Výstava o ho... Ženeva ukazuje trus všeho druhu

ČTK ČTK
16. 4. 2012 13:35
Tahákem je 65 milionů let starý výkal Tyrannosaura rexe
Sloní trus zpropagovala pražská zoo.
Sloní trus zpropagovala pražská zoo. | Foto: Zoo Praha

Ženeva - Fascinující výstavu zasvěcenou hodně zvláštnímu druhu exponátů otevřelo švýcarské Muzeum přírodní historie. Výstava nazvaná KK.ZOO představuje všechny možné druhy exkrementů a trusu.

Přičemž tahákem nepochybně bude 65 milionů let starý výkal Tyrannosaura rexe, napsal francouzský list Le Temps.

Lejno, bobky a ti druzí

Exponáty vystavené v muzeu mají v mnoha řečech světa mnoho rozmanitých jmen.

Kravské lejno, králičí bobky, guano mořských ptáků. Mají bezpočet různých velikostí i tvarů - některé z nich jsou dokonce perfektně krychlové. A slouží k celé škále různých účelů: dají se jíst, použít jako zbraň, anebo coby prostředek posílení společenských vztahů.

"Jakmile potlačíte prvotní nutkání ke zvracení, pak uvidíte, jak před vámi bují a kypí nový neprobádaný svět," řekl kurátor muzea Manuel Ruedi, který expozici KK.ZOO otevřel. Zkratka KK je pro slovo "caca", tedy kakání.

Chcete prozkoumat, co po sobě nechával tento drobeček?
Chcete prozkoumat, co po sobě nechával tento drobeček? | Foto: Wikimedia Commons

Pekelná munice

Výkaly jsou ve své nejbytostnější podstatě odpadem. Ale mohou být i něčím mnohem víc - a ukázat to je cílem muzea. Někteří ptáci, například kosi či drozdi, používají svůj trus, jenž je obzvláště lepivý díky konzumaci jmelí, k bombardování nepřátel, kteří se přiblíží příliš blízko k jejich hnízdům.

Aniž by to věděli, šíří další ptáci ve svém trusu semena rostlin, které požírají. A tato semena mají navíc tu výhodu, že na půdu dopadají společně s přírodním hnojivem, jež jim pomůže v růstu. A tento provázaný cyklus navíc zajistí, že potomci původních ptačích "přenašečů" budou mít opět co jíst.

Trochu jako Facebook

U dalších zvířat fungují exkrementy jako opravdová sociální síť. Používají výkaly ke zdůraznění své přítomnosti, k vymezení teritoria anebo k hledání partnera k páření.

"Lamy či velbloudi například mají společné 'latríny'," dodal Ruedi. "Zvířata patřící ke stejnému stádu všechna vyměšují na stejnou hromadu. Jejím očicháním pak dokážou zjistit, kdo a kdy tam byl, a získat celou škálu dalších informací." Jinými slovy mohou shromáždit klíčové údaje o zdraví, sexuální připravenosti, a dokonce i "emočním stavu" svých kolegů ze stáda. "Pokud člena skupiny napadne puma, budou v jeho moči stopy stresového hormonu," vysvětlil kurátor.

 

Právě se děje

Další zprávy