Více než dva roky od prvního výkopu a 80 let od původního záměru se obyvatelé Sazovic na Zlínsku dočkali. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner v sobotu 13. května zasvětil kostel umístěný ve středu jejich obce svatému Václavu. Právě ten je patronem Sazovic již několik staletí.
Pražskou kaplí sv. Václava se nechal inspirovat také autor projektu, který má na kontě celou řadu sakrálních staveb, Marek Jan Štěpán. Sazovický kostel navrhl tak, aby svým tvarem odkazoval na půdorys původní svatováclavské svatyně.
"Když jsem si tato dvě místa spojil na mapě, zjistil jsem nečekanou souvislost. Spojnice vede středem hlavního okna v kostele. Odchlípení zdi vzniklo intuitivně, nemyslím ale, že to byla náhoda, spíše potvrzení správnosti, jakési vyšší souvislosti," přibližuje architekt.
Půlmetrové zdi rotundy se zužují do několika centimetrů a sbíhají se v jednom bodě. Kostel tak připomíná svitek papíru.
"Chtěl jsem, aby stavba při pohledu působila jako něco lehkého, abstraktního, jasného a přirozeného. Nařezávám svisle válec a odchlipuji tyto zdi od sebe, tím dovnitř proniká boční měkké světlo a klouže po jeho křivkách. Průniky světla do stavby jsou dvojí - zeď se ohýbá směrem ven, nebo dovnitř - což může být chápáno jako odraz mužského a ženského principu," popisuje dále architekt.
Stejně jako exteriér je záměrně střídmý i interiér. Lidé jsou podle autora doslova přehlceni informacemi. V kostele by tedy měli vnímat jenom čistotu prostoru a klid a uvědomovat si tak svoje nitro. "Klidu i intimitě prostoru napomáhá právě světlo, které prostory osvětluje přes zářezy ve stěnách, zároveň ale z kostela není vidět na okolní svět," dodává.
Stěny zdobí bronzové reliéfní kresby svatého Václava a Panny Marie s malým Ježíškem. Malíř Vladimír Kokolia je zachytil jen minimem tahů.
Lavice se soustředí kolem kruhového presbytáře, v jehož čele stojí obětní stůl organického tvaru s dokonalým povrchem, který má symbolizovat boží dotek - konec božího prstu, který se v jednom bodě dotýká naší země. Na horním kůru jsou pak umístěny varhany.
Kostel je bez věže, i to má být vyjádřením jednoduchosti a prostoty. Ve venkovní nice na vrcholu stavby je umístěna zvonkohra s 15 zvony. Součástí kostela je i společenské centrum v suterénu.
Inspiraci pro kartáčovanou omítku našel architekt v univerzitní kapli v Seattlu. Spolu s odborníky posléze zkoumal tradiční receptury vápenných omítek i jejich různé nanášení na zeď. Žádná z variant neodpovídala jeho představám, dokud k vodorovným vrypům nevyzkoušeli vedle stojící koště.
Kostel bude v Sazovicích stát poprvé v historii obce. Vznikl za peníze místních. Část peněz pokryla sbírka, kterou obyvatelé zorganizovali, většinu zaplatili sazovičtí podnikatelé - patrioti.
"Kostel, aniž bychom to dopředu plánovali, se stal srdcem obce. Je to budova sloužící hlavně duchovním účelům, ale tím, že má ve spodní části suterénu sál s celým zázemím, může být využívána i k různým besedám a pozváním," říká Marie Rapantová ze Spolku pro výstavbu kostela sv. Václava. Kostel je podle ní tím nejkrásnějším a nejhodnotnějším darem, který mohli obyvatelé obce dostat.
Architekt Marek Jan Štěpán
Moravský architekt, zaměřuje se na projekty sakrálních staveb, novostaveb i rekonstrukcí. Je například autorem projektu kostela Svatého ducha v Šumné, kostela Svatého ducha v Ostravě nebo kostela Svatého Václava v Sazovicích. Podílel se na velké liturgické úpravě katedrály svatého Mikuláše v Českých Budějovicích či na rekonstrukci kostela svaté Kateřiny v Hrabové, kostela svatého Václava v Ostravě nebo osvětlení pražské katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V letech 2006 - 2012 působil jako poradce kancléře prezidenta ve věcech architektury. Je autorem koncepce minimalistického bydlení Freedomky, v roce 2012 získal českého architektonického "Oscara" projekt areálu Café Fara v Klentnici.Na ARC VUT v Brně se nyní vede Laboratoř sakrálního prostoru.
