Praha - Když bylo Marcele Remeňové 12 let, rozhodla se, že napíše románovou trilogii Osm světů. Na svůj věk si zvolila nejen netradiční rozsah, ale i žánr a téma. Jedná se o sci-fi thriller s tajnými agenty a mimozemšťany. Osm světů má i vlastní webové stránky, trailer a tematická trička.
Vloni vyšel mladé studentce pražského Gymnázia Jana Nerudy první díl (Seznámení). Ve 13 letech absolvovala křest se vším všudy: tisková konference proběhla v pražském Luxoru, ukázky z knihy četl herec Matěj Hádek a kmotra dělal kameraman F. A. Brabec.
Letos v říjnu pokřtil F. A. Brabec na stejném místě druhý díl, ukázky z nové knihy tentokrát četl herec Jan Potměšil. Marcela Remeňová již má za sebou také prezentaci na knižním veletrhu Svět knihy.
Aktuálně.cz: Ve dvanácti letech děti zvolna začínají uvažovat o tom, co by třeba jednou mohlo být jejich povolání. Vy jste ale ve dvanácti letech začala psát sci-fi trilogii, o které se dá říct, že je to akční thriller. Čím to je?
Marcela Remeňová: Moje máma je herečka a režisérka a táta filmový producent. Jejich povolání mi umožnilo se již od mala účastnit natáčení filmů či reklam nebo se podívat do divadelního zákulisí. Rodiče mě také vedli k tomu, abych hodně četla, zhlédla jsem s nimi mnoho kvalitních filmů. Myslím si, že toto vše mě inspirovalo, abych sama začala něco vytvářet.
Aktuálně.cz: Ano, pochopila bych, kdyby "začít něco vytvářet" znamenalo krátké lehké povídky. U vás mě však zaujal rozsah (trilogie) a žánr (sci-fi thriller). Můžete mi to nějak vysvětlit?
Psaní mě táhlo vždycky, na začátku také byly školní soutěže a kratší povídky. Pak se to rozvíjelo do větších a větších celků, až vzniklo Osm světů.
A.cz: Jak jste vymýšlela děj?
Jsem jedináček. I když se mi rodiče hodně věnovali, chtěla jsem být občas i sama a hrát si sama. Vytvořila jsem si své vlastní postavy, s nimi jsem si hrála a zažívala různé příběhy. A to jsou právě hlavní postavy Osmi světů.
A.cz: Proč se trilogie jmenuje Osm světů?
Osm světů je název vzdálené galaxie. Je to souhvězdí osmi planet a hlavní z nich je 8. svět, ze kterého pocházejí některé mé postavy. Kdysi jsem krátce uvažovala i o číslovce devět, ale pak jsem se opět vrátila k osmičce. V první knize Seznámení žijí Osmisvěťané také skrytě mezi lidmi na Zemi a patří k nim i Layerovi - adoptivní rodina mé hlavní hrdinky Ley. Ve Včelím lidu zavedu čtenáře přímo na válkou zdevastovaných Osm světů.
Trilogie Osm světů
Akční trilogie Osm světů vypráví příběh Ley Layerové, americké středoškolačky, jež žije naprosto obyčejný život a kromě zvláštních temných snů ji nic netrápí. Jedné noci se ale Lea vzbudí z noční můry a nechtěně vyslechne rozhovor své adoptivní rodiny, ze kterého pochopí, že její rodiče, bratr Fred i sestra Samantha jsou Osmisvěťané a pocházejí z úplně jiné galaxie. Lein otec, policista Thomas, navíc přivede domů tajemného mladíka Harryho. Sympatický a pohledný Harry se živí jako nájemný vrah…
zdroj: Mladá fronta
A.cz: Když jste začala psát první knihu, věděla jste už, že to bude trilogie? Měla jste přesně vypracovaný nějaký koncept?
Úplně na začátku ještě ne. To jsem věděla, o čem bude první díl. Ani jsem nevěděla, kolik přesně to bude dílů. Až během psaní mi vyplynulo, jak by to mělo být dlouhé, a rozmýšlela jsem druhý i třetí díl. Teď píšu třetí, který už mám vymyšlený do podrobností.
A.cz: Zaujalo mě také, že jste si vybrala současný New York a prostředí agentů a mimozemšťanů. Jak jste vstřebala tyto reálie? Máte to načtené, nakoukané?
Prostředí si vymýšlím podle své fantazie, znám ho i z knížek a filmů. Mám jich nakoukaných hodně z žánru sci-fi a fantasy. Četla jsem bestsellery jako Eragon, Ztracený svět v podzemí, Harry Potter...
A.cz: Nástup do "světa literatury" jste měla opravdu velkolepý. Úplně neznámá, navíc teprve třináctiletá autorka zkouší prorazit se svou prvotinou. Vydá ji prestižní nakladatelství Mladá fronta, uspořádá křest a tiskovku v Luxoru, účinkuje zde Matěj Hádek, knihu křtí kameraman F. A. Brabec... To vašemu dílu tolik věřili?
Tak asi ano. Nejdřív se ale několik měsíců neozývali vůbec, už jsem myslela, že to nevyjde. No ale pak dali vědět, že se jim kniha líbí a že ji vydají. Dostala jsem přiděleného redaktora a s ním jsem upravovala nějaké drobnosti, nic moc zásadního.
České naděje
V seriálu online deníku Aktuálně.cz "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.
A.cz: Co říkáte tomu, jak jsou teď u mládeže oblíbené dystopické romány, sci-fi a fantasy? Není to trochu útěk před realitou?
Můj román se k dystopickým dílům neřadí, není tam zkáza, utrpení ani deprese. Dopadne to celkem dobře. A dystopickou literaturu ani moc nečtu.
A.cz: Uhánělo vás nakladatelství po prvním dílu o druhý a teď po druhém dílu o třetí?
Spíše já sama jsem si stanovila termín, když jsem vydala první díl, že do roka bych chtěla vydat druhý. A teď doufám, že do dalšího roku se mi to podaří i s třetím dílem.
A.cz: Neušije si člověk na sebe trochu bič, když ohlásí trilogii? Jak to zvládáte?
Mě to hodně baví, takže to je pro mě zábava. Čili nevidím v tom problém.
A.cz: Jak se knížka prodává?
Na české poměry a na to, že nejsem žádná známá autorka, tak dobře.
A.cz: Chystá se nějaký překlad, "expandujete" i na zahraničí trhy?
Bylo by to fajn a byla bych ráda, kdyby se tak stalo.
A.cz: Nosíte již v hlavě nějaký nápad, co napíšete, až dokončíte tuto trilogii? Máte již něco rozpracovaného či poznamenaného?
V budoucnu bych chtěla určitě napsat román pro dospělé. Již delší dobu mám v hlavě načrtnutý příběh z předválečného období, který bude asi veskrze hodně romantický, ale také mám v plánu napsat další vícedílnou sérii pro mladého čtenáře s prvky fantasy a sci-fi.
A.cz: Chtěla byste být spisovatelkou "z povolání"?
Určitě budu v psaní pokračovat, moc mě to baví. Ale na vysoké škole bych ráda vystudovala i nějaké jiné zaměření, abych měla taková zadní vrátka. Přesnou představu ale ještě nemám.
A.cz: Plno studentů relaxuje sportem, počítačovými hrami, posezením v kavárně, v nějakém klubu. Jak těžké je relaxovat u počítače při psaní knihy, stylizování, hledání slov?
Tak to je velmi příjemná relaxace. Jen ze začátku, než se do toho dostanu, tak je to trochu těžší. Pak už vše běží naprosto přirozeně a plynule, je to v podstatě, jako když čte člověk knihu, akorát je to o něco málo pomalejší, než to vyťukám do počítače.
A.cz: Co děláte, když ani nejste ve škole, ani nepíšete? Jaké jsou vaše další zájmy?
Tento rok jsem začala navštěvovat seminář anglického divadla, o víkendech hraju rekreačně badminton, v zimě jezdíme s rodiči na lyže. Mám ráda filmy všech možných žánrů, a proto když je čas, zajdu do kina na nějakou novinku nebo se podívám na starší film ze své bohaté sbírky DVD a také hodně čtu. Donedávna jsem se věnovala společenskému tanci a japonštině, ale z časových důvodů jsem bohužel musela obojí na nějakou dobu omezit.
