Nenápadné červené znaménko na kůži. Lékaři popsali, kdy zpozornět a kdy ho neřešit

Pod pojmem angiom se obvykle označují nezhoubné kožní útvary, které souvisejí s cévami. Mohou mít různou podobu – od malé červené tečky přes plochou skvrnu až po vystouplou bouličku. Některé jsou jasně červené, jiné mohou být fialové nebo namodralé. Liší se také tím, kdy se objevují a jak se v průběhu života mění.

Nejde tedy o jeden konkrétní typ útvaru. Mezi cévní změny, se kterými se na kůži můžeme setkat, patří například třešňové angiomy, pavoučkové névy nebo některé typy hemangiomů.

Související

Z tajícího ledu uniká super-antrax. Je starý tisíce let a medicína na něj nemá zbraně

Třešňové angiomy jsou typické především pro dospělost a s věkem jich obvykle přibývá. Pavoučkový névus má podobu červeného bodu, ze kterého vybíhají drobné cévky. A infantilní hemangiom je nezhoubný cévní nádor, který se objevuje především u kojenců a má jiný průběh než běžné angiomy dospělých. Podobně vypadající červené útvary tedy nemusí mít stejnou příčinu ani vyžadovat stejný postup. Proto je důležité především poznat, o jaký typ kožní změny jde.

Třešňový angiom: boulička, která většinou nevadí

Jedním z nejčastějších cévních útvarů na kůži je třešňový angiom. Jde o drobnou červenou, vínovou nebo někdy fialovou bouličku, která bývá velká několik milimetrů. Nejčastěji se objevuje na trupu, pažích a dalších částech těla. Je velmi běžný a s věkem jich obvykle přibývá – kolem 40. roku jejich počet začíná výrazně narůstat a podle DermNetu je má přibližně 75 procent lidí starších 75 let.

Typický třešňový angiom není nebezpečný a léčbu nepotřebuje. Odstraňuje se především z kosmetických důvodů nebo tehdy, když se opakovaně zachytává o oblečení či se poraní a krvácí. Pokud si ale člověk není jistý, zda jde skutečně o angiom, je lepší nechat útvar zkontrolovat – podobně mohou vypadat i jiné kožní změny.

Hemangiom není totéž

Podobně červeně může vypadat také hemangiom, ale některé jeho typy mají zcela jiný průběh. Typickým příkladem je infantilní hemangiom, nezhoubný cévní nádor, který se objevuje především v prvních týdnech života. Nemusí být tedy patrný hned po narození. V prvních měsících může poměrně rychle růst, potom se jeho růst zastaví a útvar postupně během dalších let ustupuje. Většina infantilních hemangiomů je malá, neškodná a nevyžaduje léčbu.

Ani jeho vzhled přitom nemusí být vždy stejný. Povrchový hemangiom bývá jasně červený, zatímco hlubší může mít namodralý odstín nebo být na povrchu jen málo patrný. Některé hemangiomy ale mohou podle velikosti a umístění způsobit komplikace, například pokud zasahují do okolí oka, dýchacích cest nebo jiných důležitých míst.

Kdy už má smysl zajít k lékaři

Ne každá červená či barevná skvrna na kůži je angiom. Melanom, tedy zhoubný nádor vycházející z pigmentových buněk, může někdy vypadat jako obyčejné znaménko, ale také jako nově vzniklá skvrna, která se od ostatních na kůži nápadně liší. Varovným signálem je především změna – útvar začne růst, mění tvar nebo barvu, má nepravidelné okraje či více barevných odstínů. Melanom může být také růžový nebo červený a nemusí být větší než šest milimetrů.

Pokud se tedy nový nebo dosavadní útvar rychle mění, krvácí, svědí, bolí, jeho povrch se naruší nebo vypadá výrazně jinak než ostatní, měl by ho zkontrolovat dermatolog. Důvodem k vyšetření je ale i obyčejná nejistota, o jakou kožní změnu jde. Dermatolog může řadu běžných útvarů rozpoznat podle vzhledu a pomocí dermatoskopu. Pokud si diagnózou není jistý nebo se útvar chová netypicky, může doporučit další vyšetření či odběr vzorku.

U dětí je situace trochu jiná

Jak uvádí doktorka Jana Čadová z FN Motol: „Infantilní hemangiomy se typicky objevují v prvních týdnech života dítěte a často rychle rostou v průběhu prvních měsíců. Většina z nich však nevyžaduje léčbu a postupně sama ustupuje.“

Nejrychleji rostou především mezi prvním a třetím měsícem, většina z nich přestává růst přibližně do pěti měsíců věku. Lékaře je vhodné vyhledat zejména tehdy, pokud útvar rychle roste, je rozsáhlý, krvácí nebo se nachází v místě, kde by mohl narušit důležitou funkci, například v okolí oka. Některé hemangiomy mohou vést k funkčním komplikacím, zjizvení nebo trvalým změnám kůže.

Pokud je léčba potřeba, propranolol je dnes lékem první volby u rizikových infantilních hemangiomů, které vyžadují celkovou léčbu. Jeho účinek na hemangiomy byl poprvé popsán v roce 2008, kdy francouzští lékaři pozorovali, že lék u dětí výrazně tlumí jejich růst. „Propranolol může potlačit růst těchto hemangiomů,“ napsali tehdy autoři v časopise New England Journal of Medicine.

Odstranit, nebo nechat být?

U běžných drobných červených angiomů není odstranění ze zdravotního hlediska nutné. Pokud člověku vadí, dermatolog může použít například laser.

„Laserová terapie je efektivní metodou pro odstranění třešňových angiomů a hemangiomů, především pokud pacient chce změnu z estetických důvodů nebo pokud je léze náchylná k poranění a krvácení,“ vysvětluje lékařka Sabina Sellner z Medicom Clinic. U hemangiomů záleží na jejich typu, velikosti, umístění a rychlosti růstu. Zatímco jeden může lékař pouze sledovat, u jiného může být vhodná léčba.

Jedna nová červená tečka na kůži není důvod k panice. Důležité je spíš sledovat, zda se mění, rychle neroste nebo nezačne krvácet. Pokud si člověk není jistý, co přesně na kůži má, může útvar jednoduše ukázat praktickému lékaři nebo dermatologovi. Ten může určit, zda jde o běžný angiom, hemangiom nebo jinou kožní změnu – a zda s ní vůbec potřebujete něco dělat.

Zdroj: issva.org, dermnetnz.org, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, publications.aap.org, Medicom Clinic, dermatologiepropraxi.cz