Zelený Obama? Nikoliv, jen zelenější než McCain

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová, Vanda Králová
5. 11. 2008 10:30
Ekologická témata americké voliče nelákají
Auta s levným provozem Evropany lákají. Řidičům v USA je to jedno - i tak je benzín levný.
Auta s levným provozem Evropany lákají. Řidičům v USA je to jedno - i tak je benzín levný. | Foto: Reuters

Analýza - Svého soupeře v klání o Bílý dům líčil republikánský senátor John McCain jako člověka, který Ameriku neúměrně zatíží ekologickými daněmi. Do zapřísáhlého environmentalisty, kterými svět straší stoupenci konzervativních hodnot, má však Barack Obama daleko.

Amerika má dnes jiné starosti, než je boj s globálním oteplováním. Čelí nejhorší finanční krizi od třicátých let minulého století a ekologická témata museli oba kandidáti na křeslo v Bílém domě v posledních týdnech poněkud zasunout do pozadí.

Neuspěli by s nimi u voličů.

Demokrat Barack Obama je přitom jen o trochu "zelenější" než republikán John McCain. Za to, že nepodepsal Kjótský protokol, kritizovali prezidenta George Bushe totiž svého času vehementně oba dva.

Snižování emisí

Oba také opakovaně zdůrazňovali nutnost snížení emisí skleníkových plynů, které produkují Spojené státy, největší znečišťovatel ovzduší na světě.

Čína a USA se střídají na prvním místě jako největší znečišťovatelé životního prostředí.
Čína a USA se střídají na prvním místě jako největší znečišťovatelé životního prostředí. | Foto: Reuters

Obama tvrdil, že pokud bude zvolen, postará se o to, aby USA redukovaly v příštích 50 letech objem vypouštěného CO2 o 80 procent. McCain by se spokojil s pětašedesáti procenty.

Signatářské země Kjótského protokolu musí přitom už do roku 2012 snížit emise kysličníku uhličitého tak, aby činily o pět procent méně než před osmnácti lety. Tedy asi o pětinu současného množství.

Kvůli stávající ekonomické krizi je ovšem pravděpodobné, že zásadní rozhodnutí, která by mohla uzákonit redukci emisí CO2, v průběhu příštího roku v USA nepadnou, ať již bude v Bílém domě sedět kdokoli. Zapříčinila by zvýšení cen energií, což by ještě více zasáhlo koncové odběratele.

Souvislosti: Krize dopadá i na přírodu. Nebudou peníze na ochranu

Každá prodleva ovšem zkomplikuje následnickou smlouvu Kjótského protokolu o životním prostředí, která má být podepsána koncem roku 2009 v Kodani.

V případě, že by se Spojené státy k dohodě nepřipojily, hrozí odmítnutí i ze strany Číny.

Obama má na druhé straně v úmyslu napravit pošramocenou pověst, kterou po osmi letech Bushova vládnutí USA získaly ve světě, a bude nakloněn kompromisu.

Alternativní zdroje energie mají být pro USA zdrojem úspor i nových pracovních míst.
Alternativní zdroje energie mají být pro USA zdrojem úspor i nových pracovních míst. | Foto: Reuters

Washington chce problém s CO2 řešit na základě obchodování s povolenkami k vypouštění emisí.

Obama navrhl, aby se tyto povolenky dražily. Řada odborníků tvrdí, že rozumnější a levnější řešení je přidělit povolenky největším znečišťovatelům, jako jsou ropné rafinérie, cementárny a uhelné elektrárny, a dražit až ty, které zbudou.

Závislost na zahraniční ropě

Obama si jako jeden ze svých cílů stanovil zbavit Spojené státy závislosti na ropě ze Středního východu. Celkovou spotřebu v USA hodlá do roku 2030 snížit nejméně o třicet procent, tedy o deset milionů barelů ropy denně.

Pomoci mu k tomu mají alternativní zdroje a v automobilové dopravě hybridní motory.

Rozšiřovat zásadním způsobem těžbu ropy ve Spojených státech na rozdíl od McCaina, který je pro postupné vytěžení amerických zásob suroviny, ale nechce. V Senátu se vyslovoval proti hloubkovým vrtům na ropu, v průběhu volební kampaně ale svůj názor přehodnotil.

Totéž platí o těžbě v chráněné oblasti u břehů Aljašky.

Čtěte také: Přestaňte chránit lední medvědy, křičí Aljaška

Obama je zároveň proti uvolnění amerických ropných rezerv, pokud nedostatek této suroviny nebude opravdu vážný.

Alternativní zdroje energie

Zásadně se od Johna McCaina liší v jedné oblasti.

Do roku 2025 by podle něj mělo být kryto pětadvacet procent spotřeby elektřiny v USA z obnovitelných zdrojů, především pomocí solárních panelů a větrných elektráren. Deset procent energie má pocházet z "čistých" zdrojů již do roku 2012.

"Investujeme 15 miliard dolarů ročně do obnovitelných zdrojů energie, tím vytvoříme během příštích deseti let pět milionů nových pracovních míst v oblasti energetiky. Na stavbách solárních panelů a větrných elektráren a nových elektrických vedení," tvrdí Obama.

Ochránci přírody věří, že i přes nejistou ekonomickou situaci bude Obama prosazovat zelená témata hned z několika důvodů.

Zelené technologie mohou pomoci oživit upadající ekonomiku, snížit dovoz ropy o 10 milionů barelů suroviny za den a přispět k redukci emisí skleníkových plynů.

Oblast jaderné energetiky Obama podporuje stejně jako jeho republikánský soupeř.

Oponuje ovšem plánu skladování jaderného paliva ve skladišti Yucca Mountain v nevadské poušti a rozhodně není nakloněn McCainovu plánu na výstavbu 45 nových jaderných elektráren.

Investice a úlevy na daních

Raději investuje 150 miliard dolarů na výzkum a vývoj hybridních motorů, čisté energie z uhlí, obnovitelné energie, efektivity využívání energie a dalších základních "ekologických" pracovních míst v soukromém sektoru.

Miliardu dolarů ročně poskytne na grantový program modernizace továren a zajištění, že dělníci budou mít školení a nástroje k zacházení s ekologickými technologiemi budoucnosti.

Obama slibuje také rozsáhlé daňové úlevy pro ekologické projekty. Například nově postavená vodní nebo sluneční elektrárna bude na pět let osvobozena od placení daní.

Naopak velké ropné společnosti by měly platit speciální daň z "nadstandartních výnosů". Takto získané finanční prostředky mají státní pokladně pomoci vyrovnat ztráty vzniklé zavedením slevy na daních pro rodiny s nízkým a středním příjmem, aby jim pomohly vyrovnat se s rostoucími cenami energie.

Obama se postavil i proti dočasnému zrušení federální daně za benzín. Tvrdí, že tento krok ušetří každé americké rodině nanejvýš 30 dolarů, a tak není žádným zásadním řešením.

 

Právě se děje

před 10 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy