Mladík kalibruje detektor částic. Princeton mi pomohl, říká

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
15. 10. 2014 7:00
Rozhovor s maturantem Tomášem Kremelem, který ve volném čase pořádá semináře z fyziky nebo kalibruje detektor částic.
Ilustrační foto (experiment na urychlovači v CERNu)
Ilustrační foto (experiment na urychlovači v CERNu) | Foto: John Vogel / Wikimedia Commons

Přerov - Tomáš Kremel (19) studuje v maturitním ročníku osmiletého Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Tento nadaný student je úspěšným řešitelem matematických či fyzikálních olympiád. Volný čas věnuje rovněž fyzice.

Účastní se korespondenčního fyzikálního semináře a sám také jeden pořádá. Jezdí na fyzikální soustředění, na jaderné fakultě pražského ČVUT se mimo jiné zabývá kalibrací detektoru částic. Fyzice by chtěl zasvětit svůj život, svou vědeckou dráhu vidí v inženýrství a v technických inovacích.

Tomáš Kremel - mladý nadějný fyzik z Přerova.
Tomáš Kremel - mladý nadějný fyzik z Přerova. | Foto: Archiv Tomáše Kremela

Aktuálně.cz: Vy jste v maturitním ročníku osmiletého Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Kromě řady studentů z Prahy mám ve svém hledáčku také mimořádně nadané studenty z Olomouce, Zábřehu, Karviné či Pardubic s mezinárodními úspěchy. Co říkáte stereotypní představě mnohých Čechů, že pravými líhněmi talentů jsou zásadně známá pražská gymnázia?

Tomáš Kremel: Osobně jsem se nesetkal s takovým stereotypním vnímáním. Znám mnoho lidí, kteří se účastnili mezinárodních soutěží, kteří se pravidelně dostávají do celostátních kol a kteří excelují všude možně a bývají často mimopražští.  V republice je totiž mnoho škol, které jsou schopné "produkovat“ nadané studenty, ovšem ti, o kterých slýcháváme jakožto o těch nejlepších z ČR, se nespoléhají na školu, ale na samostatnou přípravu, se kterou vzdělávací instituce nemá vliv a nemá ani schopnosti takovou přípravu poskytnout. Vždy je to o lidech a o práci, škola samotná má mnohem menší vliv, než je jí přisuzován.

A.cz: Spatřujete i určité výhody v tom, když student vyrůstá na mimopražském kvalitním gymnáziu?

Jistě ano. Praha není vše, u školy v podpoře talentů závisí na ochotě umožnit danému studentu dělat to, co on sám potřebuje, ať už pomocí individuálního studijního plánu, nebo pomocí jiných opatření. Někteří lidé excelují ve všem, pak by jim mělo být umožněno dojít do školy napsat si testy, na jejichž složení nemusí sedět celý den ve škole a ubíjet se, ale stačí jim si jen látku přečíst. Každá škola to má jinak, a proto může být pro někoho výhodné studovat tam, kde ví, že mu bude poskytnuta smysluplná podpora.

A.cz: Jaké podmínky vám dává přerovské gymnázium pro studium oblíbené matematiky?

České naděje
Autor fotografie: Thinkstock

České naděje

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

Zdroj: Zuzana Hronová

Naše gymnázium je mezi matematiky v celé republice poměrně velmi dobře známé. Kdo řeší matematické olympiády, jezdí na soustředění různých korespondenčních seminářů, a to nejenom matematických, zná lidi od nás. Také náš ředitel je matematickým aktivitám velmi nakloněn a díky grantům, které shání, můžeme jezdit na zahraniční soutěže do Rakouska, Polska, Itálie.

A.cz: Prý tu i funguje spolupráce s olomouckou univerzitou. V čem spočívá?

Ona spolupráce s UPOL spočívá v pravidelných matematických nepovinných seminářích stranou školního rozvrhu vedených místopředsedou Ústřední komise Matematické olympiády. Tento profesor přednáší na mnoha matematických akcích a díky tomu, že takové přednášky spojené s řešením problémů máme takto pravidelně, nám spousta našich kamarádů závidí.

A.cz: Kromě toho máte rád i fyziku, prý u vás dokonce začíná převládat nad matematikou díky její větší "praktičnosti"…

Ano, postupně jsem se od samotné matematiky profiloval na fyziku. Je to skutečně kvůli tomu, že bych se v budoucnu rád věnoval oboru, který bude upotřebitelný i v praxi, něčemu, čeho se můžu dotknout. V případě všeobecného gymnázia je fyzika něčemu takovému blíže než matematika.

A.cz: Máte nějakou konkrétnější představu, jakému oboru byste se rád věnoval?

Je to obor, který je upotřebitelný v technických inovacích, tedy inženýrství.

Tomáš Kremel zaznamenal úspěchy hlavně v matematické olympiádě. Na matematiku se totiž přerovské gymnázium zaměřuje.
Tomáš Kremel zaznamenal úspěchy hlavně v matematické olympiádě. Na matematiku se totiž přerovské gymnázium zaměřuje. | Foto: Archiv Tomáše Kremela

A.cz: Co vám dal loňský vzdělávací pobyt na Princetonské univerzitě, organizovaný Centrem pro talentovanou mládež (CTY)? Čím jste se zde zabýval?

Vzdělávací program na Princetonské univerzitě mi dal mnoho. Ať už při výběrovém řízení nadace AFCSLS, díky které vůbec něco takového můžeme zažít, tak při samotném pobytu. V rámci tzv. Summer Programs se koná mnoho různých kurzů. Já sám jsem byl ve skupině Science, technology and public policy, což byl kurz zabývající se propojením vědy, výzkumu a práva, takže jsme se zabývali tím, jak politika ovlivňuje náklady na výzkum a jak může věda obohacovat HDP. Probírali jsme otázky týkající se zdravotnictví, obnovitelných zdrojů energie, jak funguje kontrola publikování výsledků ve vědě a jak bývá tato kontrola porušována.

A.cz: Jaký největší zážitek jste si z pobytu odnesl?

Zážitek byl, jak byl celý kurz koncipován. Opravdu žádné "biflování“, jak se označuje vzdělávání u nás.  I když na druhou stranu v porovnání s americkým systémem na ten náš nemusíme nadávat. Nicméně celý kurz byl vyplněný rozebíráním článků a studijních materiálů, které jsme četli, debatami s porotci, prezentacemi projektů. Úžasná zkušenost, kdy je důraz kladen na kritické myšlení, argumentaci, čtení s porozuměním. Dalším velkým přínosem jsou lidé. Člověk pozná jiné smýšlení, jiné prostředí, jinou atmosféru. To je něco, co z knih nenačte.

A.cz: Jak vypadá korespondenční seminář z fyziky, jemuž se ve volném čase věnujete?

Funguje tak, že se na internet zadají v šesti sériích problémy. Řešitelé vždy sepíší svá řešení a odešlou je, pak se opraví a vypracuje se pořadí. Součástí problémů je i seriál, což jsou úlohy na téma prolínající se celým ročníkem na základě studijního textu.

A.cz: Mnozí z vašich vrstevníků asi nebudou umět pochopit, co je na trávení volného času nad fyzikálními úlohami tak zábavného…

Tomáš Kremel
Autor fotografie: Archiv Tomáše Kremela

Tomáš Kremel

Několikrát vyhrál krajské kolo Matematické olympiády, v Astronomické olympiádě se několikrát dostal  do celostátního kola.  V zahraničních soutěžích získal druhé místo v zemském kole štýrské Matematické olympiády, první a třetí místo v matematické soutěži Duel mezi městy Přerov, Bílovec, Graz, Řím a Chorzów. Organizuje korespondenční semináře z fyziky pro žáky základních škol. Na FJFI ČVUT se zabývá částicovou fyzikou, respektive detektorem částic. V létě 2014 absolvoval letní vzdělávací pobyt na Princetonské univerzitě v USA.

Skvělá věc jsou na tomto trávení volného času akce, které takový seminář pořádá. Soustředění a další krátkodobější setkání jsou místem, kde potkáváte výborné lidi, je to obohacující prostředí. Spousta lidí se na nich "otrká" a odnese si skvělé zážitky. To je důvod, proč když už s tímto člověk začne, nechce přestat. Já řeším Fyzikální korespondenční seminář, ale jeden základoškolský organizuji (VÝFUK alias Výpočty fyzikálních úkolů). Ve svém volném čase tak řeším, vytvářím úlohy, opravuji atd. Je to cenná zkušenost, s vedením tak velké organizace. Třeba naší týmové soutěže Náboj Junior se účastní na tisíc dětí z Česka a Slovenska.

A.cz: V rámci středoškolské odborné činnosti také pracujete na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na pražské ČVUT. O co jde?

Naše středoškolská odborná činnost, kterou zpracovávám se svojí kamarádkou na FJFI ČVUT, se zabývá částicovou fyzikou, respektive detektorem částic, který můžete třeba nalézt v modifikacích na různých experimentálních zařízeních po celém světě, v CERNu nevyjímaje.

A.cz: Co konkrétně s detektorem děláte?

Takový detektor je velmi složitý kus techniky, který je schopen poskytovat dobré výsledky, jen pokud je správně nakalibrovaný a vhodně nastavený. Takže součástí naší práce je jak kalibrace, tak jak detektor nastavit, aby co nejlépe odpovídal požadavkům pokusů, které se dají provádět například ve škole, ať už detekování radioaktivního záření, nebo prosvěcování materiálů pro získání detailních obrázků paprsky X. Jedná se o dost praktický projekt.

A.cz: Kromě studia, kterému se věnujete volném čase, rovněž intenzivně sportujete. Je podle vás důležité pokud možno rovnoměrně zaměstnávat tělo a duši?

Opravdu si myslím, že sport je nesmírně důležitý pro fyzickou a psychickou pohodu. Kdo sportuje, mi dá určitě za pravdu, že pocitu po tréninku se moc věcí nevyrovná. V současné době už nedělám žádný sport závodně, dříve to byla kanoistika, ve které dnes pokračuji čistě pro radost. Takže běhání, voda, posilovna… Začalo mě bavit i jezdění na kole, rád si zahraji florbal. Sport je skvělá věc na odreagování, na vybití přebytečné energie.

Máte rádi Aktuálně.cz?
Autor fotografie: Economia

Máte rádi Aktuálně.cz?

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

A.cz: Říká se, že lidé, kteří jsou nadaní na matematiku, bývají nadaní i na hudbu. Platí to i u vás?

Já jsem samouk na kytaru, respektive se od určité doby učím u jiného samouka písničky k ohni. Na skladby jako Pro Elišku a na vybrnkávání popových písniček mě moc neužije. Začal jsem právě kvůli soustředěním, která mi v tomhle ohledu dala hodně, co se týče hraní pro více osob, nicméně neřekl bych, že mám extra nadání na hudbu, nikdy jsem se nezkoušel učit nějaké složité styly hraní na kytaru. Ale znám mnoho skvělých hudebníků, jejichž večery s kytarou a dalšími nástroji jsou na matematických či fyzikálních soustředěních skvělým zážitkem, a je super si s nimi zahrát.

 

Právě se děje

Další zprávy