Podle čeho se řídit při výběru potravin, když na stát není příliš spolehnutí?
Populární služba PotravinyNaPranýři.cz, která na českém webu funguje necelý rok, dostala nedávno novou konkurenci - stránky Státní veterinární správy, mapující místa i výsledky kontrol s cílem ochrany lidského zdraví v celém potravinovém řetězci.
Svět internetu tak kopíruje "válku úředníků" o nový zákon o potravinách. Hygienikům (ministerstvo zdravotnictví) zůstal dozor nad veřejným stravováním, výrobu potravin a obchod s nimi dozorují veterináři (ministerstvo zemědělství). Podle původního návrhu se takřka veškerá kontrola potravin měla sjednotit pod resort zemědělství, nyní bude ve stravovacích službách kontrolovat jen podávání zvěřiny.
Příčina je u výrobců potravin
Ale ani dvojí jištění v podobě dvou webů s podobným zaměřením nám spotřebitelům dvakrát nepomůže. Zatímco PotravinyNaPranýři.cz představují spíše ohromující snůšku zachycených nekvalitních výrobků, u veterinářů museli mít v prvních dnech provozu zájemci o návštěvu stránek velké štěstí, aby je stránky vůbec "pustily".
Ale stíhá vůbec běžný spotřebitel sledovat takové informace? Vypravíte se snad do samoobsluhy až poté, co si na webu přečtete, co (ne)nakoupit? Určitě ne, a každodenní realita tak musí nutně pokulhávat. Příčina je totiž jinde - u výrobců.
Stát by měl hlídat, co lidé jedí
Kvalitu potravin by měly příslušné instituce ohlídat ještě předtím, než se se vůbec dostanou na pulty obchodů. Stalo se však zvykem házet odpovědnost na spotřebitele. Jakost prý táhne dolů touha Čechů po co nejlacinějších potravinách. Dokázáno však je, že na západ od našich hranic jsou potraviny za cenu nižší než u nás kvalitnější, takže v tom problém zřejmě nebude.
Pes je zakopán v tom, že státní orgány výrobu tak nekvalitního zboží, jaké se u nás v supermarketech prodává, vůbec neměly připustit. "Tak jako se má stát omezeně starat o kulturu a sport, měl by určitým dílem pečovat i o zdraví a výživu lidí," uvádí například prezident Aliance výživových poradců ČR Ivan Mach pro web Vitalia.cz.
Větší písmo na etiketách
Stát nám zákazníkům, spotřebitelům a jedlíkům nepomáhá ani při orientaci v tom, co na trhu existuje. Odborníci i zdravý rozum nám radí hlídat si, co jíme. I když ale nakupujeme podle etiket, nestačí to. Systémů a druhů značení potravin je tolik, že pouhá procházka mezi regály člověka dokonale zmate. A jednotný spolehlivý systém chybí.
Záslužné na novém návrhu zákona je to, že písmo na obalech potravin bude muset být velké 1,2 mm a etiketa bude muset zajistit čitelnost, například formou kontrastu tisku a pozadí. Na obalech také budou zvýrazněné alergeny. Za nedodržení bude nově hrozit pokuta deset milionů korun místo dosavadních tří milionů.
Kalorie atd.: Co rozhoduje?
Značení GDA, známé "semafory", poskytuje informaci o obsahu energie a živin. Povinné je však pouze u potravin, které přímo slibují, že jsou dietní, vhodné pro hubnutí či že obsahují snížené množství energie. U ostatních od něj výrobci často ustoupili, protože "strašná pravda" zákazníky spíš odpuzovala.
Energetické hodnoty jsou zatím povinné jen u těch výrobků, které uvádějí nějaké výživové tvrzení, například "bohatý na vlákninu" nebo "s nízkým obsahem tuku". Musí být třeba u energetických nápojů, protože zdůrazňují účinek související s energií. Povinné jsou u potravinových doplňků a potravin pro zvláštní výživu (například pro kojence).
Od loňského listopadu se nesmí objevit zdravotní tvrzení, která nebyla schválena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Jenže tato instituce o výrobcích dosud vůbec nerozhodla, protože neumí stanovit kritéria, podle kterých je možné produkt posuzovat. Nepříjemné ovšem je, že výrobci již nemohou na příznivé účinky upozorňovat, jako je tomu například u probiotik v jogurtech.
