


Když byl malý, běhal za ovcemi po horských loukách, uklízel seno ve stodole a na celé dny mizel s bratrem v lese. Dnes na stejném místě stojí jeden z nejoriginálnějších hotelů v Dolomitech. Julian Mair ho ale nepostavil proto, aby přitáhl pozornost. Naopak – udělal všechno pro to, aby si lidé všimli hlavně hor.
Ve výšce téměř 1300 metrů nad mořem stojí Gfell. Z větší dálky ho téměř není vidět. Většina pokojů je ukrytá pod svahem, nad krajinou zůstává jen stará dřevěná stodola, která tu stála dávno předtím, než vznikl samotný hotel.
Právě v ní Julian Mair vyrůstal.



„Dodnes si živě pamatuji život na statku se všemi zvířaty. Měli jsme ovce, slepice, králíky i poníka. Se svým bratrem jsme trávili celé dny v lese. Venku, v přírodě, daleko od ruchu restaurace, jsme se cítili nejlépe,“ vzpomíná.
Jeho nejsilnější vzpomínky nejsou spojené s rodinným podnikem, ale s tichem okolních hor. A právě to se později stalo hlavní myšlenkou celého projektu.
Příběh začal už v roce 1967, kdy Julianův dědeček Toni otevřel na horském statku malý hostinec Schönblick. Tehdy sem ještě nevedla pořádná silnice. Hotely v okolí prakticky neexistovaly a hosté přijížděli autobusem nebo pěšky. Na dovolené běžně zůstávali několik týdnů.
„Svého dědečka jsem bohužel nepoznal. Zemřel, když jsem byl ještě malé dítě. Z vyprávění otce i dlouholetých hostů ale vím, že to byl mimořádně srdečný a společenský člověk. Myslím, že právě proto Schönblick založil. Měl rád lidi a gastronomie mu umožnila dělat jim radost,“ říká Mair.
Rodinný podnik postupně rostl a Julian odmalička věděl, že v něm chce jednou pokračovat. „Rodiče mě od malička zapojovali do rozhodování. Když jsme začali plánovat dnešní Gfell, bylo mi teprve šestnáct let a už jsem se na projektu aktivně podílel.“
Během cest po jiných hotelech začal přemýšlet, jak by měl rodinný podnik vypadat dál. Čím více inspirace sbíral, tím více si uvědomoval, že klasický horský hotel sem nepatří.
„Na začátku jsem hodně přemýšlel o místě, kde stojíme, o okolní krajině i historii naší rodiny. Pokládal jsem si jednoduchou otázku: Odkud pocházíš? Kam chceš jít? Díky zkušenostem z různých hotelů doma i v zahraničí jsem si uvědomil, že klasický hotel není pro nás ani pro toto místo.“
Nechtěl vytvořit luxusní resort, který by soupeřil s horami. „U nás je na prvním místě člověk. Děláme věci tak, jak jim sami věříme. Tak vznikl koncept, kde člověk a příroda tvoří jeden celek.“ Proto přišel s odvážným řešením – většinu nové stavby schovat pod zem. „Jsme úplně nahoře, uprostřed přírodního parku. Jakákoli jiná architektura by znamenala výrazný zásah do krajiny. Hledali jsme proto řešení, které s přírodou splyne.“



Než se vůbec začalo stavět, uběhlo více než šest let. Nejtěžší nebylo získat povolení, ale najít architekty, kteří by rodinnou vizi pochopili. „S několika architekty jsme nenašli společnou řeč. Změnilo se to až ve chvíli, kdy jsme poznali Stefana Riera a tým NOA. Byli první, kdo naši představu skutečně pochopili.“
Ani samotná stavba nebyla jednoduchá. Největší výzvou se stala rekonstrukce původní stodoly. „Museli jsme ji kompletně opravit, aniž bychom zbourali původní zdi. Navíc jsme zjistili, že ji můj dědeček postavil úplně bez základů. Museli jsme je dodatečně vybudovat.“ Pak přišel březen roku 2020. „18. března jsme se dozvěděli, že kvůli pandemii covidu musí všechny práce okamžitě skončit. Seděli jsme tehdy na terase, dívali se na rozestavěný hotel. V tento možná nejtěžší okamžik jsme si ale uvědomili, že jsme se vydali správnou cestou.“
Nejcennější částí celého projektu pro Juliana není nový hotel, ale stará stodola. Jako dítě v ní uklízel seno, staral se o hospodářská zvířata a trávil většinu prázdnin. Dnes v ní hosté snídají a právě tudy vstupují do hotelu. „Ten prostor má neuvěřitelnou energii. Když hosty doprovázíme do pokojů a vstoupíme tam, často vidíme jejich nadšení. Je to nepopsatelný pocit.“
Během rekonstrukce navíc našli něco, co nikdo nečekal. „Na půdě jsme objevili úplně první ukazatel ke Schönblicku. Byl napsaný na staré dřevotřískové desce, s několika pravopisnými chybami. Byl to velmi emotivní okamžik.“ I přes tak náročnou rekonstrukci nebylo možné stodolu zbourat. „Je pro mě důležité vědět, odkud pocházím. Úcta k přírodě i ke generacím přede mnou mě vedla k tomu, abych zachoval životní dílo svého dědečka i otce. Je to otázka respektu k historii, kultuře i lidem, kteří tu byli před námi.“
Přestože Gfell patří mezi nejvýraznější butikové hotely v Dolomitech, Julian slovo luxus používá nerad.
„Skutečný luxus je autenticita. Luxus je sedět na terase a slyšet jen zpěv ptáků tak intenzivně, až vám z toho běhá mráz po těle. Nebo vejít do domu a okamžitě cítit klid, aniž byste věděli proč. Takový pocit je k nezaplacení.“ Podle něj právě po podobných místech dnes lidé touží. „Ve světě, kde je všechno stále rychlejší, hlučnější a plné tlaku, se ticho stalo něčím výjimečným. A u nás je stále možné ho skutečně zažít.“
To je také důvod, proč ho znepokojuje současný vývoj turismu v Dolomitech. „Dnes sem přijíždějí dva zcela odlišné typy hostů. Jedni si chtějí jen odškrtnout známá místa, pořídit pár fotografií a zase odjet. To je trend, který mě upřímně znepokojuje. Na druhou stranu stále existuje mnoho lidí, kteří si váží hor, klidu, pohodových túr a dobrého jídla. A právě kvůli nim svou práci děláme tak rádi.“ Ubytování najdete také v nabídce Amazing Places.
Když přemýšlí nad tím, co by na dnešní Gfell řekl jeho dědeček Toni, odpověď má připravenou. „Myslím, že by byl hrdý. Především na mého otce, který za posledních pětatřicet let odvedl neuvěřitelnou práci a umožnil mi pokračovat v příběhu naší rodiny.“
Zdroj: autorský článek




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Nedokážu si představit, že by premiér Babiš přišel za ředitelem Chudárkem nebo Zavoralem a řekl jim: „Nedáme vám dost peněz, pokud nebudete vysílat jinak,“ a oni to udělali, říká v rozhovoru poslankyně volená na kandidátce Motoristů Gabriela Sedláčková. Hájí rychlé zařazení návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu. S tím, že stávka veřejnoprávních médií ji v tom utvrdila.



Sledujte online přenos z utkání 14. kola fotbalové Chance Ligy mezi Slavií Praha a Artisem Brno.



Polsko drží státní smutek po sobotním útoku na krakovském Hlavním náměstí, při kterém střelec zabil šest lidí a dalších 16 zranil. Oba policisté, kteří útočníka zastavili, se podle místních úřadů probrali z kómatu. Po tragédii se na internetu začaly šířit nepravdivé informace, mimo jiné falešná výzva k darování krve pro zraněného policistu.



Více než 600 tisíc domácností zůstalo bez proudu po nočních ruských útocích na energetickou síť v Dněpropetrovské oblasti, oznámil v neděli ráno šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža na platformě Telegram. Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že ruská armáda pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, napsal ruskojazyčný server BBC.



Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí. Podle agentury AFP to v neděli v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní.