


Hluboko pod našima nohama, v místě, kam se nikdy nedostane žádný člověk, se odehrála změna, kterou vědci nečekali. Obrovský proud roztaveného železa v zemském jádru náhle změnil směr. Nejde o katastrofu ani bezprostřední hrozbu, přesto může tento jev pomoci vysvětlit, jak funguje magnetický štít chránící Zemi před nebezpečným kosmickým zářením. A hlavně: nikdo zatím přesně neví, proč k tomu došlo.

Přibližně 2250 kilometrů pod Tichým oceánem se nachází jedna z nejméně probádaných oblastí naší planety. Právě zde, v tekutém vnějším jádru Země tvořeném převážně roztaveným železem, zaznamenali vědci překvapivou změnu.
Výzkumníci z univerzity ve skotském Edinburghu analyzovali pozemní měření a satelitní data z let 1997 až 2025. Jejich studie publikovaná v odborném časopise The Journal of Studies of Earth's Deep Interior ukázala, že kolem roku 2010 došlo pod rovníkovou částí Tichého oceánu k výraznému obratu proudění. Rozsáhlá oblast železem bohaté tekutiny, která se dříve pohybovala pomalu na západ, začala proudit výrazně směrem na východ.
Na první pohled může jít o nenápadný detail. Ve skutečnosti však podobné procesy hrají zásadní roli při vytváření zemského magnetického pole. Právě ono totiž funguje jako ochranný štít, který odklání část nebezpečného slunečního a kosmického záření. Bez něj by byly podmínky na Zemi výrazně méně příznivé pro život.
„Rozsáhlé obrácení proudění pod Pacifikem vyvolává nové otázky ohledně chování hlubokého nitra Země,“ uvedl hlavní autor studie Frederik Dahl Madsen z University of Edinburgh.
Podle něj se nyní vědci snaží zjistit, zda šlo pouze o krátkodobou odchylku, součást pravidelného cyklu, nebo o vznik nového stabilního uspořádání proudění v zemském jádru.
Výsledky zaujaly i odborníky z Evropské kosmické agentury (ESA). Elisabetta Iorfidová, specialistka na výzkum zemských polí, upozorňuje, že nový objev zpochybňuje dosavadní představu o tom, že ve vnějším jádru dlouhodobě převládá stabilní proudění směrem na západ. „Tato studie ukazuje, že regionální změny mohou vzniknout velmi rychle, během pouhé jedné dekády,“ uvedla Iorfidová.
Podle ní mohou výsledky pomoci objasnit vzájemné vztahy mezi vnějším jádrem, pevným vnitřním jádrem a spodní částí zemského pláště. Právě hranice mezi jádrem a pláštěm patří k nejdůležitějším oblastem pro pochopení dynamiky hlubokého nitra Země.
Nejnovější data ESA navíc naznačují, že východní proudění už možná znovu slábne. Pokud se tento trend potvrdí, mohlo by jít o dočasnou oscilaci nebo součást dlouhodobého přirozeného cyklu, který vědci zatím teprve začínají chápat.
Dobrou zprávou je, že změny probíhající hluboko pod zemským povrchem nepředstavují pro lidi ani pro klima žádné bezprostřední riziko. Jejich význam spočívá především v tom, že pomáhají lépe porozumět mechanismům, které řídí fungování celé planety.
Magnetické pole Země totiž není neměnné. Neustále se pomalu vyvíjí a reaguje na změny proudění ve vnějším jádru. Tyto procesy ovlivňují nejen vědecké modely vývoje planety, ale také navigační systémy, provoz družic nebo předpovědi kosmického počasí v okolí Země.
Nově objevený obrat proudění tak představuje další dílek do složité skládačky ukrývající se hluboko pod našima nohama. A zároveň připomíná, že ani po staletích výzkumu stále neznáme všechny procesy, které rozhodují o fungování světa, v němž žijeme.



Už na kurtu během ceremoniálu na Centre Courtu dala Karolína Muchová jasně najevo, jak tvrdě ji porážka ve finále Wimbledonu zasáhla. Na následné tiskové konferenci silné zklamání potvrdila a dala nahlédnout do zákulisí fascinující české bitvy mezi ní a novou šampionkou Lindou Noskovou. Pro svou kamarádku měla jen slova respektu a obdivu.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.



Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.



Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.