Záhada za Tutanchamonovou zdí. Egyptolog Bárta mírní sen o hrobce Nefertiti

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Nové poznatky o Tutanchamonově hrobce oživily představu, že za jejími stěnami čeká další velký objev – podle badatelů možná i hrob královny Nefertiti. Český egyptolog Miroslav Bárta existenci neznámých prostor nevylučuje. Pro jejich původ však nabízí střízlivější vysvětlení: mohlo by jít o nedokončenou část faraonovy hrobky. K představě, že uvnitř odpočívá slavná královna, je skeptičtější.

Lákavá představa, že nejslavnější egyptský panovník nespočívá v hrobce sám, znovu hýbe vědeckým světem. Geofyzikální přístroje v Údolí králů zachytily za stěnami Tutanchamonovy pohřební komory anomálie, které naznačují existenci celého komplexu chodeb a místností.

Zpráva okamžitě probudila starou teorii: co když mladý faraon leží pouhé metry od dosud nenalezeného hrobu legendární královny Nefertiti? Přední český egyptolog Miroslav Bárta však nabízí podstatně střízlivější pohled.

„Jde spíše o zbožné přání a bylo by to absolutně neobvyklé,“ říká k možnému hrobu Nefertiti Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucí české archeologické mise v Abúsíru připouští, že za stěnami mohou být další místnosti. Podle něj ale pravděpodobně zůstaly zazděné proto, že je stavitelé nedokončili.

„Ve starém Egyptě totiž muselo být tělo uloženo do hrobky 70. den po smrti – to byla délka mumifikačního rituálu,” dodává.

Zpráva, která minulý týden přitáhla pozornost k Tutanchamonově hrobce, nabídla nové vyhodnocení geofyzikálních měření. Naznačuje, že za stěnami Tutanchamonovy hrobky může ležet skrytý komplex chodeb a místností, který podle autorů mohl vzniknout ještě před pohřbem mladého faraona.

Britský egyptolog Nicholas Reeves tyto prostory spojuje s možností, že by se v nich mohl nacházet dosud nenalezený hrob královny Nefertiti. Přímý důkaz však zatím chybí.

Jaká byla jejich funkce?

Samotnou spolehlivost geofyzikálních měření Bárta nezpochybňuje. Upozorňuje však na rozdíl mezi zachycením neznámého prostoru a určením toho, k čemu sloužil. „Tyto metody jsou spolehlivé a v tomto případě naznačují existenci prostor, zčásti zasypaných. Jiná věc je, jaká byla či je jejich funkce,“ zdůrazňuje.

Ani představu, že mladý panovník spočinul v přední části původně větší hrobky, český egyptolog neodmítá. Britského badatele považuje za jednoho z mála skutečných specialistů na Tutanchamona, jehož úvahy nelze zlehčovat. Zároveň má výhrady k tomu, jak dostupné indicie interpretuje. Podle Bárty v tomto případě „Reeves dostupná data trošku znásilňuje“.

Debata o zazděném pokračování hrobky má přitom dlouhou historii. „Upřímně řečeno, jedná se o hypotézu starou jedenáct let,“ připomíná Bárta. Reeves si tehdy na skenech s vysokým rozlišením všiml pravidelného narušení omítky severní stěny pohřební komory. Tvarem připomínalo zazděný vchod. Svá pozorování následně publikoval.

„Ta současná novinka spočívá zejména v tom, že Egypťané v současnosti uvažují o ověření této hypotézy skutečným průzkumem,“ vysvětluje Bárta.

Navrhovaný postup počítá s malými otvory, kterými by do vytipovaných míst pronikly kamery. Průzkum ještě podléhá schválení egyptských úřadů. Teprve pohled dovnitř by mohl ukázat, zda přístroje zachytily nedokončenou část Tutanchamonovy hrobky, nebo prostory s jiným účelem.

Pokud by se přece jen potvrdil další neporušený královský pohřeb, Bárta o významu takového nálezu nepochybuje. Pro egyptologii by to byla událost „obrovská a unikátní, samozřejmě“.