Jak si vybíráme partnery? Hnědoocí muži chtějí modrooké ženy, zjistil český vědec

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
16. 8. 2016 9:31
Vybíráme si partnera také podle barvy očí? Český genetik Pavel Lízal zjistil pozoruhodné zákonitosti. Podle předběžných výsledků jeho studie si zelenoocí Češi vybírají zelenooké jedince. Oproti tomu hnědoocí muži se poohlížejí spíše po modrookých ženách. „Zelenoocí jedinci jsou u nás vzácnější, čili je to trochu záhada, že hledají mezi sebou,“ říká vědec.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Na počátku byla studie norského vědce Bruna Laenga, který v roce 2007 se svými kolegy zjistil, že norští muži si významně častěji vybírají partnerky se stejnou barvou očí. Genetikové tomu říkají, že lidé provádějí tzv. pozitivní výběr partnera, tedy volí stejný znak, jaký mají sami.

Nejnápadnější to bylo u modrookých mužů, kteří významně častěji dávali přednost modrookým ženám. Také modrooké dívky si nápadně častěji volily partnery se stejnou barvou očí.

Zde by šlo namítat, že Norové zkrátka jsou většinou modroocí (až 70 procent populace), takže to není nijak překvapivé. Jenže studie ukázala, že významně častěji si partnera či partnerku se stejnou barvou očí volili také hnědoocí i zelenoocí jedinci.

Českého genetika Pavla Lízala z Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity v Brně zajímalo, zda podobný pozitivní výběr provádějí i Češi, u nichž je barva očí podstatně různorodější. Dospěl k překvapivým výsledkům. Z jeho doposud nasbíraných dat vyplývá, že pozitivní výběr jako v norské populaci činí v české populaci pouze zelenoocí jedinci, a to muži i ženy.

"Zelenoocí Češi si volí zelenooké mnohem více, než by odpovídalo náhodě. Modrooké ženy si volí partnera s jinou barvou očí, vybírají si tedy negativně. Podobně negativní výběr volí i hnědoocí muži, kteří si vybírají modrooké ženy, modroocí muži si partnerku vybírají náhodně," popisuje předběžné výsledky své studie Pavel Lízal.

Proč si tedy modroocí Norové vybírají modrooké partnerky, zatímco u nás volí modroocí spíše hnědooké?

"Existují hypotézy, že barva očí Norům signalizuje, že náleží do stejné populace. Modré oči mohou být determinantou, že je to příslušník daného národa, dané populace, a tak si zvolí jeho," vysvětluje genetik.

Modrookost je mutace, která vznikla a rozšířila se v Evropě. Modroocí jedinci byli podle něj dříve vzácní, atraktivní, proto si je hnědoocí vybírali a rodilo se tak více modrookých. "Když už jich bylo dost, přestali být atraktivní a přišel ke slovu právě pozitivní výběr," dodává.

Pro skutečnost, že pozitivní výběr provádějí v Česku právě zelenoocí, nemá brněnský vědec zatím vysvětlení. "Zelenoocí jedinci jsou u nás vzácnější, čili je to trochu záhada, že hledají mezi sebou," říká s tím, že se zatím jedná o průběžné výsledky. Data bude ještě doplňovat, mimo jiné ve spolupráci s časopisem Vesmír.

Jak dodává, většina lidí nedělá výběr pouze podle jednoho znaku. Barva očí je proto nejen pro modrooké Nory či zelenooké Čechy pouze jednou z položek, podle níž se muži a ženy rozhodují.

Ne všechny výstupy z analýzy DNA poskytují individuální identifikaci, konstatuje forenzní genetik Daniel Vaněk. Ani genetika nemusí být stoprocentní, u soudu podle něj hrozí tzv. přecenění důkazu. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 53 minutami

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy