Dudek chocholatý ještě před pár generacemi patřil k běžnému koloritu české, především jihomoravské krajiny, dnes musíte mít opravdu štěstí, abyste jej zahlédli. V brněnské ZOO se to rozhodli změnit a letos jsou tomu zase o krok blíž.
Vypadá jako pták z jiného světadílu: rezavá kštice, dlouhý zahnutý zobák, černobílá křídla jako z origami. Na dudka chocholatého je zkrátka radost pohledět a na jižní Moravě jej nyní můžete pozorovat zase s o něco větší pravděpodobností.
V budkách záchranného projektu Zoo Brno se letos usadilo rekordních deset párů a na svět přišlo nejméně 47 mláďat. Dosavadní maxima projektu tím padla s velkým náskokem.
„První budky jsme instalovali v roce 2017,“ říká Petr Šrámek, vedoucí kurátorů Zoo Brno a jeden ze zakladatelů projektu. Dnes je budek dvaatřicet a jsou rozmístěné ve třech skupinách na Znojemsku, na Břeclavsku a v okolí Pálavy.
Zachráníš jednoho, zachráníš stovky
„Dudek chocholatý je takzvaný deštníkový druh, tedy takové zvíře, jehož záchranou ochraňujete mnoho dalších druhů živočichů a v tomto případě i rostlin,“ popisuje Petr Šrámek.
„Záchrana jednoho druhu se víceméně rovná udržení kvalitního biotopu i pro všechny ostatní,“ vysvětluje.
Díky dudkovi se v těchto lokalitách daří různým druhům orchidejí, hlaváčku jarnímu, kosatci různobarvému, třemdavě bílé nebo konikleci velkokvětému.
Jeden nenápadný pták tak nad sebou drží ochranný deštník pro desítky dalších.
A dudek je náročný nájemník. „Potřebuje velké stromy s dutinami, v nichž hnízdí, a zároveň potřebujete krátkou, vypasenou nebo vysekanou stráň, na níž je schopný chodit po zemi a hledat potravu,“ říká Šrámek. Dutiny si totiž sám nevyseká a bez nízké trávy se nenají.
Přesně takový biotop, tedy teplé, otevřené stepní stráně, z jižní Moravy mizí. „Dařilo se mu tu v dobách, kdy byla země rozdělená na malá pole, někde běhaly ovečky, jinde se pásly krávy, vždycky tam byla nějaká louka vydupaná,“ popisuje Šrámek krajinu, která uměla být pestrá sama od sebe.
Paradox, o kterém se moc nemluví
Dnes si ochranu přírody představujeme hlavně tak, že se sází stromy, někdy to ale paradoxně ovšem může být na škodu.
„Za mě je to velký otazník. Dříve byla krajina mnohem otevřenější, lidé na ní víc a hlavně jinak pracovali,“ říká Šrámek.
„Když opustíte nějakou stráň, za deset let tam bude neprostupné houští růží, hlohů a invazivních druhů. A tam potom nežije skoro nic,“ varuje. „Tady na jižní Moravě nepotřebujeme víc lesů, potřebujeme kvalitní bezlesí.“
Právě proto projekt nestojí jen na budkách, ale hlavně na péči o krajinu. „Klíčem je správná péče o lokality, kde dudci hledají potravu,“ říká Šrámek.
„S partnery zajišťujeme takzvanou mozaikovitou seč a extenzivní pastvu. Louky a stráně se nikdy nesečou celoplošně, ale jen po částech, které se meziročně střídají. Krajina tak zůstává pestrá,“ popisuje, jak se takové kvalitní bezlesí udržuje.
K tomu patří i střídmost s chemií: méně insekticidů, herbicidů i odčervovacích látek u pasoucího se dobytka, které zabíjejí hmyz, jímž se dudek živí.
Zkušenost, pokora a klima, dohromady rekord
Letošek se extrémně vyvedl. Přibyly nové dudníky, z dvaatřiceti kusů jich dudci obsadili deset, v nichž se vylíhlo nejméně 47 ptáčat. Loni jich bylo 36 a v dřívějších letech se počty většinou držely pod dvacítkou.
Kontrola budek je přitom malá adrenalinová disciplína. „Musíme být maximálně rychlí, abychom hnízdící ptáky rušili co nejméně. Sledujeme počet mláďat, odhadujeme jejich stáří,“ popisuje Šrámek, v čem spočívá další část projektu.
