


Hluboko pod našima nohama, v místě, kam se nikdy nedostane žádný člověk, se odehrála změna, kterou vědci nečekali. Obrovský proud roztaveného železa v zemském jádru náhle změnil směr. Nejde o katastrofu ani bezprostřední hrozbu, přesto může tento jev pomoci vysvětlit, jak funguje magnetický štít chránící Zemi před nebezpečným kosmickým zářením. A hlavně: nikdo zatím přesně neví, proč k tomu došlo.

Přibližně 2250 kilometrů pod Tichým oceánem se nachází jedna z nejméně probádaných oblastí naší planety. Právě zde, v tekutém vnějším jádru Země tvořeném převážně roztaveným železem, zaznamenali vědci překvapivou změnu.
Výzkumníci z univerzity ve skotském Edinburghu analyzovali pozemní měření a satelitní data z let 1997 až 2025. Jejich studie publikovaná v odborném časopise The Journal of Studies of Earth's Deep Interior ukázala, že kolem roku 2010 došlo pod rovníkovou částí Tichého oceánu k výraznému obratu proudění. Rozsáhlá oblast železem bohaté tekutiny, která se dříve pohybovala pomalu na západ, začala proudit výrazně směrem na východ.
Na první pohled může jít o nenápadný detail. Ve skutečnosti však podobné procesy hrají zásadní roli při vytváření zemského magnetického pole. Právě ono totiž funguje jako ochranný štít, který odklání část nebezpečného slunečního a kosmického záření. Bez něj by byly podmínky na Zemi výrazně méně příznivé pro život.
„Rozsáhlé obrácení proudění pod Pacifikem vyvolává nové otázky ohledně chování hlubokého nitra Země,“ uvedl hlavní autor studie Frederik Dahl Madsen z University of Edinburgh.
Podle něj se nyní vědci snaží zjistit, zda šlo pouze o krátkodobou odchylku, součást pravidelného cyklu, nebo o vznik nového stabilního uspořádání proudění v zemském jádru.
Výsledky zaujaly i odborníky z Evropské kosmické agentury (ESA). Elisabetta Iorfidová, specialistka na výzkum zemských polí, upozorňuje, že nový objev zpochybňuje dosavadní představu o tom, že ve vnějším jádru dlouhodobě převládá stabilní proudění směrem na západ. „Tato studie ukazuje, že regionální změny mohou vzniknout velmi rychle, během pouhé jedné dekády,“ uvedla Iorfidová.
Podle ní mohou výsledky pomoci objasnit vzájemné vztahy mezi vnějším jádrem, pevným vnitřním jádrem a spodní částí zemského pláště. Právě hranice mezi jádrem a pláštěm patří k nejdůležitějším oblastem pro pochopení dynamiky hlubokého nitra Země.
Nejnovější data ESA navíc naznačují, že východní proudění už možná znovu slábne. Pokud se tento trend potvrdí, mohlo by jít o dočasnou oscilaci nebo součást dlouhodobého přirozeného cyklu, který vědci zatím teprve začínají chápat.
Dobrou zprávou je, že změny probíhající hluboko pod zemským povrchem nepředstavují pro lidi ani pro klima žádné bezprostřední riziko. Jejich význam spočívá především v tom, že pomáhají lépe porozumět mechanismům, které řídí fungování celé planety.
Magnetické pole Země totiž není neměnné. Neustále se pomalu vyvíjí a reaguje na změny proudění ve vnějším jádru. Tyto procesy ovlivňují nejen vědecké modely vývoje planety, ale také navigační systémy, provoz družic nebo předpovědi kosmického počasí v okolí Země.
Nově objevený obrat proudění tak představuje další dílek do složité skládačky ukrývající se hluboko pod našima nohama. A zároveň připomíná, že ani po staletích výzkumu stále neznáme všechny procesy, které rozhodují o fungování světa, v němž žijeme.









Ukrajina otevře veškeré archivy tajných služeb, které se týkají volyňského masakru z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. V pátek to na síti X oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Varšavou procházejí v posledních týdnech složitým obdobím, rozhodnutí je tak vnímáno jako vstřícný krok.



Jude Bellingham po semifinálové porážce Anglie sdílel báseň týmového řidiče. Slova jejího autora podle hvězdy Realu vystihla bolest i hrdost mužstva.



Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Tupolev Tu-95, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi 800 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Ukrajinská armáda zasáhla také objekty ruského ropného průmyslu a cíle na Ruskem okupovaných územích, dodal ukrajinský prezident.



Ochromit ruský vývoz ropy a připravit Kreml o jednu z hlavních finančních tepen války. Takový je cíl ukrajinské operace, během níž se od začátku července podle Kyjeva stalo terčem útoků nejméně 159 plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jen během čtvrtka měly ukrajinské drony zasáhnout dalších 12 lodí, které Kremlu umožňují obcházet mezinárodní sankce.



V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela irská oscarová herečka Brenda Frickerová. Bylo jí 81 let. V pátek o tom informovala agentura AP. Frickerovou čeští diváci znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku (1992).