"V Pasohlávkách žádná dobrá kavárna nebyla, přitom je tady velký pohyb lidí. Věděla jsem, že když ji neotevřu já, udělá to brzo někdo jiný," vzpomíná, proč se do podnikání pustila už ve svých 23 letech. Zkušeností přitom měla dostatek, při střední škole brigádničila v kavárně, pekárně, kuchyni i baru.
"Chtěla jsem si vyzkoušet od každého něco, věděla jsem, že se mi to bude hodit," říká Katka. Odjela dokonce na dva roky do Kanady. "To bylo nejtěžší období mého života. Říkala jsem si, že když jsem přežila toto, zvládnu cokoli." Po návratu pak našla odvahu konečně si začít plnit svůj sen.
Od obce si pronajala autobusovou zastávku s pouhými 12 metry čtverečními. "Tento prostor na mě spíš tak nějak zbyl, nic volného totiž k dispozici nebylo," popisuje, jak se dostala k netradičnímu místu, kam se sotva vešlo veškeré potřebné vybavení a bar. Hosté musí sedět venku na lavičkách nebo na dekách v přilehlém parku, kavárna proto funguje jenom sezonně, od března do října. Přesto si ji rychle oblíbili nejen místní, ale i turisté, denně jich sem - i na Katčiny vlastnoručně pečené dorty - zavítá až 300.
Když Zastávka už nestačí
Zastávka však narazila na svůj strop. "Obsloužit tolik lidí už je neudržitelné. Nevejde se nám tam víc personálu, víc nádobí, víc zboží. Vždyť máme sklad udělaný z bývalého záchodu." Rozhodla se proto - navzdory svému dřívějšímu odmítavému postoji - otevřít druhý podnik. Jen pár set metrů od Zastávky tak už 1. července vznikne bistro Terakota s celoročním provozem. "Bude tam dostatek místa pro hosty i na pořádání nejrůznějších akcí - od blešáků přes workshopy až po koncerty," těší se.
"Konečně si navíc budu moct dovolit provozního, který mi uvolní ruce. Našla jsem si lidi, kteří jsou samostatní a aktivní. Chci být zastupitelná, ráda bych totiž jednou založila rodinu," přiznává Katka, která sama pochází z devíti sourozenců. "Tolik dětí ale rozhodně nechci," směje se. "Doma to byl šílený chaos, ale zase mě to naučilo průbojnosti a samostatnosti," dodává.
Realita podnikání bez filtrů a bez příkras
S otevřením nového podniku se cítí víc pod tlakem. Uvědomuje si, že jsou na ni kladena velká očekávání. Však také její příběh sledují tisíce fanoušků na sociálních sítích, především na LinkedInu, kde jich má přes devět tisíc. Ve svých příspěvcích se tady s nimi Katka dělí o svoje úspěchy, ale i přešlapy, a to nezvykle otevřeně, upřímně a navíc i vtipně.
"Jdu proti všem poučkám. Vzbudím se, něco mě napadne, napíšu to a lidi to z nějakého důvodu baví," popisuje s úsměvem svou "strategii". Právě touto svou autenticitou boduje. Na síti LinkedIn sdílí také své postřehy z byznysu. "Myslím, že už by to stačilo na knihu," říká. Radit jiným se ale zatím nechystá. "Taky to byla jedna z cest. Možná v budoucnu, kdo ví. Ale teď to není priorita," vysvětluje.
Přednost dostalo bistro. "Miluju pohostinství, ale zároveň je fakt hodně vyčerpávající. Nevím, jestli mě láká dělat ho ještě třeba dalších padesát let. Teď na to energii mám, ale jak to bude dál…," zamýšlí se. "Každopádně já jsem takový nezmar, to si asi taky nesu z té rodiny. Že když nejsou peníze, tak budou, když není práce, tak bude nějaká jiná. Vždycky si najdu něco, co mě bude bavit, a dokud to bude gastro, tak budu dělat gastro," uzavírá náš rozhovor v sedm večer a jde se ještě pustit do pečení dezertů na zítra.
