Zdravá připravenost i čekání na zombie apokalypsu. Češi nakupují evakuační zavazadla

Účastníci kurzu přežití v přírodě se během víkendu v lese učí zvládat nenadálé situace. Takto vypadá evakuační zavazadlo.
Musí si vystačit s nouzovými potravinami.
Po ruské invazi na Ukrajinu je o kurzy větší zájem, momentálně jsou zaplněné.
Amar Ibrahim je specialistou na zvládání extrémních situací. Na jeho kurzech se objevují i tak zvaní preppeři, lidé, kteří se připravují na možný rozklad společenského řádu.
Vodu ze zdroje, který nezná, si vždy filtruje.
Foto: Outdoor Survival
Clara Zanga Clara Zanga
23. 5. 2022 11:17
Amar Ibrahim je specialistou na zvládání extrémních situací. Na jeho kurzech se objevují i tak zvaní preppeři, lidé, kteří se připravují na možný rozklad společenského řádu. Podle globálních dat jejich počet roste – v USA se od začátku pandemie zdvojnásobil. "Ekonomická krize, energetická krize, epidemie. Je to cítit na každém kroku, evakuační zavazadlo by měl mít každý připravené," míní.

Od ruské invaze na Ukrajinu je zájem o Ibrahimovo zboží, které prodává pod hlavičkou Outdoor Survival, enormní. Na dračku jdou lékárničky a evakuační zavazadla, kde je všechno od power banky po filtr na vodu. "Zboží jsme odesílali i na Slovensko a do konce června máme vyprodáno, i kurzy jsou plné a pokračuje to dál. Lidi si začali uvědomovat, že je na to nikdo nepřipravoval, a pokud nechodili do skauta, jsou nepolíbení. Není to jejich vina, je to vina společnosti, která nás udržovala v tom, že se nic stát nemůže," myslí si. Nově připravuje také kurz přežití ve válečné zóně.

Ibrahim nejčastěji upozorňuje na nebezpečí energetické krize a s tím souvisejícího výpadku dodávek elektřiny. "Energetická krize je plíživá a dlouhodobá," říká s tím, že je důležité mít záložní zdroj energie tak, aby si člověk alespoň uvařil, a menší zásobu potravin pro případ, že nebude fungovat zásobování. "Zkrátka být připraven tak, jak bývaly naše prababičky," shrnuje.

Specialista na přežití vnímá kriticky přechod na zelenou energetiku, který je podle něj nedomyšlený a zvyšuje riziko výpadků energie nebo úplného blackoutu.  V kritickém pohledu na snahu o ekologičtější výrobu energie s ním souzní i Tomáš Kreisinger, který provozuje e-shop Prepperova chata se sídlem v malé obci Bahno na Kutnohorsku. A ještě na jedné věci se oba muži shodnou - ani jeden z nich se nepovažuje za preppera. Tvrdí, že jsou jen zdravě připravení.

Vždy připraven

Prepperské hnutí má své kořeny ve Spojených státech, kde se začalo formovat zhruba v 50. letech, podporované strachem z jaderného konfliktu během studené války. Na konci 90. let si pak získávalo nové příznivce, kteří se obávali konce světa v roce 2000. Když se ale ukázalo, že i po silvestru 1999 svět funguje tak jako dříve, začalo ztrácet stoupence.

Co je prepperství

  • Preppeři nebo survivalisté se systematicky připravují na mimořádné situace nebo rozklad zaběhnutého společenského řádu.
  • Prepperství může mít mnoho podob - od zásob, s nimiž si domácnost vystačí na několik měsíců, až po stavbu bunkru, vlastnictví odlehlé nemovitosti s hospodářstvím nebo přípravu na příchod zombie. 
  • Stoupenci survivalismu se snaží být nenápadní, většinou nevystupují z anonymity a se svými zásobami se nechlubí. 
  • Toto hnutí má kořeny ve Spojených státech, vzešlo z hrozby jaderného konfliktu za studené války. 

Netrvalo však dlouho, než nastala další dramatická událost. Jedenácté září v lidech opět vzbudilo pocit, že je dobré připravit se na nečekané situace. Zlomový pak byl začátek pandemie před dvěma lety. Podle americké vládní agentury FEMA vzrostl počet prepperů z pěti na minimálně deset procent tamní populace, a toto číslo dále roste. Data také ukazují, že na prepperství se dávají častěji muži než ženy - poměr je asi sedm ku třem.

To potvrzuje i Ibrahim, na jeho kurzech se častěji objevují muži, často jim ale víkendový pobyt v přírodě kupují partnerky. Ženy se podle něj navíc méně často vzdávají. "Nechci chlapy shazovat, ale ženská je silná. Nestalo se mi, že by odešla, protože má absťák z cigaret, z piva nebo má mokro v botách," říká.

Rytíř z Frýdlantského výběžku

Termín prepper se sice začal užívat až v prvním desetiletí tohoto století, ale i v komunistickém Československu existovala menšina lidí, kteří se chovali podobně jako dnešní survivalisté. S jedním takovým se setkal na konci 70. let dnes jednašedesátiletý skaut Martin Pecka. Muže s přezdívkou Drahozal poznal díky tomu, že docházel do skauta.

Drahozal pocházel z prominentní liberecké rodiny, jeho otec byl primářem v tamní nemocnici. On sám však ani neodmaturoval a odstěhoval se na osamocenou faru ve Frýdlantském výběžku, kde žil se svou ženou, synem a hospodářskými zvířaty. "Tehdy mu bylo asi 25, pravděpodobně ročník 1953. Byli jsme u něj asi třikrát v rámci zimního táboření. Byl velmi sečtělý a po večerech si místo sledování televize šil drátěnou košili. Říkal: až bude válka a nebude elektřina, ta železná košile mě ochrání od všeho zlého," vzpomíná Pecka.

"Rytíř" z opuštěné farnosti měl také meč, s nímž dovedl šermovat, na svém hospodářství choval zvířata a pěstoval zeleninu. Potraviny s manželkou nakládali, aby měli zásoby. Drahozalův život ale nakonec neukončil rozvrat společenského řádu, spáchal sebevraždu před svou ženou a synem.

Připraveni na zombie apokalypsu

Setkal jsem se s lidmi, kteří se připravovali na zombie apokalypsu, říká Amar Ibrahim.
Setkal jsem se s lidmi, kteří se připravovali na zombie apokalypsu, říká Amar Ibrahim. | Foto: Outdoor Survival

Definice prepperství se od sebe liší, například zmiňovaná agentura FEMA zjišťovala, kolik amerických domácností by bylo soběstačných po dobu 30 dnů, ale Ibrahim je přesvědčen, že prepperství je až extrémní forma připravenosti. "Setkal jsem se s lidmi, kteří se připravovali na zombie apokalypsu a měli nakoupené náboje upravené právě na tak zvané nemrtvé. To je za hranou. Většinou se ale drží stranou, jsou skrytí a nemluví o tom, že jsou preppeři," vysvětluje. Někdy je však schopný je rozeznat od běžného účastníka kurzu například podle toho, na jaké věci se ptají.

Podle Kreisingera z Prepperovy chaty spolu survivalisté sdílejí jistou předvídavost. "Myslet na to 'co by kdyby', a prakticky se na to připravit. Je nakonec jedno, na co se připravujete, zda jen na krátkou procházku, týdenní dovolenou nebo blackout či apokalypsu. Je to určitá potřeba vystačit si sám, mít věci pod kontrolou, nespoléhat na druhé," přibližuje svou filozofii.

K tomuto životnímu postoji dospěl postupně, když v mládí jezdil s manželkou do přírody mimo civilizaci. "Je s podivem, s jakým málem člověk vystačí. Pak už jste jen krůček k tomu, vzít odpovědnost do svých rukou i v jiných životních nesnázích. Žijeme na malé vesnici daleko od supermarketu, takže přemýšlet trochu dopředu nás nutí i okolnosti. Nejezdit pro každou hloupost, ale mít zásobu. Nemyslet jen v horizontu jednoho dne, ale předvídat. Je nám to blízké, předvídavě jsme žili ještě před tím, než se k nám dostal pojem prepper. Díky tomu slovu náš životní styl pouze dostal název," vysvětluje Kreisinger.

Tvrdí, že není skalním prepperem, který má podzemní bunkr a čeká na konec světa. Svou připravenost označuje za ryze praktickou. "Je to spíše o tom, co s manželkou běžně nosíme u sebe: nůž, skládací příbor, kousek paracordu (padáková šňůra), mobil s plně nabitou baterií, manželka šitíčko na upadlé knoflíky. Ale jsou to i méně obyčejné věci, jako třeba že máme doma větší zásobu potravin než jenom na večeři a snídani. Bez problémů bychom jen s tím, co máme doma, na příděly vydrželi asi tak tři měsíce," tvrdí.

Má také několik záložních zdrojů energie: náhradní baterii a karbidovou lampu, kamna na dřevo, kotel na peletky, ale i elektrický kotel, který má rodinu podržet, kdyby měl ten hlavní závadu. "A protože se nejde připravit na vše, ani si vše zapamatovat, máme jednu polici v knihovně vyhrazenou knihám s touto tematikou. Papírovým. Co kdyby nastal blackout nebo jen přestal jít internet? Kniha s informací, jak upéct chleba na ohni, je v krizové situaci mnohem důležitější než mít ten jeden bochník na stole," míní Kreisinger. I on ve svém obchodě pozoruje zvýšený zájem o své zboží. Nabízí světelné zdroje, mačety nebo křesadla.

Evakuační zavazadlo nebo stoleté zásoby

Evakuační zavazadlo
Evakuační zavazadlo | Foto: Outdoor Survival

Ibrahim ze zkušenosti předpokládá, že prvotní šok z válečné situace opadne, lidé přestanou ve velkém nakupovat vybavení a rezervovat si místa na kurzech přežití. "Když se něco stane, zájem hrozně vyskočí nahoru. Já ale lidem říkám, ať se připravují předem, ne až se něco stane," radí. Sám všude cestuje s evakuačním zavazadlem. "Je tam i větší lékárna, nikdy nevím, komu budu moct pomoci u autonehody. Pokud zůstanu někde viset, mohu tam i přespat, mám vybavení na stavbu přístřešku nebo filtr na vodu," vyjmenovává.

Zavazadlo je podle něj zásadní i proto, že s bunkrem postaveným na zahradě a zásobami na tři roky dopředu se nelze nikam přesouvat, prepper je tak vázaný na své sídlo. "To vidíme teď, když lidé na Ukrajině musejí opouštět své domovy. Prepperské zásoby jsou pak k ničemu," upozorňuje. S evakuačním zavazadlem se ale nedostane do některých zemí, protože si v něm nosí mimo jiné sekyrku nebo nůž. Cesty do zahraničí tak minimalizuje. Když cestuje mimo Česko v rámci expedic, zavazadlo si připraví tak, aby neporušoval zákony daného státu, a zbylé věci si nakoupí na místě.

Ibrahim doporučuje, aby se lidé na krizovou situaci psychicky připravili a nezmatkovali. Těm, kteří spoléhají na svůj sklep a zásoby v něm uložené, radí, aby si pobyt v něm také vyzkoušeli. "Na týden si vypněte plyn, vodu, elektřinu, schovejte si platební kartu a projezděte benzin v autě. Vždycky říkávám: doufám, že to nebudete potřebovat. Teď už musím říct, že to potřebovat asi budete. Za momentálního stavu světa jsou kurzy přežití čím dál užitečnější," věří.

Krupař: Viděl jsem apokalypsu. V mnohém předčí důsledky válek, ale válka to není

Párkrát jsem se málem rozbrečel, ochota lidí pomáhat je nejlepší zpráva, jakou jsem za poslední roky v téhle zemi dostal, říká fotograf. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy