Tým italských vědců, který vedl Luigi Barrea, sledoval, jak se u 121 obyvatel měnila kvalita spánku a tělesná kondice poté, co země na jaře zavedla karanténu. Výzkumníci lidem ve věku mezi 18 a 65 lety nejprve změřili kvalitu spánku a tělesné hmotnosti dříve, než Itálii pandemie koronaviru zasáhla. Následně pozorovali, co se s oběma měřítky děje.
Výsledky ukázaly, že hodnota první zmíněné proměnné u všech zkoumaných vzrostla. To znamená, že se lidem během 40 dnů karantény hůře usínalo, jejich spánek více než dříve něco přerušovalo, nespali tak hluboce a během dne se hůře udržovali svěží a soustředění. O zjištěních informoval web PsyPost zaměřený na zpravodajství z oblasti psychologie.
Překvapivá může být skutečnost, že lidé, kteří v průběhu karantény vykonávali kancelářskou práci v režimu home office, vykazovali ještě výraznější zhoršení kvality spánku než jiní. Autoři studie vidí příčinu tohoto zjištění v intenzivnějším využívání chytrých technologií, které zdravému spánku prokazatelně škodí. Při práci z domova lidé podle vědců trávili více času před počítačovou obrazovkou a kvůli omezení pohybu venku se mnohdy přesouvali rovnou k televizi.
Zatracená generace Z
Zatracená generace Z je projekt, jenž poodhaluje svět dnešních mladých Čechů, kteří se narodili po roce 1995. Šest příběhů ukazuje, že mladí lidé neřeší jen nekonečno možností a fotky na sociální sítí. Sužují je deprese, sebepoškozování i obavy, že nezvládnou nároky, které na ně klade rodina i okolí. Bojí se, že nikam nezapadají, a dennodenně bojují, aby se vymanili z často bezvýchodných situací, do kterých je život dostal.
Projekt Zatracená generace Z můžete momentálně podpořit na webu Novinářské ceny, kde se hlasováním rozhodne o vítězi Česko-slovenské ceny veřejnosti.
Stejně tak se jim během karantény zvyšoval jejich index tělesné hmotnosti, a to nejen kvůli pochopitelnému snížení fyzických aktivit. Výzkum ukázal, že omezení nakupování venku vedlo Italy k tomu, že častěji jedli nezdravé, výrazněji tepelně zpracované jídlo a že v jejich jídelníčku naopak ubylo čerstvého ovoce a zeleniny. To pak mělo za následek další úbytek energie a větší únavu v průběhu pracovního dne.
Vědci upozornili, že změna životního stylu v době karantény mohla lidi dostat do bludného kruhu. Stres, který mnozí pociťovali, vedl organismus k větší produkci hormonu kortizolu, jeho nadbytek zase zhoršoval kvalitu spánku a nedostatek spánku lidem v důsledku způsoboval další stres.
