Architektka Clara a její partner Carles měli jedinečnou možnost, kterou si naštěstí nenechali uniknout. Po sklizni kukuřice společně s místními pracovníky vytvořili domov, který propojuje dřevěnou konstrukci, místní materiály a spolupráci s komunitou. Casa Al Pradet tak odráží tradice, moderní technologie i rytmus středomořské krajiny a ukazuje, jak může vypadat funkční a estetické bydlení.
Clara a Carles koupili poslední volný pozemek na jedné z ulic ve Vilamacolum – konkrétně trojúhelníkový kousek země obklopený zemědělskou krajinou, která formovala region Alt Empordà.
Carlesovy zkušenosti s farmářstvím, digitální výrobou z dřeva a plastu a přístupy k místnímu strojnímu vybavení umožnily páru projekt plánovat tak, aby si ho mohli sami postavit - podle vlastních představ a pravidel.
Design, technika a harmonogram stavby se tak navzájem doplňují a na místě díky tomu vznikl dům, ve kterém by rád žil snad každý druhý.
Stavba podle rytmu země
Samotná výstavba začala po sklizni kukuřice, kdy byla k dispozici místní pracovní síla, bez které by stavbu tak snadno nezvládli. A co se mohlo jevit jako praktická náhoda, se stalo principem projektu: stavět v souladu se zemědělskými cykly. Tento přístup propojil rytmus krajiny s tempem samotné stavby a vytvořil harmonii mezi člověkem a přírodou.
Casa Al Pradet stojí na lehké dřevěné konstrukci prefabrikované v dílně a dům se rozvíjí do série modulů různého tvaru a výšky. Vyvýšení o 1,2 metru pak chrání dům před dešťovou vodou a střídající se objemy reagují na trojúhelníkový tvar pozemku i fragmentární uspořádání okolní vesnické zástavby.
Materiály, detaily, tradice
Projekt je definován místními a přírodními materiály. Například korek, vápenná malta, hydraulické dlaždice a ručně vyráběná keramika se objevují v podlahách, lištách i exteriérových prvcích. A interiér propojuje strukturu s nábytkem ze dřeva, což vytváří pocit kontinuity a tepla.
Venkovní žaluzie jsou motorické a ovládají se chytrým systémem podle slunečního záření a směru větru. Keramický štěrk kolem domu pak zajišťuje odvodnění. Každé rozhodnutí v konstrukci kombinuje praktické zkušenosti a technické znalosti - dům tak funguje jako organický celek, který reaguje na prostředí.
Srdcová záležitost
Casa Al Pradet je zdárným příkladem, jak lze spojit vlastní výstavbu, současné technologie a místní tradice. Je to dům, který nejen slouží, ale zároveň vypráví příběh středomořského života a propojení člověka s krajinou.
A každý detail odráží rytmus regionu a životní filozofii místních obyvatel.
Video: „Ano, stavme, ale hlavně ne u mě!“ Expert vysvětluje, proč je v Česku krize bydlení
Zdroj: Linka News
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tady povinnou vojnu nikdy nezrušili. Mladí se učí bojovat i hledat miny, vědí proč
Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.
Plzeň zkrotila kousavé Klokany, Bohemians dohrávali v deseti
Fotbalisté Plzně ve 26. kole první ligy porazili doma 2:0 Bohemians. Pražané dohrávali bez vyloučeného brankáře Frühwalda, Plzeň si upevnila 3. místo. V dalších utkáních remizoval Liberec s Teplicemi 1:1, dělbou bodů skončil i duel Olomouce s Karvinou (2:2).
Skvělá medailová jízda Bubeníčkové pokračuje. Para hokejisté skončili čtvrtí
Simona Bubeníčková obsadila na paralympijských hrách druhé místo v běhu na lyžích na 20 km volnou technikou a vybojovala v Itálii čtvrtou medaili a třetí stříbrnou. Čeští hokejisté ztratili v duelu o bronz na paralympijských hrách s Čínou dvoubrankový náskok a po porážce 2:3 nedosáhli na zisk premiérové medaile.
Česko uspělo v „zeleném“ žebříčku Harvardu. Potenciál musíme nakopnout, říká expert
České firmy jsou nadprůměrně konkurenceschopné ve vývozu produktů a součástek klíčových pro energetickou transformaci. Ukazuje to žebříček Greenplexity Harvardovy univerzity, ve kterém se Česko umístilo na 3. místě. Aby tuzemské firmy mohly využít velký ekonomický potenciál této oblasti, musí se však nejprve vymanit z pozice „pouhého“ subdodavatele.