Reklama
Reklama

Zombie z mořských hlubin. Vědci narazili na záhadného tvora, jehož tkáň odmítá zemřít

Co se stane, když část těla oddělíte od zbytku organismu? Většinou rychle odumře. Vědci však nyní narazili na výjimku, která připomíná scénář ze sci-fi hororu. Při výzkumu mořské okurky zjistili, že oddělené kusy její tkáně dokážou dál růst, hojit se a přežívat celé roky bez spojení s původním tělem.

Scuba,Divers,Underwater,Exploring,Caves,Blue,Ocean,Scenery,With,Torch
Při výzkumu mořské okurky vědci zjistili, že oddělené kusy její tkáně dokážou dál růst, hojit se a přežívat celé roky bez spojení s původním tělem.Foto: Shutterstock
Reklama

Neobvyklý fenomén se týká druhu Psolus fabricii, mořské okurky žijící v severním Atlantiku. Vše začalo zdánlivě banální laboratorní nehodou. Když vědci jednoho jedince vyzvedávali z akvária, několik jeho přísavných nožek zůstalo přilepených na skle. Místo očekávaného odumření však následovalo překvapení.

„Všimli jsme si, že tam byly pořád po několika dnech, pak týdnech a nakonec měsících. Stále byly přichycené. Hojily se, a dokonce trochu vyrostly. Přežívaly ve svém přirozeném prostředí,“ popsala hlavní autorka studie Sara Jobsonová.

Nečekaný objev přiměl výzkumníky k dalším experimentům. Začali odebírat další části těla a sledovat jejich vývoj. Výsledek je překvapil – oddělené tkáně odmítaly zemřít. Přestože neměly ústa, žaludek ani zbytek organismu, dokázaly přijímat živiny, vytvářet nové buňky a reagovat na okolní podněty.

Underwater,Macro,Image,Of,The,Sea,Cucumber,Psolus,Phantapus,With
Odmítá zemřít. Zvětšený záběr mořské okurky.Foto: Shutterstock

„Tohle je první případ tkáňové nesmrtelnosti v přirozených podmínkách,“ komentovala Jobsonová. „Láskyplně těmto tkáňovým explantátům říkáme naše zombie, protože se zdají být někde na hranici mezi mrtvým a živým.“

Reklama
Reklama

Živé více než tři roky

Největší překvapení přineslo dlouhodobé sledování. Ani po více než třech letech se neobjevily známky odumírání. „Pokud můžeme říct, neobjevily se žádné známky smrti, degradace ani nekrózy. Zdálo se, že by to mohlo pokračovat navždy. Jen jsme se v určitém bodě museli zastavit a studii publikovat,“ přiznala Jobsonová.

Jinými slovy, experiment neskončil proto, že by tkáně uhynuly, ale proto, že vědci potřebovali zveřejnit své výsledky. Vědkyně Rachel Siplerová přirovnala tento jev k ještěrkám, které při útoku predátora odhazují ocas. „Víme, že některé ještěrky dokážou vypěstovat nový ocas. My ale řešíme otázku, jestli ocas dokáže vypěstovat novou ještěrku.“ Oddělené tkáně se sice neproměnily v nové jedince, zároveň se ale nechovají jako běžná mrtvá hmota.

Přepisování pravidel života

Podle Veroniky Hinmanové z Floridské univerzity tento objev narušuje samotné chápání toho, co znamená být živý. „Myslím si však, že ještě významnější je skutečnost, že tento výzkum zpochybňuje naše představy o tom, co znamená být živý a nakolik je život závislý na celém organismu, nikoli na schopnosti samotných tkání se lokálně organizovat a udržovat.“

Podle ní mohou některé tkáně obsahovat dostatek vlastní biologické organizace k tomu, aby fungovaly samostatně mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Objev by navíc mohl mít praktické využití. Vědci už spekulují, zda by podobné „nesmrtelné“ tkáně nemohly pomoci při výzkumu hojení ran, regenerace orgánů nebo procesů stárnutí. „Pokud by se potvrdilo, že jsou skutečně nesmrtelné, mělo by to významné využití v medicínském výzkumu a buněčné biologii,“ uzavřela Jobsonová.

Reklama
Reklama

VIDEO: „Bylo to jako v Čelistech, jeden ze žraloků dokonce narazil do mé lodi,“ řekl rybář, který vše natočil na akční kameru.

Zdroje: Phys, CNN, Science

Reklama
Reklama
Reklama