Tohle je předobraz Švejka a Haškův kumpán. Rukoval na invalidním vozíku, kritizoval Sovětský svaz

hrz Miloš Doležal, hrz
17. 5. 2018 10:25
V literárních kruzích je dnes znám především jako první český překladatel Tarzana či jako bohémský kumpán Jaroslava Haška. Málo na to, jaký pestrý životní příběh a dílo se skrývají za jménem Zdeněk Matěj Kuděj. Právě před sto lety musel ve Vídni předstírat zešílení, jinak hrozilo, že ho polní vojenský soud odsoudí k trestu smrti. V těchto dnech také vychází kniha Kudějových neznámých textů z jeho pozůstalosti. Pod názvem Neklidný zadek mě pálí se skrývá soubor zábavných veršů, povídek z protektorátního času i dosud nepublikované vzpomínky na Haška, Ladu a další postavy české literatury.
Foto: Československý státní film

Praštil polního kuráta a předstíral choromyslnost

Vídeň roku 1918. Kuděj je přeložen k polnímu vojenskému biskupovi do oddělení matrik jako písař. Patrně by tam dosloužil do konce války, nebýt jednoho z jeho představených, odrodilého slovenského kněze a vrchního polního kuráta, majora c. a k. duchovní služby Bartolomea Borrosse (tj. Bárty Brože), který českého písaře nazve při jednom rozhovoru "českým prasetem".

Kuděj se nedal a vyrazil do útoku: "A co jsi ty, pitomé Slovačisko? Prachobyčejný renegát, který nezasluhuje nic jiného, nežli aby dávno visel v oprátce, jako každý jiný bagoun." A popadl svazek akt a "udeřil jsem ho po jeho vypasené mordě". Jenže hned vzápětí mu došlo, co se stalo: válečný stav a vztáhnutí ruky na nadřízeného znamenají polní soud. Vyřešil to po svém - až do konce války bude předstírat choromyslnost. Je převezen do Čech a konce války se dočká na klinice profesora Thomayera v Praze.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy