Přehrady na Vltavě se staly výkladní skříní socialismu. Pod vodou kvůli nim mizely celé vesnice

Přehrady na Vltavě se staly výkladní skříní socialismu. Pod vodou kvůli nim mizely celé vesnice
Stavba Orlické přehrady začala v roce 1954 a skončila o sedm let později. O její výstavbě v poněkud menším měřítku se ale uvažovalo už za první republiky.
Orlická přehrada je největší, nejmohutnější a nejdelší na Vltavě, její 450 metrů dlouhá hráz dosahuje výšky 91 metrů.
Tok Vltavy přehradila v obci Solenice.
Tak nějak vypadala obec ve 40. letech.
Foto: archiv Povodí Vltavy
Petra Jansová Petra Jansová
3. 8. 2018 9:32
Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních přehrad a nádrží. První z nich regulovaly řeku už ve 30. letech, další po druhé světové válce. Primárně vznikaly kvůli výrobě elektrické energie, zároveň měly chránit před povodněmi nebo sloužit k rekreaci. Podle odborníků rovněž chrání řeku před vysycháním. Co všechno ale muselo vodohospodářskému dílu minulého století ustoupit? A co se skrývá pod hladinou Orlické nebo Slapské přehrady, které měly do chudého Povltaví přinést práci, rekreaci a především ho zásobit elektřinou?
 

Právě se děje

Další zprávy