Reklama
Reklama
Magazín

Země pod jejich domovy se pomalu propadá. Satelity odhalily, kterým městům hrozí největší škody

Tereza Šolcová
Tereza Šolcová
Tereza Šolcová

Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?

Mexico,City,-,Mexico,-,December,02,,2022:,The,Cityscape
V některých částech Mexico City klesal terén přibližně o 217 milimetrů ročně, tedy téměř o 22 centimetrů. Foto: Shutterstock – Oquiofoto
Reklama

Pod ulicemi některých světových metropolí probíhá proces, kterého si jejich obyvatelé nemusejí dlouhá léta všimnout. Zemský povrch pozvolna klesá, zatímco domy, silnice a podzemní infrastruktura se musí přizpůsobovat jeho pohybu.

Nová mezinárodní studie nyní ukázala, jak výrazně se rychlost tohoto procesu mezi jednotlivými městy liší. V některých lokalitách dokonce vědci zaznamenali pokles půdy o více než dvacet centimetrů za jediný rok.

Výzkumný tým, jehož členy jsou například Shengli Tao a Xie Hu z Pekingské univerzity, analyzoval satelitní radarová měření z let 2014 až 2023. Pomocí jednotné metodiky zmapoval pohyb povrchu ve 465 městech s více než milionem obyvatel ve 107 zemích po celém světě. Výsledky zveřejnil 12. října odborný časopis Nature Cities.

Nejdramatičtější lokální hodnoty vědci naměřili v mexickém hlavním městě. V některých částech Mexico City klesal terén přibližně o 217 milimetrů ročně, tedy téměř o 22 centimetrů. Napříč městem však činila mediánová rychlost poklesu osm milimetrů za rok. Tento rozdíl ukazuje, proč nelze nejvyšší naměřenou hodnotu automaticky vztahovat na celou metropoli. V dalším mexickém městě Torreón dosahoval medián přibližně 17 milimetrů ročně.

Reklama
Reklama

Kde jsou na tom nejhůř?

Při porovnání jednotlivých oblastí světa se nejzávažnější problémy soustředily do jihovýchodní a západní až střední Asie a do jižní části Severní Ameriky. Mezi městy s nejrychlejším mediánovým poklesem vynikl indonéský Medan, kde terén klesal přibližně o 33 milimetrů ročně. Následoval indonéský Bandung s 22 milimetry a íránský Isfahán s 11 milimetry ročně.

Jde o jev, kterému geologové říkají pokles zemského povrchu neboli subsidence. Jeho důsledky přitom nemusí být patrné okamžitě. Postupné změny mohou narušovat základy staveb, poškozovat komunikace, potrubí nebo kanalizační systémy. V pobřežních městech navíc klesající terén zvyšuje nebezpečí záplav.

„Pokles půdy ohrožuje stabilitu budov a kritické infrastruktury a prohlubuje dopady klimatických změn, pokud jde o záplavy. Zvlášť v pobřežních městech, kde zesiluje účinky stoupající mořské hladiny,“ upozornil už v roce 2024 profesor Robert Nicholls z britské University of East Anglia, který se na výzkumu poklesu půdy dlouhodobě podílí.

Významnou příčinou bývá nadměrné čerpání podzemní vody. Když lidé odčerpávají vodu z určitých geologických vrstev, sedimenty se mohou stlačovat a terén postupně klesá. „Půda doslova klesá, jak z ní odčerpáváme vodu,“ vysvětlil Nicholls v rozhovoru pro vědecký pořad The Naked Scientists. Upozornil přitom, že zásadní roli hraje geologické podloží a proces se neprojevuje všude stejně.

Reklama
Reklama

Nová globální analýza ovšem přináší i příznivější zjištění. V Bostonu, New Yorku, Londýně, Pekingu, Tokiu, Soulu, Sydney, Montevideu a Neapoli vědci zaznamenali relativně stabilní pohyb povrchu. Odhadované rychlosti poklesu či zdvihu se pohybovaly mezi 0,1 a 1,9 milimetru ročně. Autoři však upozorňují, že u takto malých hodnot je třeba počítat s nejistotou měření.

Výsledky rovněž ukazují, že pokles půdy nemusí pokračovat stále stejným tempem. V řadě měst východní a jihovýchodní Asie vědci pozorovali zpomalování, zatímco v jiných oblastech se pohyb naopak zrychloval. Autoři zároveň připomínají, že jejich analýza zachycuje především relativní lokální pohyb povrchu a v místech s nedostatkem pozemních měřicích stanic může být nejistota výsledků vyšší. 

Dlouhodobé sledování podle nich pomůže městům rozpoznat ohrožené oblasti a včas přijmout potřebná opatření. „Místo toho, abychom jen říkali, že máme problém, můžeme reagovat, řešit ho, zmírňovat jeho dopady a přizpůsobovat se,“ zdůraznil Ohenhen při představení výzkumu.

VIDEO: Povodně a sesuv půdy na hranici Nepálu a Tibetu si vyžádaly nejméně 17 obětí

Zdroj: Nature Cities, Nature Portfolio – Geoscience: Investigating sinking cities worldwide, Science – Earth’s sinking surface , University of East Anglia / ScienceDaily


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama