Karel IV. jako komiksový superhrdina. Otec vlasti měl podobný osud jako Batman, říká autor knihy

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 12. 5. 2016 23:48
V letošním roce si Česko připomíná výročí 700 let od narození Karla IV. a při této příležitosti vznikla i kniha s názvem Karel IV. - Pán světa. Otec vlasti je v ní představen jako komiksový superhrdina. Autor knihy Zdeněk Ležák chtěl pomocí komiksu přiblížit historii 14. století širší společnosti, především dětem. "Chtěl jsem ho především ukázat jako živou postavu, snažil jsem se vyhnout suchému výčtu dat. A placatému popisování někoho, kdo měl neuvěřitelně zajímavý život," vysvětluje. Římského císaře a českého krále rovněž přirovnává k Batmanovi.
Karel IV.
Karel IV. | Foto: Karel IV. - Pán světa

Karla IV. přirovnáváte k Batmanovi. Co má podle vás společného komiksový superhrdina a středověký panovník?

Zdeněk Ležák: Tohle mě napadlo, už když jsem začal jednat o vydání knížky. Možná je to i tím, že do světa komiksu svoje příběhy velmi často promítám. Nicméně jistou podobnost mezi těmito postavami opravdu vidím. Batman byl sirotek a neprožíval příliš šťastné dětství. Zároveň ale disponoval obrovskými možnostmi a prostředky, díky nimž se stal pánem Gotham City. 

Karel IV. na tom byl v mnohém podobně. Ani on nezažíval šťastné dětství, matku viděl naposledy ve třech letech a vyrůstal bez rodičů na francouzském dvoře. Byl z něj v podstatě siroteček s obrovským zázemím za sebou. A celkem rychle už v juniorském věku vyrostl ve vojevůdce a posléze ve státníka evropských rozměrů.

Chtěl jste se dětem přiblížit osobnost Karla IV. jako superhrdiny?

Chtěl jsem ho především ukázat jako živou postavu, snažil jsem se vyhnout suchému výčtu dat a placatému popisování někoho, kdo měl neuvěřitelně zajímavý život. Zároveň jsem se snažil změnit pohled i na jeho otce, Jana Lucemburského, a do určité míry ho i rehabilitovat. Většinou ho lidé u nás neprávem vnímají jen jako někoho, kdo drancoval Čechy a odvážel si odtud stříbro na svoje války. Přitom bychom ho měli uznávat spíš jako velkého evropského státníka své doby a archetyp středověkého rytířství. Stejně tak jsem se snažil nabídnout i jiný pohled na Karlovu matku Elišku Přemyslovnu i na tehdejší českou i evropskou šlechtu.

Máte zkušenost hlavně s dětskými čtenáři. Je tedy i knížka Karel IV. - Pán světa určena primárně jim?

Původně jsem to tak zamýšlel. Nicméně už u mojí knihy Stopa legionáře se ukázalo, že to byla naprosto bláhová představa. Děti to absolutně nezajímalo a zpětnou vazbu jsem dostával od tatínků a dědečků. S loňskou knihou Ve jménu Husa jsme na děti vyloženě cílili. Nicméně se opět potvrdilo, že ho kupují spíš dospělí. A myslím, že to bude stejné i s Karlem IV.  Oficiálně ale nedefinujeme přesně, jestli je kniha vhodná jen pro děti. A myslím, že je to tak lepší.

Karel IV - Pán  světa
Karel IV - Pán světa | Foto: Karel IV - Pán světa

Minimálně jste se ale snažil dětem historii přiblížit a polidštit.

V zásadě ano. Kniha je navíc takovým mixem. Kromě komiksu v ní najdete i doprovodný faktografický text. Stejný model jsme vyzkoušeli už u Husa a osvědčil se. Komiks děti do děje vtáhne a za dvacet minut získají zevrubnou představu o životě a době Karla IV.. Doplňující text ji pak rozšíří o potřebný kontext. Nicméně i ten text jsem se snažil psát tak, aby si čtenáři odnesli co nejvíce informací.

