


Několikrát za den projede za plotem výletní vláček a jeho zvuk se rozplyne mezi stromy České Kanady. Právě tady vznikla zahrada, která se nesnaží okolní krajinu překřičet. Naopak. Dělá vše pro to, aby s ní splynula.
Majitelé využívají chalupu především o víkendech a při rekonstrukci domu se rozhodli proměnit i okolní pozemek. Zahradní architekti dostali neobvyklý úkol: propojit zahradu s okolní krajinou a vrátit místu atmosféru, kterou postupně pohltily přestárlé smrky.
„Hned nám bylo jasné, že základním úkolem bude navrhnout, jak propojit zahradu s krajinou a probudit genia loci schovaného mezi stárnoucími smrky,“ vysvětlují autoři projektu Ferdinand Leffler a Kristýna Vaverková z ateliéru Flera.



„Inspirací, která napovídala, jak se bude tenhle zahradní příběh psát, nám byla nejen okolní krajina, ale i postupně se rozrůstající sbírka umění, jež je velkou vášní paní majitelky, a samotná chalupa,“ popisují autoři projektu. Rekonstrukce chalupy totiž spojila jednoduché současné linie s tradičním venkovským stavením a stejnou cestou se vydala i zahrada.
Pozemek o rozloze přibližně dvou tisíc metrů čtverečních stoupá do mírného svahu. Hned vedle domu vzniklo velkorysé posezení pod pergolou, které odráží způsob, jakým manželský pár s dospělými dětmi tráví volný čas. Zahradní architekti se ale od začátku snažili vyhnout tomu, aby na sebe nová řešení strhávala příliš pozornosti.
„Naší zásadou číslo jedna bylo především nepřehánět to s výraznější architekturou. U venkovského stavení je třeba dbát hlavně na poctivé materiály. Tuctovou zámkovou dlažbu možná zkousnete u městského domu, ale venkovské chalupě už vysloveně škodí,“ říkají architekti. Místo ní dostalo prostor dřevo, kámen a cihla.
„Původní plaňkový plot byl přesně tím detailem, který jsme samozřejmě chtěli zachovat, abychom místu ponechali původní ráz a chuť vzpomínek.“ Kameny nalezené přímo na pozemku doplnily další, které majitelé sehnali u místních traktoristů.
Jedním z nejtěžších úkolů bylo navrhnout praktické stavby tak, aby v krajině nepůsobily rušivě. „V rámci venkovských stavení je obzvlášť těžké vymyslet novou druhořadou praktickou stavbu tak, aby vypadala dobře a nepůsobila v místě cize,“ vysvětlují Ferdinand Leffler a Kristýna Vaverková
Úložný prostor pro kola proto dostal zelenou střechu a záměrně nenápadnou podobu. „Jednoduchost a architektonická pokora těchto stavbiček se vám vyplatí, a to v kontextu prakticky každého architektonického stylu.“
Dalším úkolem bylo přimět majitele využívat i vzdálenější části pozemku. Svah proto propojily široké schody, které vedou mezi jednotlivými částmi zahrady. „Pokud by byly úzké a nepohodlné, majitelům by se do zahrady moc nechtělo,“ vysvětlují autoři.
Přehledný pozemek rozdělily skupiny stromů, keřů a lučních květin do menších zákoutí pro různé aktivity. Právě velké stromy podle zahradních architektů vytvářejí skutečný charakter zahrady.
„Jsou to právě velké stromy, které zahradu dělají zahradou, a tak jsme na místo uschlých smrků, nešťastně zvolených původním majitelem, vysadili mnoho druhově vhodnějších ovocných stromů a bříz.“ Ve vzdálenější části pozemku vznikla louka a trávník s osivem připraveným na míru. Nechybí ani remízky a trvalkové záhony.
Nejosobitější vrstvu celé zahradě dodává sbírka umění majitelů. Sochy a umělecké objekty se objevují mezi stromy a stávají se přirozenou součástí prostoru. „Nechybí tu meditační lavička nebo v remízku schovaná trucovnička,“ uzavírají architekti.
Zdroj: autorský článek









Jedním z kroků, jak chce současná vláda Andreje Babiše posílit obranné výdaje, jsou investice do letišť. To karlovarské tak bude převedeno pod ministerstvo obrany, které ze svého rozpočtu zajistí jeho provoz i rozsáhlou modernizaci. Splní se tak dlouholeté přání regionálních politiků z Babišova hnutí. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz z neveřejných dokumentů, sami vojáci letiště odmítají.



V pondělí čekají většinu území republky silné bouřky s nárazy větru a kroupami. Vyplývá to z výstrahy, kterou v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend pro téměř celou zemi, omezili meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. V celém Česku ale podle ústavu dále platí zvýšené riziko vzniku požárů.



Když záchranáři po 37 hodinách vytáhli z hromady trosek živou dvaatřicetiletou Danielu, celá Kolumbie si s úlevou oddechla. Záběry mladé matky, kterou v ruinách zříceného domu v Pereiře objevil soused díky tichému volání o pomoc, obletěly svět a v národě otřeseném stovkami mrtvých zažehly obrovskou vlnu naděje. Jen o tři dny později z nemocnice dorazila zdrcující zpráva.



Čtyři miliardy korun, o kterých v souvislosti s bojem proti suchu ve čtvrtek u slapské přehrady hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), jsou pouze plánovaným rozpočtem sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství na příští rok. Babiš to pronesl v nedělním příspěvku na sociálních sítích.



Tereza Hrochová obsadila na mistrovství Evropy deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. V rekordu šampionátu 2:22:26 vyhrála Finka Alisa Vainiová. Hrochovou od medaile dělilo 41 sekund. Mezi muži triumfoval Němec Amanal Petros, jenž výkonem 2:09:11 rovněž pokořil rekord ME.