Zámek na noze, srp na krku. Po 400 letech vědci zjistili překvapivé detaily o polské „upírce“

Když před zhruba 400 lety zemřela, bylo jí sotva dvacet. Současní vědci jí říkají Zosia a nejnovější výzkum teď přinesl překvapivé poznatky o tom, kým mohla být. Zřejmě nešlo o chudou nebo opuštěnou dívku. Naopak – stopy nalezené u jejích ostatků naznačují, že mohla pocházet z bohatší rodiny.

Právě to ale její příběh dělá ještě záhadnějším. Zosiu totiž nepohřbili jako ostatní. Lidé, kteří ji před staletími uložili do hrobu, zřejmě nechtěli riskovat, že by se z něj ještě někdy dostala ven.

Související

Archeologové v Limě objevili 1400 let staré pozůstatky muže

Na pohřebišti u polské vesnice Pień archeologové našli její ostatky se dvěma neobvyklými předměty: u palce na noze měla připevněný trojúhelníkový zámek a přes krk jí ležel srp.

Zobrazit
6 fotografií

„Bylo neobvyklé, že byla použita dvě opatření, dva způsoby, jak zajistit, aby tato kostra zůstala v hrobě. Strach z toho, že se tělo vrátí k životu, byl tedy větší,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Dariusz Poliński.

Byla Zosia opravdu jiná?

Její skutečné jméno neznáme. Vědci také nevědí přesně, co ji zabilo ani proč právě ona vzbuzovala takový strach. Její příběh začali archeologové rozplétat až po staletích.

Zosia zemřela ve věku mezi 17 a 19 lety. Nejnovější výzkum nyní ukázal, že pravděpodobně nešlo o člověka stojícího na okraji společnosti, jak by se vzhledem k neobvyklému pohřbu mohlo zdát.

Související

Pařížská výstava ukazuje Tutanchamonovu hrobku tak, jak ji v roce 1922 objevil Carter

V blízkosti její lebky našli vědci zbytky hedvábné látky, patrně z pokrývky hlavy. Obsahovala nitě z čistého zlata a stříbra. Takový materiál naznačuje, že mladá žena mohla pocházet z bohatší rodiny.

Vědci zkoumali také její DNA a chemické stopy uložené v zubech. Výsledky naznačují, že Zosia pravděpodobně vyrůstala v oblasti, kde ji později i pohřbili. Nebyla tedy nutně cizinkou, která by přišla odjinud. Její mitochondriální DNA sice ukázala možné vazby mateřské linie na skandinávské populace, sama o sobě ale původ ženy nedokáže spolehlivě určit.

Co se jí stalo, zůstává záhadou

V případě Zosii však vědce zaujala především kombinace dvou opatření. Zámek někdo k jejímu palci připevnil už při pohřbu. Srp někdo podle nové studie přidal až později, pravděpodobně ještě před úplným rozkladem těla.

„Místní tehdy věřili, že žena by mohla být navrátilec ze záhrobí, a proto zvolili dva způsoby, jak zabránit jejímu návratu: zámek a srp,“ přiblížil historik Martyn Rady. Samotný zámek ale podle všeho lidem nestačil. Mohlo dojít k dalšímu neštěstí nebo úmrtí, které v nich znovu vyvolalo obavy ze Zosiina návratu.

Související

Unikátní objev v Litoměřicích: hrob starý přes šest tisíc let i svatební prsten

„Možná se kvůli nějakému neštěstí nebo smrti někoho dalšího rozhodli hrob otevřít,“ naznačil Poliński. Při zásahu do hrobu došlo k poškození páteře. Podle Polińského se pak lidé zřejmě vzdali snahy tělo obrátit nebo z hrobu odstranit. Místo toho přes její hrdlo zajistili srp, který měl zabránit tomu, aby Zosia znovu povstala.

Zosia nebyla jediná

Ani po podrobném zkoumání však vědci nedokážou říct, proč Zosia zemřela. Dřívější analýzy pracovaly s možností, že mohla mít cévní nádor, který mohl způsobit deformaci hrudníku. Nový výzkum však nenašel jasné známky nemoci nebo zranění, které by vysvětlovaly její smrt.

Možná právě nějaká odlišnost, kterou její okolí nedokázalo pochopit, stála za strachem, který přetrval i po její smrti.

Zosia přitom nebyla jediná, koho na pohřebišti uložili neobvyklým způsobem. Archeologové zde nalezli i další hroby, které se vymykaly tehdejším zvyklostem – například dítě pohřbené tváří dolů, kostru uloženou v poloze připomínající ukřižování nebo ostatky se srpy a kameny kolem hlavy.

VIDEO: Archeologové objevili ztracený hrob první abatyše nejstaršího českého kláštera Mlady

Zdroj: Science Direct, CNN