Spolupracoval jste při vzniku knihy s nějakým profesionálním historikem?

Sám historik nejsem a určitě bych nechtěl, aby mě nějaký profesionál měl důvod tahat za uši. Text má odbornou korekturu od docenta Čapky z brněnské univerzity, který korigoval i knihu o Husovi. V knihách v podstatě neodkrývám nic nového. Snažil jsem se popularizovat věci, které jsou obecně známé, ale jsou zasazeny do potřebného kontextu.

V minulosti jste spolupracoval několikrát s výtvarníkem Michalem Kociánem. Tentokrát jste oslovil Jonáše Ledeckého. Chtěl jste, aby komiks získal jinou podobu, řekněme ve stylu amerického "marvelovského komiksu"?

Původně jsem měl v plánu i tentokrát pracovat se Michalem Kociánem, ale on bohužel v tu dobu pracoval na jiném projektu. Začal jsem tedy narychlo shánět někoho jiného. Jonáš Ledecký byl ale výborná volba v tom smyslu, že má právě zkušenosti z Ameriky ze studia Marvel. Na jednu stranu to byl risk, dosud neměl ještě nic vydaného. Ale práce, kterou odvedl, je perfektní.

Přišli jsme s komiksem, který vyvolává zájem, a opravdu je po všech stránkách na světové úrovni. Ukázali jsme, že to jde i v našich podmínkách. Nutno říct, že koloring komiksu má na svědomí Matyáš Namai a lettering Martin Pospíšil, takže šlo o celý tým výtvarníků. Tak se dělají komiksy právě ve velkých amerických studiích.

Karel IV - Pán  světa
Karel IV - Pán světa | Foto: Karel IV - Pán světa

Česká výtvarná scéna nemá dostatek kvalitních výtvarníků?

Kvalitních výtvarníků je tu dostatek, spíš je nedokážeme zaplatit. Tihle mladí kluci, co se mnou dělali Karla, to vzali především jako příležitost se prezentovat velkým a povedeným dílem. Nicméně si myslím, že ke stylu, který na českou scénu touto knihou přinesli, bychom se postupně měli vypracovat v obecné rovině. Potom i u nás budeme dělat komiks světového formátu.

Komiks byl dlouhou dobu považován za podřadné médium. Vy ho teď používáte pro popularizaci historie. Jak to vnímají historičtí odborníci?

Pohled na komiks už se naštěstí podstatně změnil. Už ho nevnímáme jako podřadnou kategorii a bereme ho jako skutečný literární žánr. Společnost to strávila a vidí, že komiks nemusí být jen o příbězích superhrdinů, který nepřináší příliš informací. Na něco takového jsou v Americe, Francii a Japonsku zvyklí, my ale ještě moc ne. Právě proto jsme přišli s tímto crossoverem komiksu a doprovodného textu, v němž to lidé stráví lépe a tradiční čtenáři pak i komiks vezmou na milost.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Wizz Air spustí od července novou linku z Prahy do albánské Tirany

Létat bude na trase dvakrát týdně.  Po ohlášení linky Českých aerolinií (ČSA) do Londýna jde o druhou zcela novou linku po koronavirové krizi na pražském letišti. Vedle toho dopravci obnovují provoz zavedených linek.

Letadla Wizz Air mezi Prahou a Tiranou budou létat vždy v pondělí a v pátek. Wizz Air bude na lince používat letadlo Airbus A320 Family v konfiguraci až pro 189 cestujících. Na trase v minulých letech létaly také Smartwings.

Provoz na pražském letišti tak bude dál ožívat po koronavirové krizi, která téměř utlumila letecký provoz. V dubnu dubnu letiště zaznamenalo bezprecedentní pokles provozu o 99,6 procenta, když odbavilo 5031 cestujících. Na konci měsíce fungovaly pouze dvě pravidelné linky, a to do Minsku a Sofie.

Další zprávy