Stačí změnit to, jak koušete jídlo. Vědci zjistili nečekanou věc o lidském mozku

Představte si, že byste jedno sousto šalotky žvýkali před polknutím celkem 722krát. Zní to šíleně, přesně takovým způsobem ale konzumoval jídlo Horace Fletcher, americký samouk v oboru výživy. Muž, kterému přezdívali Velký žvýkač, věřil, že jídlo by se mělo kousat, dokud nebude v podstatě tekuté.

Horace Fletcher dokonce odhadoval, že intenzivní žvýkání by mohlo americké ekonomice na počátku 20. století ušetřit více než půl milionu dolarů denně (v dnešní měně zhruba 19,5 milionu dolarů), protože průměrný člověk by během dne přijal o půl libry (227 g) jídla méně.

Jakkoliv zní jeho metoda extrémně, dnešní vědci tvrdí, že „Velký žvýkač“ měl v některých ohledech pravdu. Častější žvýkání skutečně může přinést celou řadu zdravotních výhod, od zlepšení trávení a snížení množství přijatých kalorií až po zmírnění stresu a úzkosti a zlepšení kognitivních funkcí – posílení paměti a zvýšení pozornosti.

Vzhledem k tomu, že existuje souvislost mezi zdravím zubů a Alzheimerovou chorobou i demencí, někteří odborníci tvrdí, že zlepšení zubního zdraví pacientů by mohlo dokonce pomoci zvrátit mentální stárnutí.

Žvýkání je v zásadě první fáze trávení. Nejenže zvyšuje produkci slin a množství trávicích enzymů, jako je amyláza, které pomáhají rozkládat potravu, ale také dává signál žaludku, slinivce břišní, žlučníku a střevům k vylučování šťáv, které pomáhají potravu dále zpracovávat.

Žvýkejte, nebudete mít hlad

Pokud tedy jídlo člověk zhltne a pořádně nežvýká, tělo není připravené na jeho zpracování. Do střev pak dorazí příliš velké a chemicky nezpracované částice živin, které tam mají tendenci setrvávat déle, což dává mikroorganismům více času na jejich fermentaci. To mimo jiné způsobuje pocit nadýmání, zácpy a ve výsledku i mírný zánět střev.

Žvýkání zároveň napomáhá uvolňování živin z potravy, což našemu tělu umožňuje jejich účinnější vstřebávání. Například ve studii z roku 2009 bylo 13 zdravých dospělých požádáno, aby malou hrst mandlí rozžvýkali 10, 25 nebo 40krát. Když vědci odebrali vzorky stolice účastníků, zjistili, že čím více lidé žvýkali, tím méně tuku vyloučili, což naznačuje, že vstřebávání energie z ořechů bylo až o třetinu vyšší. Více žvýkající účastníci pokusu se rovněž cítili déle sytí.

To potvrdila i jiná studie z roku 2013, v jejímž rámci měli účastníci prokázat tuto souvislost s pocitem sytosti: když 21 účastníků mělo před spolknutím buď 15krát, nebo 40krát žvýkat malý kousek pizzy. U těch z druhé skupiny došlo k významnému snížení hladu. Měli také vyšší hladiny hormonů, které koordinují trávení ve střevech, a zároveň potlačené hladiny „hormonu hladu“ ghrelinu.

Podle vědců je pro to jednoduché vysvětlení. Tělu trvá asi 20 minut, než přizpůsobí produkci hormonů souvisejících s hladem a vyšle do mozku signál, že je člověk sytý. Žvýkání proces konzumace prodlouží. To je ostatně i jeden z důvodů, proč tolik dietologů a lékařů prosazuje pomalé a vědomé stravování místo hltání jídla.

Žvýkači mají zdravější mozek

Jedním z dobrých způsobů, jak zpomalit tempo jedení, je konzumace potravin, které prostě musíte žvýkat déle. Některé studie tak například doporučují upřednostňovat potraviny s vysokou viskozitou před těmi s nízkou viskozitou (ovesné vločky a lněná semínka místo bílé rýže nebo těstovin).

Kromě výživy a trávení vědci rovněž zjistili, že žvýkání hraje s přibývajícím věkem důležitou roli i ve zdraví našeho mozku. V průzkumu, do kterého se zapojilo více než 28 tisíc lidí starších 50 let ze 14 evropských zemí, si účastníci s dobrou schopností žvýkání nebo ti bez zubních protéz vedli lépe v sérii kognitivních testů. Prokázali výrazně lepší schopnost vybavování slov, verbální plynulost a matematické dovednosti než ti, kteří měli problémy se žvýkáním.

Proč ale má schopnost žvýkání něco společného s pamětí? Někteří výzkumníci poukazují na četné nervové obvody spojující náš žvýkací aparát s hipokampem – oblastí mozku zodpovědnou za prostorové učení a vytváření nových vzpomínek. Je jednou z prvních, které jsou poškozeny Alzheimerovou chorobou.

Jiní se domnívají, že žvýkání může zvýšit prokrvení mozku, což ostatně prokázali japonští vědci v experimentech s lidmi, kteří žvýkají žvýkačky. Podle jejich teorie funguje žvýkání jako čerpadlo, které pumpuje krev do mozku. Ten si díky tomu zachovává bystrost a lépe funguje.

V některých případech bylo také zjištěno, že žvýkání zlepšuje koncentraci. V jedné studii s 80 účastníky žvýkání během série kognitivních úkolů zvýšilo úroveň bdělosti o 10 procent. Žvýkači také dosáhli lepších výsledků v testu inteligence. Vědci zatím netuší, jak je to možné, nicméně už vysledovali, tento účinek žvýkání nevydrží déle než 15 až 20 minut.