V Anglii ve 12. století se u vlčí jámy znenadání objevily dvě děti se zelenou kůží. Chlapec a dívka mluvící neznámou řečí prý přišli ze země věčného soumraku. Jejich příběh zaznamenali dva kronikáři, kteří nám zanechali jednu z největších záhad historie. I proto, že se jejich texty lišily. Šlo o sirotky, víly, nebo něco docela jiného? Pátrejte s námi po pravdě, která dodnes uniká.
Návštěva z jiné planety?
Zpočátku se o příběhu zelených dětí z Woolpitu mluvilo jako o podivné legendě nebo zázraku. Časem se ale hranice mezi historií a fantazií začala rozmazávat. A právě tehdy se zrodila ta nejodvážnější představa - co když tyto děti nepřišly z podzemí, ale z jiné planety?
Mnozí učenci se ptali, zda děti nemohly spadnout z nebe, a probírali možnosti meziplanetárního kontaktu - pokud mohly děti přijít z jiného světa sem, proč by lidé nemohli cestovat opačným směrem? Tyto myšlenky, které kdysi zněly jako fantazie, se ve 20. století začaly brát vážněji. S rozmachem ufologie a teorií o paleokontaktech se legenda z Woolpitu dostala do hledáčku badatelů, kteří ji zařadili do svých sbírek nevyjasněných jevů. A stala se pro ně důkazem, že návštěvy z jiných světů nejsou jen výmyslem moderní doby.