Reklama
Reklama

Zkrotili prudký pražský svah. Architekti v něm schovali bazén, jezírko i venkovský dvorek

Na první pohled nenápadná zahrada, ve skutečnosti promyšlený systém prostorů. Od venkovského dvorku přes obytnou terasu až po horní část s ohništěm – každý detail tu reaguje na terén, architekturu domu i potřeby jeho obyvatel.

Reklama

Zahrada o rozloze 1300 metrů čtverečních v Praze je ukázkou promyšleného přístupu, který propojuje architekturu domu, svažitý terén i potřeby každodenního života do jednoho funkčního a vizuálně klidného celku. Už při návrhu bylo zřejmé, že klíčovou roli bude hrát práce s výškou pozemku a logické uspořádání jednotlivých zón.

Ve městě, ale s venkovskou atmosférou

„Hlavním východiskem našeho návrhu bylo promyšlené umístění požadovaných prvků v zahradě, návaznost na výškové úrovně rodinného domu a práce se svažitým terénem,“ vysvětlují autoři projektu Ferdinand Leffler a Anna Chomjaková z ateliéru Flera. Zahrada proto nepůsobí jako soubor náhodně umístěných prvků, ale jako promyšlená kompozice, kde má každá část své místo a funkci. Celkový charakter byl zvolen záměrně – venkovský, uvolněný a přirozený.

„Celkový charakter zahrady jsme pojali jako venkovský a přírodní,“ doplňují architekti s tím, že spodní část zahrady logicky vychází z osazení domu, zatímco horní partie umožnila volnější práci s prostorem i zelení. „Rozvržení spodní části zahrady je výrazně ovlivněno situováním domu na pozemku, zatímco horní část jsme koncipovali volněji, s respektem ke stávajícím vzrostlým stromům.“

Ucelený a harmonický dojem

Důležitým motivem celého návrhu je také snaha o sjednocení architektury domu a nově vzniklých zahradních prvků. „Nově navržené objekty jsme navázali na tvarosloví novostavby rodinného domu a usilovali jsme o vytvoření uceleného a harmonického dojmu celé zahrady,“ popisují autoři.

Reklama
Reklama

Výsledkem je prostor, který nepůsobí roztříštěně, ale naopak klidně a přirozeně navazuje na dům i okolí. Zahrada zároveň nabízí různorodé způsoby využití – od aktivních zón až po intimní zákoutí. „V rámci dispozičního řešení jsme vytvořili několik zákoutí pro aktivní i klidový pobyt,“ dodávají.

Navrženo podle toho, jak se lidé pohybují

Předzahrádka u vstupu byla pojata jako venkovský dvorek, který přirozeně uvádí do celého prostoru. Tvary zpevněných ploch zde vycházejí z každodenního pohybu obyvatel, zatímco zbytek ploch změkčují výsadby.

„Zbylé plochy jsme upravili jako záhony, které zjemňují architekturu stavebních objektů,“ vysvětluje Anna Chomjaková. Dominantou této části je solitérní strom doplněný vícekmennými dřevinami, které prostoru dodávají strukturu i přirozený stín. Přechody mezi jednotlivými úrovněmi řeší jemně modelované rampy ze žulové kostky, které nenarušují kontinuitu zahrady a umožňují pohodlný pohyb.

Klíčovým obytným centrem se stala krytá terasa, která plynule navazuje na interiér domu. Na ni navazuje bazén s dřevěnou palubou, jehož výšková úroveň odpovídá hlavnímu podlaží domu. Přirozené propojení interiéru a exteriéru podporuje i práce s detaily – například nízká kamenná zídka, která nejen vyrovnává terénní rozdíly, ale zároveň ukrývá vodní prvek s přepadem a jezírkem pro ryby.

Reklama
Reklama

„Tento prvek je pohledový jak z jídelny, tak z obývacího pokoje,“ doplňují architekti, čímž podtrhují důraz na vizuální i smyslový kontakt s vodou a zelení.

Dřevěné schodiště, rampa i kamenné zídky

Horní část zahrady pak nabízí uvolněnější, téměř krajinářský charakter. Propojení se spodní částí zajišťuje dřevěné schodiště a rampa, zatímco výškové rozdíly vyrovnávají kamenné zídky a modelované svahy s výsadbami.

„Do přední části horní zahrady jsme umístili zeleninové záhonky a klidové zákoutí pro děti… v protilehlém rohu se nachází mlatová plocha určená pro ohniště,“ uzavírají autoři. Celek tak působí vyváženě – jako zahrada, která není jen kulisou domu, ale plnohodnotným prostorem pro každodenní život.

Zdroj: Ateliér Flera, autorský článek

Reklama
Reklama
Reklama