Kolik výrobků, tolik "značek"
A tady je přehled dalších značek a log, které na nás útočí při nakupování. Dokážete si vybrat, podle kterých se řídit?
VÍM, CO JÍM - značku spravuje o.p.s. Vím, co jím a piju. Je tuzemským držitelem práv k celosvětové certifikační značce Vím, co jím, která je součástí celosvětového programu The Choices Programme. Potraviny musí dodržovat stanovená kritéria složení - vyrovnaný obsah trans mastných kyselin, nasycených mastných kyselin, sodíku (soli) a cukru. Cílem programu je co nejsnadnější cestou spotřebitelům představit nutričně vyvážené potraviny. Značku má 55 výrobků.
CZECH MADE je jedna z nejstarších značek kvality na našem českém trhu. Jejím záměrem je už téměř 20 let upozorňovat spotřebitele na kvalitní služby a produkty včetně potravin vyrobených v České republice. Označené služby a produkty musí ve srovnání s těmi konkurenčními dosahovat rovnocenných či vyšších kvalit (což zhodnotí odborná komise), na trhu se prodávají alespoň tři roky a odpovídají požadavkům z pohledu ekologie.
KLASA je další známou značkou, kterou uděluje již od roku 2003 ministerstvo zemědělství a která by měla garantovat nejkvalitnější potravinářské a zemědělské výrobky českých a moravských výrobců. Udělení značky závisí na posudku či rozboru od akreditované komise nebo na původu surovin. "Výrobek s označením Klasa musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu," píše se v oficiálních pravidlech pro udělování této značky.
Značku REGIONÁLNÍ POTRAVINA uděluje rovněž ministerstvo zemědělství. Cílem loga je zvýšit spotřebitelské povědomí o potravinách z jednotlivých krajů naší republiky. Tím se podporuje prodej čerstvých potravin, které díky krátkým distribučním cestám mají většinou lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. Suroviny pro výrobu regionální potraviny by měly alespoň ze 70 % pocházet z daného regionu, v případě hlavní suroviny vyžadují kritéria 100% podíl regionálního původu. Co do kvality se výrobky posuzují ve vztahu ke konkurenci a musí být v některém aspektu jedinečné.
Značku ČESKÝ VÝROBEK - garantováno Potravinářskou komorou ČR uděluje logicky Potravinářská komora ČR. Jedná se o jednu z nejmladších značek na tuzemském trhu.
Nesleduje se zde však přímo kvalita potravin, hlavním kritériem pro udělení této značky je místo výroby produktu. Logo tak může získat i potravina ze zahraničních surovin, vyrobená však na českém území.
Zeleně pruhované logo a hvězdičkový list v zeleném poli jsou označení pro ekologické zemědělství. Garantují splnění podmínek ekologického zemědělství, což vlastně znamená, že jde o biopotravinu. K získání značek je nutné splnění velmi přísných pravidel a podstoupení častých kontrol. Biopotraviny vyrobené v ČR musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem. Biopotraviny z dovozu mohou být označeny biozebrou, ale nemusí. Pro biopotraviny dovezené do EU ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné.
Systém regionálního značení DOMÁCÍ VÝROBKY je koordinován na národní úrovni Asociací regionálních značek a podporován ministerstvem životního prostředí. Nevztahuje se pouze na potraviny, ale i na jiné výrobky. Jeho hlavním cílem je zviditelnit tradiční regiony. Udělení značky "zaručuje vedle jejich kvality a šetrnosti k přírodě především jejich původ a vazbu na určité výjimečné území".
ZDRAVÁ POTRAVINA - značku uděluje o.s. Zdravá potravina. Oceněná potravina nesmí obsahovat sporné přídatné látky, éčka (definována na stránkách projektu) a umělá aromata (povolena jsou pouze aromata přírodní nebo přírodně identická). Oceněno je 150 výrobků.
Podle jakých kritérií, značek a doporučení se při nákupu orientujete vy? Napište nám do diskuse pod článkem.
