


Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.

Curiosity je zachytilo při výstupu na svahy hory Mount Sharp, která se zvedá uprostřed kráteru Gale. Podobné prohlubně nejsou na Marsu ničím neobvyklým. V minulosti vědci jejich vznik vysvětlovali například kamínky nebo minerálními útvary uvnitř horniny. Ty bývají odolnější než okolní materiál a při zvětrávání postupně zůstane v hornině dutina.
Tentokrát ale tento scénář podle vědců nesedí. „Tyto prohlubně byly mnohem širší a mělčí než dřívější útvary a nedoprovázely je objekty, které by se v nich dříve nacházely,“ uvedla Michelle Minittiová z NASA, která je zástupkyní hlavní vědecké pracovnice týmu MAHLI (zkratka pro Mars Hand Lens Imager).
Tým proto poslal Curiosity k záhadným útvarům blíž. Kamera MAHLI, která slouží k detailnímu snímkování hornin, pořídila fotografie z bezprostřední blízkosti. Další kamera Mastcam zároveň zachytila okolní terén z několika úhlů. Vědci z těchto snímků vytvoří trojrozměrné modely a pokusí se přesně změřit tvar i hloubku jednotlivých děr.
Právě jejich neobvyklý vzhled vědce zaujal. „Po 14 letech na povrchu Mars stále překvapuje,“ konstatovala Minittiová. Podle ní představují nové útvary „vítanou novou hádanku“ o procesech, které v minulosti ovlivňovaly tuto část marťanských hornin.
Ve hře je několik možností. Díry mohla vytvořit dosud neznámá forma eroze, mohla souviset s neobvyklými vlastnostmi horniny, nebo za nimi stojí proces, který vědci zatím vůbec neznají. Odpověď ale nemusí přijít rychle. Curiosity musí nejprve shromáždit další data a jejich analýza může nějakou dobu trvat.
Záhadné díry navíc nejsou jedinou věcí, která vědce v této části Marsu zaměstnává. Curiosity si všímá také rychlých změn mezi jednotlivými vrstvami hornin. Některé jsou například hrubší a šedé a erozi odolávají jinak než materiál v jejich okolí. Vozítko proto odebralo vzorky, aby vědci mohli porovnat jejich chemické složení.
A nejde o první podivnost, na kterou Curiosity v poslední době narazilo. Rover už dříve objevil na Rudé planetě útvar připomínající obří včelí plástev. Povrch pokrývají pravidelné mnohoúhelníky připomínající dlažbu a vědci zatím přesně nevědí, jak vznikly. Ještě větší otazník pak představují tmavé kameny rozeseté mezi nimi – podle vědců by některé mohly pocházet z vesmíru.
Právě Mount Sharp je pro výzkum Marsu mimořádně zajímavý. Hora se tyčí asi 5,5 kilometru nad dnem kráteru Gale, který vznikl po obřím impaktu. Vědci se domnívají, že kráter byl v minulosti zaplněný vodou. Jeho vrstvy hornin tak mohou zachovávat záznam o tom, jak se prostředí na Marsu v průběhu miliard let měnilo.
Zdroje: NASA, NASA, Science Alert



Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (7,6 miliardy korun), tedy 15 procent z celkově přidělených dvou miliard eur (49 miliard korun), oznámila Evropská komise. Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.



Má skalpy Simony Halepové nebo Angelique Kerberové, dotáhla to na 55. místo žebříčku a byla dvakrát členkou vítězného fedcupového týmu. Dnes už třiatřicetiletá Denisa Šátralová, kterou tenisový svět znal jako Allertovou, upíná pozornost hlavně k brzy pětileté dceři Lauře. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz se rozpovídala o tom, proč se nevrátila na okruh WTA i proč kandiduje ve volbách na Praze 5.



Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska na začátku týdne znovu překonala jeden bilion dolarů. Konkrétně ji denně aktualizovaný žebříček agentury Bloomberg odhaduje na 1,04 bilionu USD (22,6 bilionu korun).



Ve středu bude nad Českou republikou ještě převládat slunečné a teplé počasí. To se ale má změnit ve čtvrtek, kdy současné babí léto skončí. Může zapršet a vyloučené nejsou ani bouřky. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Střední školy ve Francii zruší od středy do pátku část vyučování a tento čas věnují demokratické debatě se studenty. V úterý odpoledne to při interpelacích oznámil premiér Sébastien Lecornu. Ten také ostře kritizoval násilnosti, které doprovází studentské protesty v posledních dnech.