Začíná to těžkýma nohama. Lékař vysvětluje, proč už se křečové žíly netrhají

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Nezačíná to vystouplými provazci na lýtkách, ale nenápadným tlakem po celém dni v práci nebo nočními křečemi. Křečové žíly nejsou jen kosmetická vada, ale signál selhávajícího krevního oběhu. Doby bolestivého vytrhávání cév a týdnů na lůžku jsou přitom pryč. Cévní chirurg vysvětluje, jak moderní medicína dokáže nemocnou žílu doslova „vypnout“ zevnitř během několika minut.

Křečové žíly, odborně varixy, patří mezi nejčastější onemocnění žil dolních končetin. Podle věku a dalších rizikových faktorů se s nimi během života setká významná část populace. Nejde přitom jen o vystouplé modré žíly, které jsou vidět na první pohled. Žilní potíže mohou začínat nenápadně: únavou nohou po delším stání, pocitem tlaku v lýtkách, otoky kolem kotníků nebo drobnými metličkami.

Varixy vznikají ve chvíli, kdy žilní stěna a žilní chlopně nefungují správně. Krev se pak v nohách hůře vrací směrem k srdci, v žilách se hromadí a postupně dochází k jejich rozšiřování. Významnou roli hraje dědičnost, ale také dlouhé stání nebo sezení, nedostatek pohybu, obezita, těhotenství, hormonální vlivy a vyšší věk.

„Základním faktorem pro vznik varixů je porucha pevnosti žilní stěny. V důsledku přetlaku v žilním systému dochází k rozšíření žil a k poruše funkce žilních chlopní, „ventilů“, což znamená, že v rozšířených žilách chlopně nedomykají, krev se městná v žilním řečišti a vznikají křečové žíly. Přesnou příčinu, proč dochází k oslabení pevnosti žilní stěny a vzniku varixů, dosud neznáme. Hlavní podíl má genetická predispozice, tedy dědičnost, a dalšími vedlejšími faktory jsou například sedavé zaměstnání nebo obezita,“ vysvětluje cévní chirurg Radek Vyšohlíd.

Kdy zpozornět

První příznaky lidé často podceňují, protože je připisují únavě, počasí nebo dlouhému dni v práci. Pokud se ale potíže opakují, je vhodné objednat se na cévní vyšetření. Typickými projevy jsou viditelně rozšířené žíly, metličky, otoky dolních končetin, pocit těžkých nohou, bolest, pálení, mravenčení, noční křeče nebo svědění kůže.

Neléčené žilní onemocnění se může postupně zhoršovat. V pokročilejších fázích se mohou objevit kožní změny, pigmentace, ekzém, záněty povrchových žil nebo bércové vředy.

Základním vyšetřením je klinické posouzení a duplexní ultrazvuk. Ten ukáže průběh žil, funkci chlopní i případný reflux, tedy zpětný tok krve. Podle výsledku lékař doporučí konzervativní postup, miniinvazivní výkon nebo kombinaci metod.

Punčochy pomáhají, ale žílu neodstraní

Součástí léčby mohou být kompresní punčochy, pohybový režim a úprava rizikových faktorů. Komprese pomáhá zmírnit otoky a pocit těžkých nohou, křečovou žílu ale sama neodstraní. Důležitá je hlavně u pacientů, u kterých zatím není vhodný zákrok, případně jako součást péče po výkonu.

Z režimových opatření má smysl pravidelný pohyb, rychlá chůze, plavání, jízda na kole, střídání poloh během dne a omezení dlouhého stání nebo sezení bez přestávky. Pomoci může také krátké polohování nohou do zvýšené polohy. Naopak horké koupele, sauna nebo dlouhé sezení bez pohybu mohou obtíže zhoršovat.

Moderní léčba je šetrnější než dříve

Léčba křečových žil dnes neznamená automaticky klasickou operaci s dlouhou rekonvalescencí. U řady pacientů lze využít miniinvazivní endovenózní metody, které se provádějí pod ultrazvukovou kontrolou. Principem je uzavření nemocné žíly zevnitř, aby se krev přesměrovala do zdravého žilního systému.

Mezi moderní možnosti patří endovenózní laserová ablace, radiofrekvenční ablace, uzavření žíly tkáňovým lepidlem, ultrazvukově navigovaná pěnová sklerotizace nebo miniflebektomie, tedy odstranění jednotlivých varikózních větví drobnými vpichy. Sklerotizace se využívá hlavně u metliček, retikulárních varixů a menších žil, často také z estetických důvodů.

„V dnešní době se nutně nemusíte trápit bolestivostí a dlouhou rekonvalescencí po operačním, chirurgickém řešení, protože existují miniinvazivní, efektivní zákroky v léčbě varixů. Například technika laserové ablace žil, která probíhá za pomoci ultrazvuku.

Další variantou jsou radiofrekvenční moderní zákroky či nejnovější metoda uzavření žíly pomocí biologického lepidla, anebo například sklerotizace, jejíž podstatou je aplikace sklerotizační látky do křečové žíly, která žílu uzavře a ona se časem vstřebá. Tento zákrok je spíše zákrokem estetickým, nemá výslovně léčebný charakter.

„Prakticky u všech miniinvazivních endovenózních metod jde o stejný princip – nemocnou žílu vyřadíme miniinvazivně a bezpečně z provozu injekčním zavedením kanyly a jejím zatavením jako např. u laseru a po pár týdnech se žíla přemění ve vazivovou tkáň, prakticky zmizí. Výkon nevyžaduje pracovní neschopnost ani výrazná omezení,“ říká Vyšohlíd.

Léčbu je potřeba vybírat podle ultrazvuku

Ne každá viditelná žilka znamená stejný problém. Někdy jde pouze o drobné metličky, jindy o známku hlubší žilní nedostatečnosti. Právě proto je důležité vyšetření ultrazvukem. Bez něj nelze přesně určit, odkud problém vychází a která metoda bude mít nejlepší efekt.

Pokud se řeší jen viditelné metličky, může být vhodná sklerotizace nebo laserové odstranění žilek. U větších varixů a poruchy hlavních povrchových žil se častěji volí endovenózní laserová nebo radiofrekvenční ablace, případně uzávěr žíly tkáňovým lepidlem. V některých případech se postupy kombinují, například ablace hlavní žíly a následné odstranění bočních větví.

Co může pomoci v běžném režimu

Cílená prevence vzniku křečových žil neexistuje, protože velkou roli hraje dědičnost. Lze ale ovlivnit faktory, které zhoršují projevy žilního onemocnění. Důležitý je pravidelný pohyb, udržování zdravé hmotnosti a přerušování dlouhého sezení nebo stání.

Při sedavém zaměstnání je vhodné pravidelně vstát, krátce se projít nebo alespoň rozhýbat kotníky. Pomáhá také nekřížit nohy při sezení a při odpočinku dát nohy na chvíli do zvýšené polohy. U lidí s vyšším rizikem, například v těhotenství, při dlouhém cestování nebo při práci ve stoje, mohou být vhodné preventivní kompresní punčochy.

„Křečovým žilám obecně nesvědčí teplo. Horká voda, sauna nebo dlouhé přehřívání nohou mohou rozšiřovat cévy a zhoršovat pocit těžkých nohou či otoky. Vhodnější je proto spíše vlažná až chladnější sprcha, krátké chladivé zábaly a pravidelný pohyb. Dobré je také vyhýbat se příliš těsnému oblečení, které může zhoršovat žilní návrat. U obuvi nejsou ideální ani vysoké podpatky, ani zcela ploché boty. Vhodnější je pohodlná obuv s nižším stabilním podpatkem,“ dodává cévní chirurg Vyšohlíd.