Na zlomek sekundy se z hlubin vesmíru ozve obrovská rádiová rána a pak je zase ticho. Některé záblesky se vracejí, jiné už nikdy. Astronomové přitom stále nevědí, co je vytváří. Hlavním podezřelým jsou magnetary - neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem. K rozluštění této záhady bychom navíc mohli být o krok blíž už v září, kdy se k pozorování vrátí obří sardinský radioteleskop.
Do hor ve vnitrozemí Sardinie vede cesta, která na první pohled připomíná spíš výpravu do zapomenutého kouta Itálie než cestu k jednomu z nejmodernějších astronomických zařízení v Evropě. Mezi pastvinami ovcí a krav tu však stojí obří 64metrový radioteleskop.
Sardinia Radio Telescope (SRT) už deset let sleduje vesmír v rádiové části spektra. Nyní je kvůli technické modernizaci mimo provoz, do pozorování by se měl vrátit v září. A má na co navazovat. Právě tento teleskop má na kontě mimořádný úlovek: zachytil rychlý rádiový záblesk s tehdy dosud nejnižší zaznamenanou frekvencí.
Takzvané FRB (Fast Radio Bursts) patří mezi nejpodivnější jevy, které astronomové znají. Jde o extrémně intenzivní pulzy rádiového záření, které trvají pouhé milisekundy a přicházejí z obrovských vzdáleností, často stovek milionů či miliard světelných let. A jejich původ? Právě ten zůstává jednou z velkých záhad moderní astronomie.
Rána, která trvá jen několik milisekund
Jedním z nejzajímavějších případů je FRB 180916. Sardinský teleskop ho zachytil při frekvenci 328 MHz. Jeho zdroj leží v oblasti, kde vznikají nové hvězdy, uvnitř mohutné spirální galaxie vzdálené téměř 500 milionů světelných let v souhvězdí Kasiopeji.
Na první pohled by mohlo jít jen o další krátký záblesk. Jenže FRB 180916 patří mezi takzvané opakující se záblesky. A právě tady začíná problém. Astronomové rozlišují FRB, které se objeví pouze jednou, a ty, které se vracejí. Jednorázový záblesk by mohl být například následkem katastrofické události, při níž objekt definitivně zanikne. U opakujících se záblesků takové vysvětlení nefunguje.
„Opakující se záblesky nemohou být způsobeny jednorázovou explozí,“ vysvětluje astronomka Maura Piliaová z Astronomické observatoře v Cagliari. Vědci proto hledají objekt, který dokáže obrovské množství energie uvolnit znovu a znovu.
Podezření padá na magnetary
Jedním z hlavních kandidátů jsou magnetary – zvláštní typ neutronových hvězd s mimořádně silným magnetickým polem. Neutronové hvězdy vznikají po zániku některých masivních hvězd, kdy se jejich hmota stlačí do neuvěřitelně malého prostoru.
Magnetary představují jejich ještě extrémnější příbuzné. Jejich magnetická pole patří k nejsilnějším, jaká ve vesmíru známe. Právě v nich by podle současné teorie mohl vznikat mechanismus stojící za opakujícími se FRB.
„Magnetary jsou nejmocnější neutronové hvězdy,“ říká Piliaová. Jenže ani tato teorie zatím nedokáže vysvětlit všechno.
Problémem je mimo jiné samotná rychlost celé události. Typický záblesk FRB 180916 trvá jen několik milisekund. „To znamená, že se během velmi krátké doby uvolní velké množství energie a zdroj musí být velmi výkonný, protože tuto energii neustále ztrácí a znovu ji doplňuje,“ vysvětluje Piliaová.
Pro srovnání: i nejsilnější sluneční erupce trvají minuty až hodiny. FRB tak představují úplně jinou úroveň extrémních dějů ve vesmíru. Největší otázka navíc stále zůstává nevyřešená. „Stále nevíme, zda představují jeden jediný jev, nebo dva, či dokonce více různých jevů,“ připouští Piliaová.
Je možné, že opakující se FRB mají jeden zdroj, zatímco jednorázové záblesky vznikají při úplně jiných katastrofických událostech. Mohly by například být následkem explozí, po kterých už nic nezůstane. Ve hře jsou také různé typy neutronových hvězd nebo jejich vzájemné systémy.
Sardinský teleskop má jednu výhodu
Právě proto je důležité, jak přesně vědci dokážou tyto události zachytit. Sardinský radioteleskop má díky speciálnímu přijímači možnost sledovat některé frekvence současně. Každá z nich přitom může odhalit další střípek skládačky a napovědět, co se během krátkého záblesku skutečně odehrává.
Nejde navíc jen o běžné astronomické pozorování. SRT je součástí sítě Evropské kosmické agentury pro komunikaci s hlubokým vesmírem a patří mezi významné nástroje pro sledování vzdálených kosmických jevů.
VIDEO: Kámen, který vesmírný rover svým téměř tunovým tělem mimoděk rozdrtil, skrýval to, co NASA popisuje jako opravdový poklad.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Pohřeb "Balkánského řezníka". Davy v Bělehradě truchlí za Mladiče
Dav lidí v pondělí ráno v Bělehradě obklopil rakev s bývalým bosenskosrbským vojenským vůdcem Ratkem Mladičem, který zemřel na konci srpna ve věku 84 let ve vězeňské nemocnici v Haagu. Následoval okázalý smuteční obřad, který předem vyvolal mezinárodní odsouzení. Usvědčený válečný zločinec má být odpoledne pohřben na bělehradském Topčiderském hřbitově.
ŽIVĚ Rusko varuje před americkými raketami v Evropě. Mohou zničit podmínky pro jednání, tvrdí
V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.
Křik na palubě, rána pěstí. Agresora museli omotat páskou další pasažéři
Let z amerického Dallasu do Newarku musel ve čtvrtek večer neplánovaně přistát v Baltimoru poté, co jeden z cestujících začal podle svědků vyvolávat konflikt a napadat ostatní. Muže nakonec několik cestujících znehybnilo pomocí lepicí pásky a stahovacích pásů a připoutalo ho k sedačce. Na incident upozornila v pátek stanice ABC.
Babiš zná Trumpa, Macinka jeho hnutí. Velvyslanec popsal, co nám otevírá dveře v USA
Po čtyřech letech v OSN míří Jakub Kulhánek na ambasádu do Washingtonu s jasným úkolem – proměnit dobré vztahy s Trumpovou Amerikou v konkrétní výsledky. Nový český velvyslanec pro Aktuálně.cz nastínil, co všechno se musí stát, aby premiér Andrej Babiš (ANO) dostal svou druhou cestu za Donaldem Trumpem do Bílého domu. A jak mohou pomoct kontakty Petra Macinky (Motoristé).
„Už mám na jevišti problém klečet.“ Petr Brukner ohlásil u Cimrmanů poslední sezonu
Začínající 60. sezona Divadla Járy Cimrmana bude pro Petra Bruknera, kterého diváci znají například jako policejního praktikanta Hlaváčka ze hry Vražda v salonním coupé, poslední. Třiaosmdesátiletý herec, který v populárním souboru začínal v roce 1967 jako oponář a později se vypracoval až k hlavním rolím, to řekl v rozhovoru ČTK. Jako důvod uvedl zdravotní a s tím související psychické problémy.