


Měl to být jen větší byt pro rodinu se třemi dětmi. Když ale architekti poprvé prošli mezonetem v břevnovském domě z přelomu tisíciletí, místo okouzlení přišlo spíš vystřízlivění. Majitelé přesto v prostoru viděli potenciál a architekti jim nakonec místo drobných úprav navrhli téměř radikální proměnu.
Majitelé mezonetu hledali nový domov dlouho. Rodina postupně vyrostla z předchozího podkrovního bytu a potřebovala prostor, který bude fungovat jinak. Velkoryseji, klidněji a praktičtěji pro každodenní život pěti lidí. Společně s architekty proto prošli několik pražských nemovitostí, než narazili na mezonet v Břevnově. Nadšení investorů ale architekti zpočátku nesdíleli.
„Je pravda, že na začátku jsme jejich nadšení mírnili. Břevnov je krásná lokalita, ale limity původního layoutu a přání nezasahovat do bytu příliš byly komplikované,“ vzpomíná architektka Tereza Tejkalová ze studia ESTÉ ARCHITEKTI. Problémem nebyla velikost bytu ani jeho poloha u zahrady. Největší slabinou byl paradoxně samotný interiér. Přestože původní rekonstrukce byla předešlým architektem kvalitně řemeslně zpracovaná, prostor působil tmavě a uzavřeně.



„Pokud bych měla říct jednu věc, která mi utkvěla v hlavě z první návštěvy, tak by to byl nedostatek světla,“ říká architektka. „Celková barevnost byla laděná do tmavších barev a tím pádem ještě umocňovala pocit, že tam denní světlo chybí.“ Byt měl hlubokou dispozici se vstupem vedeným středem prostoru, což fungovalo u okolních jednotek uvnitř domu, ne ale u krajního mezonetu se štítovou stěnou. Architekti proto postupně dospěli k závěru, že kosmetické změny nestačí. „Větší zásah do dispozice přinesl mnohem víc: lepší provozní fungování, více denního světla i otevřenější obytný prostor,“ popisuje architektka.
Pro studio ESTÉ ARCHITEKTI nešlo o běžný klientský vztah. S investory je pojí roky společných projektů i osobní přátelství. Právě to podle autorů umožnilo pustit se do mnohem odvážnějších řešení. „S majitelem jsme se potkali už na vysoké škole. Postupně jsme společně realizovali několik projektů: rekonstrukce bytů, kanceláře jejich firmy, apartmánový dům ve Špindlu i projekty v Chorvatsku,“ popisuje architekt Michal Škrna. Architekti rodinu dobře znali – věděli, jak funguje jejich každodenní rytmus, co potřebují i jaký mají vztah k umění a designu. Díky tomu odpadla dlouhá fáze vzájemného poznávání, která podobné rekonstrukce často provází.
„Řekla bych, že je to určitě ve spoustě věcí jednodušší, známe se už dlouho. Takže myslím, že máme vzájemnou důvěru, a my tím pádem máme volnost. Moc si toho vážíme. Myslím, že díky společným projektům jsme se naladili na stejnou vlnu. Majitelé jsou zároveň otevření a umí se rozhodovat. Ale samozřejmě je to pro nás také velký závazek, nezklamat. Aby byl výsledek perfektní,“ dodává Tejkalová.

Nejvýraznějším prvkem celé rekonstrukce se stalo nové kovové schodiště ve světlém champagne odstínu. Původní dvouramenné schodiště podle architektů zabíralo příliš prostoru a uzavíralo obývací část. Nové subtilní vřeteno naopak prostor otevřelo a stalo se jeho hlavní dominantou. Jeho realizace ale patřila k nejnáročnějším momentům celé stavby.
„Uff, ale dopadlo to,“ shrnuje Tejkalová. Nad schodištěm měl původně vzniknout velký střešní světlík, který by přiváděl světlo do středu dispozice. Nakonec jej nahradil stmívatelný podhled z barisolu. „Byl by to stavebně hodně náročný zásah,“ vysvětlují autoři. Právě práce se světlem se přitom stala jedním z hlavních témat celého projektu. Architekti otevřeli byt do třetí světové strany, využili západní štít domu a vytvořili nové průhledy směrem k terase i zahradě. Dříve tmavá chodba uprostřed dispozice se změnila v plnohodnotnou součást obytného prostoru.
Silnou vrstvou interiéru je současné umění. Majitelé dlouhodobě budují vlastní sbírku a spolupracují s kurátorem Pavlem Kubesou. Obrazy, plastiky i objekty proto architekti vnímali jako přirozenou součást návrhu už od začátku. „Nešlo o to vytvořit galerii. Od začátku to mělo být hlavně komfortní bydlení pro rodinu,“ zdůrazňuje Tejkalová.
Absolutní vítěz a vítěz kategorie Soukromý interiér – rekonstrukce
Mezonet na „šestce“: Michal Škrna, Tereza Tejkalová a Tomáš Pavlakovič, ESTÉ ARCHITEKTI
Soukromý interiér – novostavba
Rodinný dům, Klecany: Martina Pištěláková a Ondřej Lukeš, MARTINA DESIGN
Soukromý interiér – nízkonákladové bydlení
Výhled na Grandhotel Pupp, Karlovy Vary: Jan Bek a Aneta Krupková, BEKARCH
Veřejný interiér I – restaurace, kavárny, hotely
Mexická, Praha: Kristina Sudreová, Zdeněk Rychtařík, Václav Červenka, František Vorel a Lukáš Novák, 20-20 ARCHITEKTI
Veřejný interiér II – obchody, služby, školy, zdravotnická zařízení a veřejné prostory
Základní a mateřská škola VIA, Beroun: Jiří Opočenský, Štěpán Valouch a Ondřej Králík, spolupráce Petr Bočan, Jakub Neumann a Martina Formánková, OV ARCHITEKTI
Veřejný interiér LD Seating – kanceláře, huby a coworkingová centra
Cowork Purkyňova, Brno: Iveta Křížová, PREMIER INTERIORS
Interiér roku – VELUX, cena generálního partnera
Vila na Výsluní, Letovice: Petr Skrušný, ARCHITEKTONIKA 3000
Hlasování veřejnosti
Statek pro Martinu: Monika Drbalová, TEMPUS DESIGN
Cena novinářů
Byt v pražském paneláku: Alexandra Hoffmannová a Jakub Hoffmann, HURÁ STUDIO
Cena zahraničních médií
Vila M, Praha: Katarína Varsová a Jan Roučka, TUNICATE
Vedle umění ale v bytě zůstalo i místo pro úplně obyčejný rodinný život. Dětské pokoje vznikaly po společném workshopu s dětmi, které kreslily vlastní představy o tom, co by se jim líbilo. „Nechtěli jsme udělat jenom hezké pokoje sladěné s bytem,“ říká architektka. V pokojích proto vznikly tajné dveře na palandu, houpačka, projektor, žebřiny nebo kreslicí kout.

Rekonstrukce mezonetu letos získala hlavní ocenění soutěže Interiér roku 2025 i cenu za nejlepší rekonstrukci soukromého interiéru. Mezinárodní porota ocenila především práci s detailem, materiály i schopnost vytvořit „vizuálně neutrální základnu“, ve které vynikne prostor samotný. Architekti úspěch vnímají spíš jako motivaci než definitivní potvrzení. „Velká vděčnost, určitě i závazek. Vydržet, neopakovat se a pořád se snažit posouvat,“ říká Tejkalová.

Zdroj: autorský text






Radnice Prahy 3 prověřuje podle Deníku N podnájem v bytě, který si pronajímá vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha. Je v něm evidovaná, ona ani její rodina tam ovšem nebydlí. Využívají ho dvě studentky ze Slovenska. Městská část má proto podezření na nepovolený podnájem, za který hrozí až výpověď z nájmu. Bartha uvedla, že studentky za byt nic neplatí.



Čtvrteční druhý zápas českých fotbalistů na šampionátu v Americe proti Jihoafrické republice bude rozhodovat americká sudí Tori Pensová.



Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.



Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.



Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.