Přehrady na Vltavě se staly výkladní skříní socialismu. Pod vodou kvůli nim mizely celé vesnice

3. 8. 2018 9:32

Stavba Orlické přehrady začala v roce 1954 a skončila o sedm let později. O její výstavbě v poněkud menším měřítku se ale uvažovalo už za první republiky.

Orlická přehrada je největší, nejmohutnější a nejdelší na Vltavě, její 450 metrů dlouhá hráz dosahuje výšky 91 metrů.

+24fotografií Stavba Orlické přehrady začala v roce 1954 a skončila o sedm let později. O její výstavbě v poněkud menším měřítku se ale uvažovalo už za první republiky. Foto: archiv Povodí Vltavy

Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních přehrad a nádrží. První z nich regulovaly řeku už ve 30. letech, další po druhé světové válce. Primárně vznikaly kvůli výrobě elektrické energie, zároveň měly chránit před povodněmi nebo sloužit k rekreaci. Podle odborníků rovněž chrání řeku před vysycháním. Co všechno ale muselo vodohospodářskému dílu minulého století ustoupit? A co se skrývá pod hladinou Orlické nebo Slapské přehrady, které měly do chudého Povltaví přinést práci, rekreaci a především ho zásobit elektřinou?

autor: Petra Jansová | 3. 8. 2018 9:32