reklama
 
 

Zařadit jádro mezi čisté energie? Experti to zvažují

24. 6. 2008 11:05
Emisní povolenky možná budou i za investice do jádra

Praha/Bonn (Ekolist) - Jaderná energetika může vyřešit současné problémy s klimatem. Výstavba atomových reaktorů by proto měla být součástí kjótské dohody, respektive jejích takzvaných mechanismů čistého rozvoje (CDM).

Kontroverzní požadavek zazněl na zasedání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v německém Bonnu.

Investoři z bohatých zemí - včetně Česka - by tak mohli získat emisní kredity za stavbu jaderných elektráren v rozvojových zemích, píše agentura Reuters.

Emise za investice

Jaderná energie je nejsvárlivějším tématem, které provází debatu o už zmiňovaných mechanismech čistého rozvoje.

Dnes mohou investoři z průmyslových zemí například zaplatit za výstavbu větrné farmy v Indii nebo investovat do hydroelektrárny v Peru.

Dostanou za to určitý počet povolenek, a mohou tak vypustit více emisí skleníkových plynů ve své vlastní zemi.

Čtěte také: EU přiznala: Plán na snížení emisí z aut nesplníme

"Tohle je jedno z důležitých témat, které je potřeba zvážit," řekl v Bonnu Yvo de Boer, šéf sekretariátu OSN pro klimatické změny. Zařadit jádro do mechanismů čistého rozvoje navrhovala například Indie nebo Kanada, připomíná agentura Reuters.

WWF: Jádro je nebezpečné

Zástupci dalších zemí a ochránci životního prostředí ale s takovou možností nesouhlasí. Mechanismus je součástí Kjótské dohody o snižování emisí skleníkových plynů, jejíž platnost vyprší v roce 2012.

Více zde: Atomová renesance pokračuje. Itálie se vrací k jádru

"Jaderná energetika není energií budoucnosti," uvedl Martin Hiller z WWF. "Neměla by být ani součástí mechanismů čistého rozvoje, ten by měl být vyhrazen jen obnovitelné energii," řekl agentuře Reuters.

Podle něj je jaderná energetika příliš nebezpečná, byť neprodukuje žádné emise skleníkových plynů jako elektrárny spalující fosilní paliva - uhlí, zemní plyn nebo ropu.

Peníze pro rozvojové země

Podle Yvo de Boera může systém čistého rozvoje přinést chudým zemím až 100 miliard dolarů ročně.

V následujících desetiletích by mohly průmyslové státy snižovat vlastní emise skleníkových plynů až z poloviny tím, že budou investovat do ekologických projektů v zahraničí.

Čtěte také: Kolik budeme platit za emise? ptají se státy Komise

K žádné dohodě o zásadní změně pravidel mechanismů čistého rozvoje ale během jednání v Bonnu nedošlo.

Rozhodnutí se dá očekávat až koncem roku 2009, kdy by se mělo vyjasnit, jak bude mezinárodní společenství postupovat po skončení Kjótské dohody v roce 2012.

Více z Ekolistu:

autor: Hugo Charvát | 24. 6. 2008 11:05

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama