


Tělo v beztíži povyroste, hlava se zvětší a svaly rychle ochabnou. Astronaut Aleš Svoboda zahajuje finální fázi výcviku a chystá se na Mezinárodní vesmírnou stanici. Na orbitu poveze výzkum rakoviny z Brna, historickou nášivku Vladimíra Remka i hokejový puk. Přesto odmítá patos. „Nečekám žádné procitnutí, kosmický let je pro mě logické pokračování kariéry,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Pořád stejné. Nebylo to tak, že by mi najednou někdo zčistajasna zavolal: „Aleši, letíš do vesmíru!“ Stálo za tím spoustu úsilí a jednání. Připomíná to stavbu domu. Jde o dlouhý proces a od prvního návrhu chvíli trvá, než se nastěhujete. Více se všechno rozeběhlo loni v červnu, když minulá vláda rozhodla o uskutečnění mise. Následně jsme oslovili generálního ředitele Evropské kosmické agentury (ESA), která misi zabezpečuje. Financujeme ji z příspěvku, který do ESA posíláme. Paralelně jsme vybírali projekty, které poletí nahoru. Velký milník představoval podpis finální smlouvy, protože zúčastněné strany hledaly shodu několik měsíců. Samozřejmě mám ale radost.
Nabídka tenkrát přišla krátce poté, co mě vybrali do záložního týmu astronautů, a všechno by probíhalo narychlo. Mezitím jsme se mohli připravit, dát misi směr a vysvětlit důležitým hráčům, proč má smysl. Udělali jsme průzkum, zda české výzkumné a technologické firmy i vědecké týmy chtějí uskutečnit konkrétní projekty. Sešlo se sedmdesát návrhů, podobně jako třeba v Polsku. Poláci mají čtyřikrát více obyvatel než my, takže jsme jasně viděli vysokou poptávku. Tehdejšímu ministru dopravy Martinu Kupkovi se plán zalíbil. Ocenil, že kromě vědy a technologií propojíme projekt se vzděláváním, zapojíme střední i základní školy a získáme celospolečenský přínos. Záměr podpořil. Vesmírné projekty navíc fungují apoliticky, takže máme plnou podporu i současné vlády.

V beztížném stavu můžeme zkoumat procesy, které na Zemi nenasimulujeme. Například v medicíně. Nádorové buňky se vlivem gravitace chovají jinak a můžeme zjistit, jak přesně metastázují. To samé platí při vývoji léků. Když určitý enzym způsobuje onemocnění, necháme ho vykrystalizovat. Z jeho struktury pak poznáme, jak na něj navázat molekuly, které mu zabrání v činnosti. V beztíži vznikají pravidelnější a kvalitnější krystaly, takže vědci snáze najdou vhodný inhibitor.
Ano, protože tělo okamžitě reaguje na beztížný stav. Musí se adaptovat, což nám umožní sbírat data, která bychom na Zemi nezískali. Výsledky poslouží při vývoji biomedicínských technologií. Obleču například chytré tričko, které vyvíjejí výzkumníci na Masarykově univerzitě v Brně a které dokáže vyhodnotit stresovou zátěž. Další podobný projekt chystá Masarykův onkologický ústav v Brně, kde se zaměřují na odhalení rakoviny ještě před nástupem prvních příznaků.
Lidé létají do vesmíru pětašedesát let, takže víme, že nezpůsobuje žádné nevratné změny. Proměny nastávají hlavně při pobytech delších než měsíc. Největší dopad pociťují svaly a kosti, tkáň rychle ochabuje. I člověk, který se hýbe minimálně, si na Zemi dojde na toaletu nebo zvedne hrnek. Na stanici ale svaly tímto způsobem vůbec nezapojujete. Musíte proto tvrdě cvičit a dvěma hodinami tréninku nahnat to, co dole zvládnete přirozeně během dne.
Ano, může se projevit takzvaná vesmírná nemoc. Připomíná mořskou nemoc na rozhoupané lodi a tělo si na stav beztíže musí zvyknout. Někdo se adaptuje hned, jiný za pár hodin nebo za několik dní. Pro tyto případy vezeme léky. Změní se také rozložení tělních tekutin. Lidské tělo tvoří z velké části voda a gravitace ji normálně stahuje do dolních končetin. Ve vesmíru se přesune nahoru, takže se vám například opticky zvětší hlava. Můžete se také o pár centimetrů vytáhnout do výšky, pleť se napne, takže vypadáte mladší, nebo se vám dočasně zhorší zrak. Celá řada procesů funguje jinak.
Záchod funguje na principu podtlaku, představte si zařízení podobné vysavači. Kdyby podtlak chyběl, odpad by se rozletěl všude kolem. Tekutiny odsáváme zvlášť, systém je následně recykluje a posádka je využívá třeba jako užitkovou vodu na mytí. Tuhý odpad putuje do speciální nádoby, kterou stanice časem vypustí ven a celý obsah shoří v atmosféře.
Doposud jsme zvládli všeobecný základ, teď zahajujeme přípravu na konkrétní let s konkrétní posádkou. Jako pilot podstupuji delší dril. Největší část věnujeme ovládání kosmické lodi a životu na palubě stanice. Obě disciplíny cvičíme ve Spojených státech. Raketu i loď vyrábí společnost SpaceX Elona Muska, takže zamíříme do jejího centra v Los Angeles. V Houstonu v Johnsonově vesmírném středisku NASA dopodrobna nastudujeme ISS a na Floridě připravíme samotný start. Dva týdny před zážehem motorů tam ještě nastoupíme do přísné karantény. V Německu pak doladíme obsluhu vědeckých přístrojů a projektů, které povezeme nahoru.
Zatím jsme se potkali jen na několika formálních setkáních. Francouz Thomas Pesquet létá jako dopravní pilot, je o osm let starší a prošel výběrem astronautů už v roce 2008. Několikrát jsme spolu mluvili a těší mě, že velí právě on. Nepochybuji, že si sedneme. O třetím členu posádky zástupci mise už rozhodli, brzy zveřejní podrobnosti a na jméno čtvrtého kolegy ještě čekáme.
Ano, vyprávěl mi, jak mise probíhala před téměř padesáti lety. Letěl pod hlavičkou Sovětského svazu a technologie tehdy vypadaly úplně jinak.
Tenkrát jsme patřili do východního bloku, dnes letíme v rámci západních partnerů, ale samotná podstata zůstává. Kdybyste se mě zeptala, jestli bych za druhé světové války raději pilotoval Spitfire, nebo dnes stíhací Gripen, odpovím stejně. Žijeme v jiné době, v obou případech ale usedáte do toho nejlepšího, co v dané éře existuje.
Ano, vezmu jeho nášivku, kterou posádka nosila na skafandrech lodi Sojuz 28. Říkal mi, že díky tomu poletí do vesmíru podruhé.
Mám limit na kilo a půl, což odpovídá zhruba větší krabici od bot, a osobní předměty ještě vybírám. Chci vzít hlavně upomínkové předměty pro lidi a organizace, kterých si vážím. Povezeme také český hokejový puk. Nebereme ho jen jako národní symbol. Chci, aby spolupráce s vybraným klubem a hokejovým svazem pokračovala i po návratu z mise a pomohla podpořit mládež. Sport a pohyb vnímám jako stejně důležité hodnoty, jakými jsou věda a technologie. Snažím se jít mladým příkladem.

Všichni potvrzují neuvěřitelný zážitek. Bezprostřední pohled na planetu lidi ohromí. Poprvé spatříte Zemi zvenčí v celé její křehkosti a dostaví se silný úžas, z okna nemůžete odtrhnout oči. Právě proto spoustu situací trénujeme ve virtuální realitě, abychom mentální šok na místě co nejvíce zmírnili. Řadu pohledů si tak dokážu představit už teď.
Nemám žádné nevyřešené otázky. Nečekám, že se vrátím jako jiný člověk, nepočítám s žádným duchovním procitnutím. Prožijeme mimořádnou věc, letíme tam ale splnit jasně zadané úkoly. Kosmický let představuje další vývojový stupeň letectví a logický krok v mé vojenské kariéře. Vnímám ho jako vrchol toho, co lidstvo po technické i lidské stránce dokázalo. Kdybych se ale nahoru nikdy nepodíval, svět by se nezbořil. Mám skvělou práci a fungující rodinu, mé štěstí na kosmickém letu nestojí.
Létám mnoho let ve stíhačce na hraně možností, takže pokud strach mají, teď se nebudou bát o nic víc než obvykle.
Mladší syn je ještě příliš malý, aby celou věc plně chápal. Starší má radost a vím, že jeho spolužáci mě sledují. Uvidíme, jakou cestu si v životě vybere. Má všestranné zájmy, baví ho matematika i angličtina, hraje hokej a týmový sport mu dává skvělé sociální návyky. Hlavně ať se věnuje tomu, co ho skutečně naplňuje. Pokud se jednou rozhodne být kuchařem, rád ho v tom podpořím.
Chytrá váha mi pořád ukazuje čtyřiadvacet (směje se). Žádné přehnané ambice si nestavím. V současnosti pracuji v týmu, který připravuje zavedení bojových letounů F-35 do české armády. Jakmile projekt přejde do další fáze, čeká nás ostrý přeškolovací výcvik a rád bych převzal velení jedné z taktických letek. Letouny F-35 představují zásadní modernizační skok pro celé vzdušné síly a určí fungování letectva na příští desetiletí. Těší mě, že mohu stát u zrodu této éry. Můj cíl je jasný: úspěšně zavést F-35, vychovat děti… a pak už mohu v klidu odejít do důchodu.
Zdroj: autorský rozhovor






Hlasování v letošním finále senátních voleb v sobotu ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 22 nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo. Většinu si v Senátu udrží opozice, šanci na změnu promarnili kandidáti ANO a SPD už v úvodním kole.



Fotbalisté Slavie v 11. kole nejvyšší domácí ligy jen remizovali s Hradcem Králové 0:0. Od 55. minuty hráli bez Tomáše Chorého, který ukázal rozhodčímu vulgární gesto.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Pět senátorů zvítězilo v boji o křesla v horní komoře už v prvním kole. Dalších dvaadvacet k nim přibylo v kole druhém. Mezi nově zvolenými členy horní komory není například ani jeden kandidát vládního hnutí ANO Andreje Babiše. Kompletní výsledky senátních voleb si můžete prohlédnout v následující interaktivní infografice Aktuálně.cz.



Do druhého kola postoupil šéf senátorského klubu lidovců Josef Klement tím nejtěsnějším rozdílem. Jediný hlas rozhodl o tom, že předčil svého konkurenta z ODS Radka Černého a ve druhém kole už celkem s přehledem porazil bývalého šéfa sociálních demokratů Michala Šmardu. Do úspěšné senátorské obhajoby ale ještě může zasáhnout Nejvyšší správní soud.