu," uvedla za organizátory Ilona Rozehnalová.
Fojtík na souboru pracoval sedm let a dokončil jej předloni. Cílem bylo zdokumentovat stav a podobu této specifické subkultury. Doposud totiž neexistoval ucelený obrazový soubor o tomto ryze českém fenoménu. "Vyrůstal jsem v tomto prostředí, v trampské rodině. Aktivně jsem trampoval do devatenácti let. Pak jsem tramping vyměnil za lezení a hory," řekl Fojtík.
Výstava měla premiéru v Praze a v případě Ostravy jde o její druhé uvedení. V budoucnu by měla prezentovat Česko i v zahraničí. Fojtík jedná s některými českými centry. "Soubor má celkem šedesát fotografií. V Ostravě jich je k vidění přes čtyřicet. Vznikaly hlavně v Brdech, ale i na Kokořínsku, Plzeňsku či v Beskydech," řekl.
Tramping se ve své inspiraci Ligou lesní moudrosti, woodcraftem, skautingem a americkým Divokým západem stal v bývalém Československu hnutím, které mělo díky dobovým společensko-politickým poměrům charakter trpěné alternativní kultury.
Pojem tramp podle románů Jacka Londona na jedné straně vyjadřuje člověka nerespektujícího všeobecně vžité společenské konvence, pohybujícího se na okraji společnosti. Na straně druhé jde o hnutí založené na přátelství, sounáležitosti, romantickém vztahu k přírodě a odporu ke konzumnímu způsobu života a měšťáctví. V souvislosti se změnou společenského systému a politické situace prodělalo hnutí zásadní změny i opětovnou obrodu a v jisté podobě žije dodnes.