Budky přitom neslouží jen dudkům: někde se uhnízdili jiné druhy, nejčastěji sýkory koňadry, jinde vosy či sršni.
Čím to, že se letos dudkům dařilo tak dobře? „Zamilovali si naše budky,“ směje se Petr Šrámek. Úspěch připisuje třem oblastem, v nichž se celý tým za ty roky zlepšuje.
„Zjistili jsme, že některé budky byly nevhodně umístěné, a z reakcí zvířat jsme se snažili poučit,“ říká pokorně. A zásluhu má i obecně rostoucí počet dudků a počasí. „Jsou teď teplejší roky a dudek je prostě teplomilný druh.“
Jak vypadá takový dudčí byt?
Kdo by čekal high-tech vynález, bude možná zklamaný. „Je to prostě ptačí budka umístěná na zemi,“ říká Šrámek. Ta má zesílenou čelní stěnu, která ji na horkých stanovištích chrání před sluncem, a je mírně zvednutá, aby nebyla tak snadno dostupná predátorům.
Bez zajímavosti není ani to, že dudčí hnízda silně páchnou po zkaženém mase. Samice a mláďata totiž ze speciální kostrční žlázy vylučují páchnoucí tekutinu, která slouží jako obrana proti predátorům a parazitům – odpuzuje třeba hady kteří by mláďata v budce ohrozili. Jakmile ptáčata vylétnou, zápach z hnízda rychle mizí.
Pomoct dudkům přitom může každý, hlavně ochranou starých stromů s přirozenými dutinami a citlivou péčí o zahrady i krajinu bez zbytečné chemie. Na projektu Zoo Brno dlouhodobě spolupracuje s ČSOP Morava, který má dudka dokonce v logu, a spolkem Pro záchranu motýlího ráje, odborným konzultantem je ČSOP JARO Jaroměř, který má s umisťováním dudníků a náležitou péčí o krajinu ve východních Čechách rovněž skvělé zkušenosti.
Zdroj: autorský text, Zoo Brno
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Babišův podfuk na NATO. Vojáci letiště několikrát odmítli, vláda jim ho vnutila
Jedním z kroků, jak chce současná vláda Andreje Babiše posílit obranné výdaje, jsou investice do letišť. To karlovarské tak bude převedeno pod ministerstvo obrany, které ze svého rozpočtu zajistí jeho provoz i rozsáhlou modernizaci. Splní se tak dlouholeté přání regionálních politiků z Babišova hnutí. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz z neveřejných dokumentů, sami vojáci letiště odmítají.
Většinu Česka zasáhnou v pondělí silné bouřky, varují meteorologové. Hrozí i kroupy
V pondělí čekají většinu území republky silné bouřky s nárazy větru a kroupami. Vyplývá to z výstrahy, kterou v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend pro téměř celou zemi, omezili meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. V celém Česku ale podle ústavu dále platí zvýšené riziko vzniku požárů.
Přežila 37 hodin pod ruinami. Příběh Daniely, která dala zemi naději, ale skončil tragicky
Když záchranáři po 37 hodinách vytáhli z hromady trosek živou dvaatřicetiletou Danielu, celá Kolumbie si s úlevou oddechla. Záběry mladé matky, kterou v ruinách zříceného domu v Pereiře objevil soused díky tichému volání o pomoc, obletěly svět a v národě otřeseném stovkami mrtvých zažehly obrovskou vlnu naděje. Jen o tři dny později z nemocnice dorazila zdrcující zpráva.
Čtyři miliardy na boj se suchem jsou plánovaným rozpočtem ministerstva, upřesnil Babiš
Čtyři miliardy korun, o kterých v souvislosti s bojem proti suchu ve čtvrtek u slapské přehrady hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), jsou pouze plánovaným rozpočtem sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství na příští rok. Babiš to pronesl v nedělním příspěvku na sociálních sítích.
„Jsem úplně vyřízená.“ Hrochovou dělilo od maratonské medaile 41 sekund
Tereza Hrochová obsadila na mistrovství Evropy deváté místo v maratonu, na náročné členité trati zaběhla čas 2:28:14 hodiny. V rekordu šampionátu 2:22:26 vyhrála Finka Alisa Vainiová. Hrochovou od medaile dělilo 41 sekund. Mezi muži triumfoval Němec Amanal Petros, jenž výkonem 2:09:11 rovněž pokořil rekord ME.