Na Marsu objevili dokonalou včelí plástev. Vědce ale překvapilo, co leží mezi prasklinami

Rover Curiosity objevil na povrchu Rudé planety podivný útvar připomínající obří včelí plástev. Pravidelné mnohoúhelníky pokrývají krajinu jako dlažba a vědci zatím netuší, jak přesně vznikly. K záhadě navíc přibyla další – mezi útvary leží tmavé kameny, které mohou pocházet z vesmíru.

Vozítko Curiosity už rudou planetu brázdí téměř 14 let. Tentokrát zamířilo do oblasti, která na snímcích z oběžné dráhy vypadala jako nenápadná světlá plocha. Když ale dorazilo na místo, čekalo výzkumníky velké překvapení.

„Když rover do této oblasti dorazil, tým překvapilo, že je pokrytá polygonálními strukturami připomínajícími vrchol obří marťanské včelí plástve,“ popsal vědec William Farrand ze Space Science Institute.

Krajina jako z jiného světa

Povrch tvoří téměř dokonale pravidelné mnohoúhelníky, které vypadají jako obří dlažba nebo síť včelích pláství. Curiosity proto okamžitě zahájilo podrobná měření a fotografování. Brzy se ale ukázalo, že polygonální obrazce nejsou jedinou záhadou této oblasti. Vozítko mezi nimi našlo také tmavé oblázky a balvany, jejichž původ zůstává nejasný.

„Stále nevíme, zda jde o úlomky hornin, které se sem dostaly z vyšších vrstev, materiál vyvržený dávnými dopady mimo kráter Gale, nebo dokonce o meteority z prostoru mimo Mars,“ uvedl Farrand.

Jsou to meteority?

Podobné tmavé kameny už Curiosity v minulosti zkoumalo. Některé obsahovaly nikl, který je běžný v meteoritech, ale v marsovských horninách se objevuje jen vzácně. To podle vědců naznačuje, že alespoň část nalezených kamenů by skutečně mohla pocházet z vesmíru. Jisté to ale zatím není.

„Další výzkum by měl pomoci odpovědět na otázku, zda jsou všechny tyto tmavé kameny meteority, nebo mají jiný původ,“ dodal Farrand.

Původ nově objevených polygonálních útvarů zatím vědci neznají. Znají však podobné vzory ze starších nálezů na Marsu i ze Země. Na naší planetě vznikají například při opakovaném vysychání a zvlhčování bahna, kdy se praskliny během mnoha cyklů postupně mění v pravidelnější polygonální tvary.

Pokud by podobný proces vytvořil i nové útvary na Marsu, mohlo by to naznačovat, že rudá planeta v minulosti zažívala dlouhodobé střídání vlhkých a suchých období.

Curiosity nyní pokračuje do další oblasti, která se na snímcích z oběžné dráhy jeví jako tmavší a podle záběrů roveru také drsnější. Vědci zároveň plánují pokračovat ve výzkumu neobvyklých polygonálních útvarů i tmavých kamenů, který by mohl objasnit jejich původ.