Washington - Klimatické změny mají mnohem drtivější dopad na ženy než na muže. Převážně matky z chudých rozvojových zemí trpí suchem, kácením lesů a neúrodou, zatímco jejich muži se stěhují na zelenější pastviny.
"Mnohé aktivity ničící životní prostředí neúměrně postihují ženy. Většina žen - zvláště v rozvojovém světě - je závislá na primárních přírodních zdrojích: na půdě, lesích, vodě," řekla agentuře Reuters Wangari Maathaiová z Keni, která v roce 2004 získala za svou práci na udržitelném rozvoji Nobelovu cenu.
"Muži mohou odejít hledat zelenější pastviny v jiných oblastech. Ale ženy většinou nechají, aby nepříznivým podmínkám čelily. Takže když dochází k odlesňování, když je sucho, když se neurodí, je to právě žena a děti, kdo jsou nejvíce nepříznivě ovlivněni."
Zemědělský program na pomoc ženám
Problém žen v rozvojových zemích se snaží řešit podpůrný zemědělský program.
Aliance za zelenou revoluci v Africe (AGRA) do svého projektu zapojila přes čtyři milióny farmářů z celého regionu. Ti dohromady zregenerují a znovu obdělají 63 tisíc kilometrů čtverečních polí.
Podle britské stanice BBC si projekt postupně vyžádá 180 milionů dolarů.
Většinu mezi těmito drobnými farmáři tvoří právě ženy. "Jsou pro nás nejdůležitější, protože nejlépe vědí, jaká plodina a dokonce odrůda je pro danou lokalitu nejlepší," vysvětlil doktor Akin Adesina, viceprezident AGRA.
V minulých letech nebylo výjimkou, že se na jednom poli pěstovala pořád stejná plodina, která si z ní brala stále stejné živiny. To vedlo k naprostému kolapsu půdy.
"To, že AGRA umožní malým farmářům produkovat více na menší rozloze, bude mít rozmanité sociálně ekonomické a hlavně environmentální výhody," řekl BBC Achim Steiner, výkonný ředitel Environmentálních programů OSN, které jsou partnerem AGRA.
Znásilněné kvůli nedostatku vody
Další laureátka Nobelovy ceny, Jody Williamsová, zmiňuje dopad klimatických změn na konflikt v Darfúru. Takzvaná dezertifikace bývalé zemědělské půdy má za následek nedostatek vody v regionu.
Williamsová jako vedoucí mise OSN v Darfúru navštívila velký uprchlický tábor poblíž hranic s Čadem. V táboře je nedostatek vody a ženy a dívky ji musely z dálky donášet.
"Proč tam ty ženy musejí chodit?" ptá se Williamsová. "Protože kdyby šli muži, byli by zabiti. Když jde žena, ta jediná věc, které musí čelit, je "pouze" znásilnění."
USA musí omezit znečištění a emise
Podle Williamsové musí něco podniknout především bohaté státy včetně USA. Je třeba, aby omezily své vlastní znečišťování a emise - a nenabízely jen pomoc místům postiženým změnami klimatu.
"Dokud Spojené státy nezaujmou svou vedoucí pozici, zbytek světa se za ně bude moci i nadále schovávat a říkat, že USA znečišťují nejvíc, nic proti tomu nedělají, tak proč bychom měli my?" říká Maathaiová.
Čtěte také: Nepokoje v desítkách zemí. Kvůli zdražování jídla