Řím - Za posledních 200 let se počet žraloků snížil o 97 procent. Jejich rapidní úbytek teď ohrožuje ekologickou stabilitu ve Středozemním moři, píše agentura Reuters.
Aby získali informace o stavu žraloků během uplynulých dvou století, použili vědci z organizace Lenfest Ocean Program lodní záznamy rybářů a zprávy o uvíznutí žraloků na mělčině.
Sečetli vycpané kusy z muzeí a zaznamenali pozorování žraloků místními obyvateli.
Dopad na ekosystém
Experti tak získali data o pěti z dvaceti druhů těchto paryb, které ve Středomoří žijí.
A zjistili tak, že z populací kladivouna, liškouna obecného, žraloka modrého a dvou druhů žraloka sleďového přežívá už jen zlomek.
Více o životě v mořích:
"Bude to mít velký dopad na ekosystém, protože velcí masožraví žraloci jsou na vrcholu potravního řetězce," řekl autor studie Francesco Ferretti.
11 druhů na pokraji vyhnutí
Nedostatek predátorů na vrcholku potravního řetězce může znamenat přemnožení menších ryb, které si uloví více kořisti, což naruší ekologickou rovnováhu.
"Když ztratíme žraloky, přijdeme také o důležitou složku fungování ekosystému," řekl Ferretti.
Podle výzkumu Mezinárodní unie ochrany přírody čelí 11 druhů žraloků vymření v důsledku nadměrného rybolovu. Ten je způsoben třeba rostoucí poptávkou po polévce ze žraločích ploutví v Asii.
Oblíbená lahůdka
Rybáři z celého světa chytají a prodávají žraloky kvůli jejich cenným ploutvím. Mrtvá žraločí těla pak často zahodí. Indonésie a Španělsko patří mezi největší lovce těchto ohrožených mořských živočichů.
Ve Středomoří ale existuje i jeden specifický problém: žraloci se chytají do sítí během lovu tuňáků a mečounů.
"Ve Středozemním moři se rybaří od časů Říma, je to historická věc," řekl Ferretti. "Ale současný moderní rybolov má na žraločí populaci katastrofický dopad."
Více o útocích žraloků:
