reklama
 
 

Že jsou ryby cítit bahnem? To je pověra, říká český baštýř

10. 10. 2014 8:39
Rozhovor s jihočeským baštýřem o třeboňských kaprech a tradičním výlovu největšího rybníku v České republice.

Rozhovor – "Výlov probíhá už 600 let neměnným způsobem. Nejsme tak hloupí nebo nešikovní, ale zatím nikdo nepřišel na to, jak to dělat jinak," říká Petr Sedláček, jihočeský baštýř, který se bude již tento víkend podílet na výlovu Rožmberku, největšího rybníku v České republice.

Přestože je do Vánoc ještě daleko, čeští rybáři se už činí, aby na svátečním stole nechyběl tradiční kapr. Výlov jihočeských rybníků je sám o sobě velkou událostí, na kterou se sjíždějí diváci nejen z blízkého okolí.

Jak probíhá výlov staletí starou technikou a jak si před vánočními svátky vybrat chutného kapra z třeboňských rybníků? Přečtěte si rozhovor s českým baštýřem.

Aktuálně.cz: Jakou má výlov třeboňských rybníků tradici?

Petr Sedláček: Otázkou je, co je to tradice. Rybníky se loví od jejich založení. Nejstarším rybníkem na Třeboňsku je Bošilecký, o kterém je zmínka už před rokem 1353. Zájem o návštěvnost a výlovy byl vždy značný a minimálně od 19. století je masovou záležitostí.

A.cz: Vypouští se každý rok všechny rybníky?

Rozhodně ne. Část rybníků se loví i na jaře, a to většinou rybníky s násadou pro hlavní rybníky a tržní ryby pro velikonoční trh. Letos na podzim z našich 454 rybníků lovíme jen 250. Důvodem je případný nedostatek vody, protože se voda přepouští z jednoho rybníka do druhého. Také musíme myslet na cyklus produkce kapra, který trvá tři až čtyři roky, a s tím spojenou nutnost vyrovnané meziroční produkce.

A.cz: Tento víkend proběhne výlov rybníka Rožmberk. Jedná se už o výlov na Vánoce? Není to brzo?

Ano, ryby z Rožmberka jsou určeny pro vánoční trh. Brzo to není, protože Rožmberk je posledním v soustavě a loví se jako první tak, aby nad ním mohly být loveny Svět a Kaňov, kde jednak zachytíme vypuštěnou vodu a dále vypouštění obou trvá více jak 21 dní.

A.cz: Směřují po výlovu ryby do sádek? Je to také proto, aby se v čisté vodě zbavily pachu bahna?

Sádky fungují jako sklad a distribuční místo. Musí být vždy u velmi vydatného zdroje vody, to znamená pod velkým rybníkem, nejlépe pod dvěma. Ryby už v tomto období potravu nepřijímají a žijí ze zásob, které nahospodařily v průběhu vegetace stejně jako v přirozeném prostředí rybníka. Že ryby jsou cítit bahnem, je taková trochu pověra a týká se především rybníků dlouhodobě nelovených, s velkým množstvím sedimentů, nebo se zátěží komunálních nebo jiných odpadů. Takové rybníky my nemáme.

Kapr na sádky odchází vždy v dobré kondici a je jen na prodejci, jakým způsobem s ním bude zacházeno.

A.cz: Jak vůbec probíhá samotný výlov? Jaké máte techniky?

Výlov probíhá už 600 let neměnným způsobem. Nejsme tak hloupí nebo nešikovní, ale zatím nikdo nepřišel na to, jak to dělat jinak. Lze například použít někde traktor nebo nákladní automobil, ale tato zařízení nemají dostatečný cit a může dojít k přetržení sítě. Co se změnilo, jsou zařízení, která pomáhají ulehčit lidskou práci. Proto již nemáme lejty (nádoby k přepravě ryb umístěné na povozu, pozn. red.) tažené koňmi nebo volskými potahy, ale platové bedny.

Výlov začíná strojením, tj. posledním dnem a nocí před výlovem, kdy baštýř odpouští rybník. Ráno se pak začíná postavením nádobí (rozestavěním kádí, pozn. red.). Technici střediska a baštýři vstoupí na lodě a zbytek fišparty se rozdělí na dvě části k provázku od zátahové sítě.

Další skupina jdoucí po bahně jsou pěšáci, po hrázi poté hajní. Cílem rybářů v lodích je pak vést sítě těsně nade dnem, ale tak, aby se nabíraly ryby, nikoli bahno. Po nabrání ryb je síť odtažena ke kádišti a přivázána ke kůlům.

Poté následuje takzvané vydávání ryb ze sítě, kdy se třídí dle druhu a váhové kategorie. Výlov trvá různě dlouhou dobu podle velikosti rybníka a množství ryb. Rybníky do jednoho až dvou hektarů se loví dvě až tři hodiny. Stohektarové pak tři až pět dní. Výlov končí odpuštěním vody až na úplné dno a ručním dolovením.

Baštýř

Baštýř

Označení baštýř je od slova bašta, které pochází z francouzského bastion, tedy opevněná věž v hradbách. Česky je to ale rybář, který má na starosti určitou skupinu rybníků zpravidla umístěných v soustavě nad sebou na jednom toku.

Je to také technik, který má k sobě několik dělníků, s nimiž zajišťuje prvotní údržbu na rybnících, provádí kontrolu vody i hrází a především stavu obsádky, což je zdravotní stav ryb, přírůstky nebo kyslík v zimě. Je také zodpovědný za správné napouštění a odpouštění v době povodní i výlovu, takzvaného strojení.

A.cz: Některé ryby se prý vrací zpátky do rybníka. Jedná se o vzácné kousky, nebo nějaké zvláštnosti?

Jedná se o výjimečné jedince, jako je sumec albín nebo velký sumec či amur s kaprem. Na většině velkých rybníků některá taková ryba je. Například na Rožmberku je to aktuálně sumec Standa o posledním vážení 42 kilogramů. Návrat zpět je ale možný až po určité době, kdy je rybník napuštěn alespoň na poloviční vodu.

A.cz: Údajně dříve u výlovu pomáhaly ženy, které ve svých zástěrách dostávaly ryby od rybníka na cestu. Co je na tom pravdy?

Dříve skutečně pomáhaly ženy. Stály na schodech do rybníka a podávaly si plachetky s rybami na hráz, protože se nedalo k rybníku zajet s autem tak jako dnes. Odtud také báby plachtářky.

A.cz: Hodně používáte hantýrku. Máte i nějaký svůj pozdrav?

Rybářská mluva je dána jednak historií a současně speciálním zařízením a nářadím, které používáme. Například k pohybu na lodích používáme tyčky, nikoliv bidla, ryby se váží v mušli, na výlovu se brakují, ne třídí atd. Jako pozdrav si říkáme Petrův zdar.

A.cz: Dříve bydlel baštýř v domku u rybníka, jako například vechtr u trati. Údajně je tomu ale tak dodnes.

Ano, baštýř skutečně bydlí na baště, která je zpravidla pod největším z rybníků v soustavě, a to z důvodu možnosti rychlé manipulace s výpustí. Také vždy mimo zástavbu, aby zejména v minulosti nikdo neviděl, kdy a kam baštýř vychází. Dříve také požívali poměrně velké vážnosti, kdy se například traduje, že v kostele seděl v první lavici vedle starosty a hajného, také proto, že přiděloval úseky k vysekání orobince (vodní rostliny, pozn. red.) a rákosu, které sloužily místo steliva.

Dnes ale baštýři nebydlí v tak starých objektech, protože v minulém století byla většina z nich přestavěna nebo vystavěny nové. Pokud je rybář jmenován do funkce baštýře, stěhuje se na baštu, případně z jedné na druhou, a pokud plní řádně své povinnosti, většinou tam zůstává až do důchodu, kdy se opět musí stěhovat do již svého objektu, který si v průběhu života na baště postavil nebo koupil.

A.cz: Co udělá povodeň jako ta loňská nebo v roce 2002 s rybníkem, jako je Rožmberk? Co se děje s rybami?

Loňská povodeň byla na Třeboňsku na úrovni dvacetileté vody, na rybnících na Táborsku až stoleté. Při povodních rybníky zadržují vodu nad svůj běžný objem a vyplňují tzv. retenční prostor. Ryby samozřejmě mají snahu utéci s vodou. A buď odchází do níže položených rybníků, nebo řeky. Povodňové stavy tak samozřejmě mají významný dopad na stav obsádek a ztráty při výlovech jsou značné u všech věkových kategorií.

___

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Hlasujte pro nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Svůj hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

autor: Zuzana Mocková | 10. 10. 2014 8:39

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama