Zabíjejí nás maratony a fitness? Lékaři ukazují na past

ČTK ČTK
12. 8. 2013 9:27
V Německu vznikla sportovní psychiatrická oddělení pro ty, kdo se "přecvičili"
Ženy často týrají tělo, aby zhubly do plavek...
Ženy často týrají tělo, aby zhubly do plavek... | Foto: Isifa/Thinkstock

Berlín - Aktuální trendy tvrdí, že ten, kdo necvičí alespoň půldruhé hodiny týdně, by si měl položit otázku, zda se skutečně stará o vlastní zdraví. Ale jako u mnoha jiných věcí, i v tomto případě platí, že všeho moc škodí.

A němečtí lékaři začínají upozorňovat, že lidé cvičící nad své osobní limity ve skutečnosti vlastnímu zdraví ubližují, a to jak fyzicky, tak psychicky, napsal list Die Welt.

"Po celá desetiletí profesionální sportovci zacházejí za hranice svých možností, a také to musí dělat," tvrdí Valentin Z. Markser z Německého svazu psychiatrie a psychoterapie (DGPPN).

Specializovaní lékaři tohoto svazu provádějí výzkum v rámci nově vytvořeného odboru DGPPN - sportovní psychiatrie - s cílem zjistit víc o výhodách cvičení, a také o vztahu mezi sporty a některými duševními chorobami. Jejich studie by měla osvětlit, kolik fyzické zátěže je zdravé a ve kterém okamžiku už by mohla začít představovat ohrožení duševního zdraví člověka.

Past na tělo i duši? Nonstop 'fitka' a veřejné maratony

"Hranice mezi výkonnostními sporty a hromadnými sporty se stírají," říká Markser. Fitness studia otevřená čtyřiadvacet hodin sedm dní v týdnu nebo maratóny pořádané mnoha velkými městy jsou výzvou pro ty, kdo si až příliš všímají vlastních těl, anebo od nich až příliš mnoho očekávají.

"V tu chvíli už nejde o to, cítit se dobře nebo zdravě. Začne jít o lámání rekordů a zvyšování výkonu," soudí Markser.

Muži zase chtějí mít horu svalů jako profesionální sportovci...
Muži zase chtějí mít horu svalů jako profesionální sportovci... | Foto: Reuters

 Neprofesionální sportovci mají tendenci přeceňovat vlastní odolnost a nedávají svým tělům dostatek času na odpočinek. V některých případech cvičí a posilují tři a více hodin pětkrát až sedmkrát týdně, dokud jejich tělo nezačne protestovat. Pak jdou k lékaři, aby jim pomohl s bolestí, kterou popisují jako "svalový problém".

Ovšem v pozadí této bolesti může ve skutečnosti být deprese, zvláště pokud lidé připustí, že se cítí smutní, anebo mají méně energie než obvykle. V takovém případě začne klesat jejich výkonnost navzdory obvyklé dávce cvičení a posilování, a klesá také jejich touha cvičit.

"V takovém případě je ovšem pro běžné lékaře obtížné stanovit diagnózu," dodal Markser. A v tu chvíli nastupují sportovní psychiatři - už osm fakultních nemocnic v Německu otevřelo sportovní psychiatrická oddělení pro ty, kdo se jednoduše "přecvičili".

 

Právě se děje

Další zprávy