Závod o Měsíc 2.0: Američané ztrácejí náskok, Čína sází na „božské plavidlo“

Měsíc se znovu stal bojištěm mocností. Po 53 letech od poslední mise Apollo 17 se k němu opět upírá pozornost vesmírných programů. Především dva nesmiřitelní rivalové, USA a Čína, soupeří o to, kdo přistane s lidmi na jeho povrchu jako první – a získá tak nejen prestiž, ale i budoucí dominanci ve vesmíru.

Jedno prvenství už Spojeným státům nikdo neodpáře. V roce 1969 úspěšně přistály s lidmi na Měsíci. Teď se ale o návrat na našeho souputníka snaží znovu – s programem Artemis. Potýkají se však nejen s konkurencí, ale i s kalendářem a s řadou technických problémů. Kritiku kvůli zpožděním a nejistotám schytává hlavně lunární přistávací modul Starship od společnosti SpaceX Elona Muska. Jde o technologicky mimořádně ambiciózní řešení: obří loď, která má být na oběžné dráze opakovaně tankována a následně má dopravit astronauty z lunární orbity na povrch Měsíce a zpět.

Od Apolla k Artemis

Starship ale není jediným problematickým prvkem, skluz se totiž týká i rakety SLS, kosmické lodi Orion nebo nových lunárních skafandrů. Přistání na Měsíci s posádkou už v roce 2027, jak NASA původně plánovala, se tak zdá stále víc nereálné. Bývalý šéf NASA Jim Bridenstine, který před půl desetiletím dohlížel na vytvoření programu Artemis, si servítky nebere. „Pokud se něco nezmění, je velmi nepravděpodobné, že by Spojené státy dosáhly na povrch Měsíce dříve, než Čína plánuje,“ řekl.

Problémy připouští i úřadující administrátor NASA Sean Duffy. „Posouvají své časové harmonogramy a my závodíme s Čínou. Prezident a já chceme být na Měsíci během tohoto prezidentského období.“ To znamená před lednem 2029, k dokončení příprav tak zbývají jen tři roky. NASA dokonce naznačuje možnost, že pokud Starship nesplní očekávání, smlouvy by se mohly znovu otevřít konkurentům – konkrétně Bezosově společnosti Blue Origin.

„Politický tlak tam samozřejmě je, ale NASA dobře ví, kam vede spěch a ignorování rizik. Poté, co přišla o dvě posádky raketoplánů, se v ní výrazně zpřísnily nároky na bezpečnost. Je mnohem méně ochotná riskovat,“ myslí si Dušan Majer z webu Kosmonautix.

Boj s konkurencí i s kalendářem

Čína mezitím systematicky buduje vlastní lunární program. Země už má za sebou úspěšné robotické mise, provozuje vlastní orbitální stanici a demonstrovala schopnost přistát s robotickými moduly i na odvrácené straně Měsíce a Marsu. Podle oficiálních materiálů pokračuje veškerý výzkum a stavební práce podle plánovaných harmonogramů.

„Pilotované přistání na Měsíci chystá Čína až na přelom let 2029/30, což by znamenalo, že je oproti NASA ve skluzu o dva až tři roky. Ale pořád je to pět let daleko. Za tu dobu mohou odklady potkat obě strany závodu, což se predikovat nedá,“ vysvětluje Majer s tím, že kosmické programy obecně čelí velkým rizikům.

„Na rok 2026 Čína chystá bezpilotní let lodi Mengčou, ale poletí se jen na nízkou oběžnou dráhu. Testovací nepilotované přistání lunárního landeru připravují obě strany na rok 2027. Na straně USA půjde o upravenou kosmickou loď Starship od SpaceX, u Číny pak o lunární lander Lan-jüe,“ doplňuje Majer.

Symbol prestiže i technologické vyspělosti

Současné závody o Měsíc jsou jiné, než ty, které se odehrávaly mezi USA a tehdejším Sovětským svazem. Tentokrát totiž nejde jen o první krok po povrchu našeho vesmírného souputníka ani o zapíchnutí vlajky. „Zcela jistě jde o symbol technologické vyspělosti a prestiže. U Spojených států může hrát roli i to, že chtějí vyhrát také druhé kolo závodu o vesmír poté, co v tom prvním dominovaly. Těžba nerostů pro využití na Zemi je v současné době spíše sci-fi. Astronauti – z kterékoli země – budou na Měsíci dělat vědecký výzkum,“ říká Majer.

Jak to celé nakonec dopadne, se musíme nechat překvapit. „Podle oficiálních harmonogramů zatím stále ,vedou‘ USA, které plánují přistání astronautů dříve než Čína, tedy před rokem 2030. Ale technické výzvy a zpoždění mohou termíny ještě posunout. Pak by Čína, pokud dodrží svůj plán, mohla překvapit,“ uzavírá Majer.