Reklama
Reklama

Z hlubin vylovili 160 let staré pivo. Vědci teď zkusí oživit zapomenutou chuť

Když potápěč Stefan Panis loni prozkoumával vrak lodi na dně Lamanšského průlivu, všiml si mezi troskami lahve. Vypadala jako jedna z mnoha, které na místě ležely. Pak ji ale vynesl na hladinu a opláchl. Na hrdle se objevila slova „Guinness Extra Stout, London“. Lahev zůstala uzavřená 162 let. Teď má pomoci zjistit, jak chutnalo pivo v době královny Viktorie.

Když potápěč Stefan Panis loni prozkoumával vrak lodi na dně Lamanšského průlivu, všiml si mezi troskami lahve. Na hrdle se objevila slova „Guinness Extra Stout, London“. Ilustrační foto
Když potápěč Stefan Panis loni prozkoumával vrak lodi na dně Lamanšského průlivu, všiml si mezi troskami lahve. Na hrdle se objevila slova „Guinness Extra Stout, London“. Ilustrační fotoFoto: Shutterstock – Keenam
Reklama

Na dně Lamanšského průlivu leží vrak lodi Mindoro od listopadu 1864. Britská třístěžňová plachetnice tehdy vyplula z Londýna směrem do Vancouveru.

Po týdnu plavby se v husté mlze dostala do kolize a potopila se. Lidé na palubě přežili, náklad ale zůstal na dně moře. Mezi ním byly také lahve piva.

Belgický potápěč a průzkumník vraků Stefan Panis věděl o vraku už řadu let. Při ponoru v létě 2025 si všiml lahví vystupujících z písku. Jednu z nich vytáhl. Teprve na hladině, po opláchnutí nánosu, se ukázalo, co drží v ruce. „Guinness Extra Stout, London.“ Lahev podle potápěčů zůstala po celých 162 let neporušená.

Díky tomu v ní možná zůstaly stopy po pivu, které se vařilo úplně jinak než dnes. Vědci tak mohou zjistit, jaké kvasinky se tehdy při výrobě používaly a jak mohl viktoriánský Guinness chutnat.

Reklama
Reklama

Pivo jako časová kapsle

Panis se s nálezem obrátil na polského potápěče a historického badatele Pawła Truszynského. Společně začali zjišťovat, co přesně objevili a zda by se z lahve dalo něco vyčíst. Právě Truszynski označil nález za „časovou kapsli tekuté historie“. Nejde totiž jen o samotný nápoj. Pokud se podaří analyzovat jeho biologické stopy, vědci by mohli získat informace o kvasinkách, které se při výrobě piva používaly před více než stoletím a půl.

Vzorek má zkoumat tým Kevina Verstrepena z belgické KU Leuven. Verstrepen se zabývá genetikou, genomikou a fermentací a jeho laboratoř dlouhodobě zkoumá kvasinky používané mimo jiné při výrobě piva. Nejde tedy jen o to lahev otevřít a zjistit, jestli se 162 let starý Guinness ještě dá pít. Vědci chtějí prozkoumat, zda v něm zůstaly stopy tehdejších kvasinek. Z jejich DNA by pak mohli zjistit, jakým kvasinkám se podobaly, a najít jejich dnešní příbuzné. S jejich pomocí by se pak mohli pokusit uvařit pivo co nejbližší tomu, jaké lidé pili v roce 1864. Projekt proto dostal příhodný název Jurassic Beer.

Chutnal by stejně jako dnešní Guinness?

Guinness se samozřejmě vařil už v době, kdy se Mindoro potopila. Pivovar St. James’s Gate v Dublinu si Arthur Guinness pronajal už v roce 1759 a v 19. století se stout postupně rozšířil i za hranice Irska. Právě v roce 1862 se navíc na lahvích Guinnessu poprvé objevila harfa, která se stala jedním ze symbolů značky. Pivo z lahve nalezené na dně Lamanšského průlivu se ale od dnešního Guinnessu nejspíš výrazně lišilo.

Dnešní charakteristickou jemnou pěnu a krémovou strukturu vytváří mimo jiné dusík. Ten se do výroby Guinnessu dostal až mnohem později, takže pivo z roku 1864 mělo jinou strukturu i způsob sycení. Rozdíl mohl být také v chuti. Výroba piva tehdy nebyla zdaleka tak sterilní a kontrolovaná jako dnes. Podle Kevina Verstrepena proto mohlo tehdejší pivo obsahovat pestřejší směs mikroorganismů, která ovlivňovala jeho výslednou chuť. Starý Guinness tak mohl být kyselejší nebo mít jiné výrazné tóny.

Reklama
Reklama

Proč je na lahvi „London“?

Na lahvi je ale ještě jeden zajímavý detail: London. Guinness je přece irská značka. Jak se tedy dostala londýnská lahev na loď mířící do Kanady? Guinness se v té době přepravoval z Dublinu do Londýna v sudech, kde se mohl dále lahvovat a připravovat na export. Londýn byl významným obchodním centrem a právě odtud Mindoro v listopadu 1864 vyplula směrem k Vancouveru. Nález lahve tak dobře zapadá do tehdejšího způsobu, jakým se Guinness dostával do světa. A možná právě díky tomu dnes máme možnost nahlédnout do toho, jak pivo této slavné značky vypadalo a chutnalo před více než stoletím a půl.

Na dně čeká další poklad

Jedna lahev ale není jediným nálezem. Potápěči objevili ve vraku také dřevěné bedny s dalšími lahvemi, některé uložené hrdlem dolů. Právě ty by mohly být pro vědce ještě cennější. Tým chce při dalších ponorech získat další vzorky a zároveň pokračovat v pátrání po lodním manifestu, který by mohl přesněji ukázat, jaký náklad Mindoro vezla. Podle Panise by měli potápěči získat další čtyři lahve. Dvě mají zamířit do laboratoře KU Leuven, dvě další k majiteli značky.

A tím se otevírá další otázka: je 162 let starý Guinness vůbec možné vypít? Zatím na ni nikdo definitivně neodpověděl. Pokud se do lahve nedostala mořská voda, alkohol a uzavřené prostředí mohly pomoci obsah uchovat. To ale ještě neznamená, že je nápoj bezpečný nebo že by chutnal dobře. Vědci musí nejprve zjistit, co přesně v lahvi zůstalo. Původní živé kvasinky navíc nemusely 162 let přežít.

Pokud se podaří přečíst genetické stopy v lahvi a propojit je s historickými záznamy Guinnessu, mohl by vzniknout pokus o návrat piva, které zmizelo před 162 lety. A pak by se poprvé po více než století a půl mohlo ukázat, jaký Guinness skutečně pili lidé za vlády královny Viktorie.

Reklama
Reklama

Zdroj: washingtonpost.com, crbcnews.com, m.economictimes.com, mymodernmet.com, guinness-storehouse.com, smithsonianmag.com


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama