Země na Chebsku se znovu chvěje. Geolog vysvětluje, co se pod krajinou děje

Země na západě Čech se znovu otřásá. Seismologové v oblasti, která patří k nejživějším seizmickým zónám u nás, za poslední týden opakovaně zaznamenali sérii zemětřesných rojů o síle okolo 2,5 magnituda. Podle geologa Lukáše Krmíčka z Geologického ústavu AV ČR ale není důvod k obavám. „Nejedná se o signál blížící se erupce ani velkého zemětřesení,“ uklidňuje.

Území Chebska, Sokolovska a přilehlého německého Vogtlandu tvoří nejvýznamnější zemětřesnou oblast ve střední Evropě. Charakteristický je pro ni výskyt tzv. zemětřesných rojů, které mohou trvat dny, týdny či dokonce měsíce. „Západní Čechy leží na kontaktu dvou významných tektonických struktur – oherského riftu a chebsko–domažlického příkopu. Tato křížící se oslabení v zemské kůře vytvářejí hustou síť hlubokých zlomů. Místo jednoho velkého otřesu tak častěji dochází k sériím mnoha drobnějších,“ vysvětluje Lukáš Krmíček.

Chebsko jako epicentrum

„Podloží zde navíc stále ovlivňuje doznívající vulkanismus. Poslední povrchová sopka – Železná hůrka – byla aktivní před pouhými 300 tisíci lety, to je z geologického hlediska nedávno.“ Krajina proto dodnes projevuje tzv. vnitřní teplo: bahenní sopky, vývěry CO₂ nebo horké prameny.

Zásadní roli v západočeských rojeních hraje podle vědců oxid uhličitý, unikající z hlubin země. Když se plyn dostane do zlomové zóny, sníží tření mezi horninami. To umožní jejich mikropohyb – a ten se na povrchu projeví jako roj menších zemětřesení. „Největší část této aktivity se soustřeďuje do okolí Nového Kostela, což ukazuje na dlouhodobou aktivitu téže hlubinné zlomové struktury,“ říká Krmíček s tím, že jde o dlouhodobý, přirozený a cyklický proces.

Přirozený projev, nebo důvod k obavám?

Zemětřesné roje patří k regionu minimálně několik desítek let. Ty výrazné byly zdokumentovány například v letech 1985 a 1986, kdy magnitudo dosáhlo 4,6. Většina otřesů je ale slabých a zachytí je jen přístroje. Chebsko dnes patří díky práci českých vědců k nejlépe monitorovaným seismicky aktivním oblastem svého druhu v Evropě. „Základ tvoří síť WEBNET, tedy hustá soustava lokálních seismických stanic, která dokáže zachytit i velmi slabé otřesy a přesně určit jejich polohu i hloubku,“ popisuje Krmíček.

Vědci zároveň dlouhodobě měří výstupy plynů, monitorují podzemní vody, využívají satelitní data i experimentální hlubinné senzory. Díky tomu mají jistotu, že pod krajinou nedochází k deformacím, které by naznačovaly tlak v magmatickém systému. Nejedná se tedy o vulkanickou aktivitu.

„Zemětřesné roje v západních Čechách jsou přirozeným projevem živé, ale nikoli nebezpečné geologické stavby, která po dávných erupcích stále jemně doznívá – a dnes nepředstavují žádnou blížící se katastrofu,“ dodává závěrem Krmíček.