Od legend k faktům

Zmizení strážců se rychle proměnilo v legendu plnou záhad a nadpřirozených příběhů. Místní Atlantik prý pohltil muže na příkaz rozhněvaných duchů, unesla je mořská nestvůra nebo je odnesli mimozemšťané. V časopisech 20. let dokonce kolovaly údajné deníkové zápisy plné zoufalých modliteb a "hlasů ve větru". Jenže všechny tyto texty pocházejí z pera amerického spisovatele Vincenta Gaddise, který si je v 60. letech vymyslel pro sbírku mysteriózních příběhů.

Do folkloru pak pronikla i legenda o "trpaslících", kteří ostrovy údajně obývají - ve skutečnosti šlo o špatně pochopenou zmínku o poustevnících ze středověku. Britský historik Mike Dash na přelomu tisíciletí rozlousknul mýty s pomocí archivních materiálů. Masožravé mořské monstrum, cizí lodě ani jiné paranormální jevy nebyly nikdy nalezeny. Jediným skutečně nevysvětlitelným faktem zůstává samotné zmizení.

Proč ale právě nadpřirozené verze tak fascinují? Psychologové mluví o "kognitivním hladu" - lidská mysl snáší nejistotu hůře než fantazie. Dnes už vědci varují, že záhady nejsou dílem duchů, ale mezer v našem poznání. Případ Flannanských ostrovů je proto ukázkovým příkladem toho, jak se z malé historické události může stát celosvětový fenomén, pokud mu nechybí kritické vědecké zkoumání.