Ostrava - Proč se do projektu "Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd" zapojila ZOO Ostrava? "Důvodů je hned několik", vysvětluje její ředitel Petr Čolas.
Pro ostravskou zoologickou zahradu je důležité zejména to, že projekt Návrat orla je kvalitní a má smysl. "Jinak bychom si nemohli dovolit se do něj zapojit," říká Čolas. "Už proto, že s cennou vizitkou a mezinárodním renomé ZOO Ostrava není možné nijak lehkovážně zacházet či jakkoli hazardovat."
Jedním z hlavních úkolů opravdu moderních zoologických zahrad je na rozdíl od ještě ne tak dávné minulosti co nejaktivnější podíl na ochraně světové biodiverzity.
A to nejen účastí na záchranných chovech v lidské péči chovaných zvířat (tzv. "ex situ"), ale i na projektech přímo v přírodě ("in situ").
"Posláním moderních zoologických zahrad, v souladu s právem Evropských společenství, je přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči," upřesňuje šéf ostravské ZOO Petr Čolas.
Kdo podporuje Návrat orla
- Mattoni:
"Orel je naším symbolem." - ZOO Ostrava:
"Podporujeme chovy i zvířata v přírodě." - CHKO Beskydy:
"Orel do Beskyd patří." - Aktuálně.cz
"Láká nás, co je unikátní." - Lesy ČR:
"Jsme pro druhovou pestrost." - Slovensko:
"Naši orli dostanou šanci na přežití."
"Světové komunity zoologických zahrad a akvárií se zároveň snaží, aby všichni její členové byli přímo zapojeni do programů ochrany zvířat ve volné přírodě.
Světová strategie ochrany přírody proto vyzvala všechny zoologické zahrady a akvária ke zintenzívnění podpory ochrany volně žijících zvířat i jejich stanovišť," dodává.
Projekt Návrat orla skalního do České republiky tak přesně zapadá do dva roky staré koncepce ZOO Ostrava. Ta si klade za cíl podpořit aspoň některé vybrané projekty "in situ".
"Postupně jsme se tedy zapojili do projektů a činnosti Asociace pro výzkum a ochranu lemurů (AEECL), které probíhají převážně na poloostrově Sahamalaza na severozápadě Madagaskaru mimo jiné pod záštitou Společnosti pro ochranu volně žijících organismů (WCS)," uvádí Čolas.
Dalším z programů, v němž ostravská ZOO mimochodem jako první zoologická zahrada nejen v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad, ale i v celém tzv. postkomunistickém světě figuruje, je "in-situ" projekt na záchranu nejvzácnějšího primáta světa, hainanského gibona (Nomascus nasutus hainanus).
| Více o projektech in situ a podílu ZOO Ostrava na Světové strategii ochrany přírody čtěte ZDE |
Na celém světě přežívá v současnosti posledních 15 až 20 kusů těchto gibonů, a to v jediné rezervaci Bawangling na ostrově Hainan.
Koncem roku 2001 se záchranného a výzkumného projektu tohoto druhu ujala Pařížská zoologická společnost ve spolupráci s čínskou univerzitou (East China Normal University) a Národním přírodovědným muzeem v Paříži.
"Projekty na záchranu lemura i hainanského gibona, podpora Návratu orla do Moravskoslezských Beskyd, stejně tak jako například projekty posilování volně žijící populace silně ohrožených druhů naší fauny, sovy pálené a sýčka obecného, přesně zapadají do už zmiňované koncepce a strategie Zoo Ostrava," shrnuje ředitel zoologické zahrady Petr Čolas.
A ještě z jednoho důvodu je pro ostravskou zoologickou i jejího ředitele Čolase Návrat orla skalního do ČR zajímavý: novojičínští ochránci přírody orly vypouštějí v nedalekých Beskydech. Tedy v prostředí, které Petr Čolas důvěrně zná.
"Zájem o ornitologii a přírodní vědy mě provází již od útlého dětství," přiznává šéf ZOO Ostrava. "S garanty projektu, Petrem Orlem a Otou Závalským, navíc systematicky a dlouhodobě velmi intenzívně spolupracujeme. A já jsem hluboce přesvědčený nejen o jejich vysokých odborných znalostech, ale i o kvalitách lidských."
