Dillí / Praha / Brno - Milionům lidí na celém světě kromě Severní Ameriky a většiny ostrovů v Tichém oceánu se v pátek naskytla mimořádná příležitost sledovat úplné zatmění Měsíce. Nejdelší zatmění přirozené družice Země v 21. století trvalo 103 minut.
Před úplným zatměním řada lidí na obloze pozorovala i částečné zatmění, které znovu následovalo i po úplném zastínění. Měsíc tak ve stínu Země strávil celkem tři hodiny a 54 minut, informovala agentura Reuters. V ČR začalo úplné zatmění ve 21:30 a skončilo ve 23:13.
Ke sledování neobvyklého nebeského úkazu se například sešli lidé u jihoafrického mysu Dobré naděje, na Rudém náměstí v Moskvě i u ikonické budovy opery v Sydney. V Austrálii si řada lidí zaplatila, aby mohla úplné zatmění sledovat v sydneyské hvězdárně. Například v Německu měli dobré pozorovací podmínky především v západní části země; nebe na východě zahalila oblačnost.
"Přesně o tomhle je život: O magických okamžicích jako je tento," řekl agentuře Reuters Teddy Muthusi, který zatmění sledoval v parku Uhuru v keňské metropoli Nairobi. "Je to prostě nádherné," dodal.
Podle hinduistů nebeská tělesa Slunce a Měsíc při zatmění vydávají negativní energii, a tak velká řada chrámů v Indii zůstala zavřená. V somálské metropoli Mogadišu zamířily během zatmění stovky lidí do mešit na zvláštní modlitby. Rozjímáním strávili zatmění také ultraortodoxní Židé v Izraeli, napsala agentura Reuters.
Smůlu měli tentokrát obyvatelé Severní Ameriky a většiny ostrovů v Tichém oceánu. Podle americké vesmírné agentury NASA se Severoameričané mohou těšit na zatmění Měsíce, které nastane 21. ledna 2019.
V Česku pozorování zpočátku komplikovaly mraky
Stovky lidí přišly v pátek večer na hvězdárnu ve středočeském Ondřejově, kde bylo možno zatmění pozorovat ze dvou historických kopulí. Pozorování zpočátku komplikovala oblačnost, zejména na jižním a jihovýchodním obzoru, kde se měl Měsíc objevit. Nejprve proto tuto přirozenou družici Země nebylo vidět, až po 22:00 se oblačnost začala protrhávat a v druhé půli zatmění byly podmínky pro pozorování ideální.
Astronomové pro zájemce otevřeli západní a centrální historické kopule, ve kterých byly připraveny dalekohledy pro pozorování. Před oběma čekaly dlouhé zástupy zájemců, řada lidí si navíc přinesla vlastní zařízení včetně mobilních aplikací, které určují polohu hvězd.
Zhruba od tři čtvrtě na devět, kdy měl Měsíc vyjít, až po 22:00, kdy se už celý jeho kotouč nacházel v zemském stínu, bylo pozorování kvůli oblačnosti nemožné. Teprve po 22:00 se počasí vylepšilo a o čtvrt hodiny později už lidé mohli spatřit náznak červeného Měsíce. Vrcholu zatmění dosáhl Měsíc ve 22:21 a krátce poté se oblačnost v jeho směru zcela rozplynula a zájemcům se nabídl vynikající pohled na noční oblohu. Skvěle viditelná byla i planeta Mars, která se v této době dostala do opozice se Sluncem a zároveň do takové jeho blízkosti, že dosáhla nejvyšší jasnosti.
Místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan označil podmínky pro pozorování za ideální, velmi dobře viditelné byly i hvězdy a Mléčná dráha. Ve 23:13 Měsíc vystoupil z úplného stínu.
Na společné pozorování přijel do Ondřejova také ministr životního prostředí Richard Brabec a jeho náměstek Vladimír Smrž. Ministerstvo si loni vzalo za svou ochranu před světelným znečištěním, tedy mnohdy zbytečným umělým světlem, které v noci vyzařují zejména města. Jak již dříve upozornil Suchan, v době vzniku ondřejovské hvězdárny v roce 1898 byl pro jejího zakladatele Josefa Jana Friče silným důvodem pro její umístění mimo Prahu právě světelný smog. "Dnes najdeme ty samé podmínky, které ho vedly pryč z města, na většině území České republiky," řekl.
Sledovat zatmění Měsíce v okolí hvězdárny na Kraví hoře vyrazily stovky lidí i v Brně. Doufali, že bouřka a oblačnost, které nad město dorazily v podvečer, zmizí. Část večera měli ale smůlu. Okolo 21:00 sice viděli nad Špilberkem srpek Měsíce, ale o půl hodiny později zmizel v husté oblačnosti. Navíc se rozpršelo. Až po 22:00 se na jihovýchodní obloze Měsíc znovu matně objevil a o hodinu později před koncem zatmění už byl vidět velmi zřetelně..
Mimořádně jasný byl i Mars
Při úplném zatmění Měsíc z oblohy nemizí, pouze nabývá cihlově červenou až rudou barvu. Je to způsobené jeho zákrytem v zemském stínu, při němž se sluneční světlo láme o vzdušný obal Země podobně jako o optický hranol. Na Měsíc přitom dopadá pouze červená, dlouhovlnná část světelného spektra.
Letos se v podobnou dobu jako Měsíc dostala do zajímavé polohy vůči Zemi a Slunci i planeta Mars. Je ve velké opozici se Sluncem a k Zemi se přiblížil na 57,5 milionu kilometrů, takže je mimořádně jasný. V době úkazu se nacházel necelých šest stupňů jižně od Měsíce. Pozorování Měsíce i Marsu bylo možné okem, při použití dalekohledu byly na Marsu vidět i některé detaily.
Úplné zatmění Měsíce trvalo do 23:13, poté Měsíc ještě téměř hodinu vystupoval z částečného stínu Země. Další úplné zatmění této družice nastane až v roce 2029, bude ale kratší než to letošní.
