


Zní to jako titul z béčkového filmu: žraloci „na kokainu“ křižují karibské vody. Jenže tentokrát nejde o fikci. Vědci totiž poprvé zaznamenali stopy kokainu v krvi žraloků u Baham - a spolu s nimi i kofein a běžné léky proti bolesti.

Výzkum probíhal v okolí ostrova Eleuthera, asi 80 kilometrů od Nassau. Vědci analyzovali krev 85 žraloků několika druhů a výsledky je překvapily: celkem 28 jedinců mělo v těle některou z testovaných látek. Nejčastěji šlo o kofein, méně často o analgetika a ve dvou případech o kokain.
Podle vědců to jde vysvětlit poměrně jednoduše. „Žraloci jsou velmi zvědaví. Koušou do neznámých předmětů, aby je prozkoumali, a tím se nechtěně vystavují nebezpečným látkám,“ vysvětluje hlavní autorka studie Natascha Wosnicková. Jinými slovy: pokud žralok narazí na podezřelý balíček ve vodě, prostě ho otestuje zuby. A právě takové balíčky mohou být klíčem k celé záhadě. V Karibiku se totiž dlouhodobě objevují zásilky drog, které skončí v moři - ať už kvůli pašování, nebo nehodám. Pro zvědavého predátora jde jen o další neznámý objekt k prozkoumání.
Kokain je ale jen špička ledovce. Mnohem častěji se v tělech žraloků objevoval kofein a léky proti bolesti, jako je diclofenac či paracetamol. Právě tyto „legální“ látky vyvolávají u vědců možná ještě větší obavy.
„Zatímco nálezy kokainu přitahují mediální pozornost, všudypřítomný kofein a farmaceutika jsou stejně znepokojivé,“ upozorňuje Wosnicková. „Jsou to běžně užívané látky, které často přehlížíme, ale jejich ekologická stopa je zjevná.“
Výzkumníci zdůrazňují, že farmaceutika a nelegální drogy se v mořském prostředí stále častěji považují za nově se objevující kontaminanty, zejména v oblastech s rychlou urbanizací a turistickým rozvojem.
Uklidňující je, že vědci nezaznamenali žádné známky toho, že by „kontaminovaní“ žraloci byli pro lidi nebezpečnější. „Naší hlavní obavou není zvýšená agresivita vůči lidem,“ zdůrazňuje Wosnick, „ale spíše dopady na zdraví samotných žraloků.“
Jedním z možných zdrojů kontaminace je turismus. Oblasti s nejvyšší koncentrací látek v krvi žraloků se shodují s místy oblíbenými mezi návštěvníky. Více lodí znamená více odpadních vod - a také více chemických stop, které pronikají do mořského prostředí. Nálezy kokainu výzkumníci zaznamenali i u žraloků u pobřeží Brazílie, kde hladiny látek byly dokonce vyšší. Tamní výzkumníci kontaminaci spojují s vypouštěním odpadních vod i činností nelegálních laboratoří.
Zatím se přesně neví, jak tyto látky ovlivňují chování žraloků. Vědci však zaznamenali změny v jejich metabolismu - zejména u jedinců s „kontaminovanou“ krví. Podle oceánografky Tracy Fanarové to naznačuje, že vystavení chemickým látkám může u zvířat vyvolávat stres a nutit je vydávat více energie na jejich odbourávání.
Zajímavou paralelu nabízí výzkum u zlatých rybek, kde se ukázalo, že kofein zvyšuje energii a soustředění podobně jako u lidí. Jak by ale podobné látky působily na žraloky ve volné přírodě, zůstává nejasné.
Zdroje: Science Direct, Science News, New York Post, CBS News






Moskva naznačila ochotu obnovit dialog s Evropou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po masivním ukrajinském útoku na Moskevskou oblast prohlásil, že si evropské země budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Zatímco část evropských lídrů možnost obnovení kontaktů připouští, jiní varují před nekalými úmysly Kremlu.



Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) dnes schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání.



Slunné dny se rychle blíží a stále více lidí přemýšlí, jak si doma vytvořit vlastní prostor pro odpočinek a relaxaci.



Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.



Rodiče dětí, které se narodí od 1. ledna příštího roku, by mohli mít vyšší rodičovskou. Místo nynějších 350 tisíc korun by dostali 400 tisíc korun, na dvojčata a vícerčata místo 700 tisíc korun pak 800 tisíc korun. Počítá s tím chystaná novela o státní sociální podpoře, kterou v pondělí beze změn schválila vláda. Potvrdil to ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Normu dostane k projednání sněmovna.