Lodě vozí turisty už i do polárních oblastí. S proseccem v ruce sledují tání ledovců

Magazín Magazín
14. 8. 2019 10:31
Luxusní výletní lodě, oblíbené zejména mezi německými, britskými či americkými turisty křižují nejen evropská nebo karibská města, ale také polární oblasti. Německý průzkumník a dobrodruh Arved Fuchs však před nimi varuje. "Čím větší loď je, tím je problematičtější. Lodě, na kterých probíhají večírky, nemají v Arktidě místo," říká. Podle něj totiž ohrožují nejen zdejší křehký ekosystém, ale také místní obyvatele.
Výletní loď na Antarktidě.
Výletní loď na Antarktidě. | Foto: Shutterstock

Jeden z předních polárních badatelů Fuchs varoval v nedávném rozhovoru pro německý deník Neue Osnabrücker Zeitung před bující lodní turistikou v severních i jižních polárních oblastech. Uvedl, že byl svědkem toho, jak jsou malé inuitské vesnice doslova zaplaveny turisty, které do míst dovezla na pár hodin obrovská výletní loď.

"Nedělají nic jiného, než jen očumují místní, kteří z nich skoro nic nemají. Profitují z toho jenom návštěvníci, nikoliv obyvatelé," citoval jej britský zpravodajský deník The Guardian

Německý badatel sám pěší chůzí dosáhl severního i jižní pólu a kromě cestování se věnuje také přednáškám o globálním oteplování a ekologii.

Počet výletních lodí mířících do Arktidy v posledních letech stoupá. Cestovní kanceláře lákají turisty na "expedice" do míst, kam se dříve odvážili jenom dobrodruzi a výzkumníci. Výlety za hranice běžných destinací nabízí pozorování divoké přírody, působivé scenérie, a dokonce i prohlížení tajících ledovců. 

Pozorování tajících ledovců u prosecca

S dopady takzvaného overtourismu, na kterém se velkou měrou podílejí i luxusní výletní lodě, přitom bojuje řada přímořských evropských měst, jako je chorvatský Dubrovník, italské Benátky nebo španělská Barcelona. Italské úřady před časem proto rozhodly zakázat vjezd velkým výletním lodím do některých kanálů v centru města. 

Tématu se v aktuálním čísle věnuje také německý týdeník Der Spiegel, který mimo jiné píše: "V současnosti existuje neomezené množství cestovatelských destinací… Lidé mohou plout na Antarktidu pozorovat tající ledovce, zatímco na palubě usrkávají svoje prosecco."

Článek popisuje nejen environmentální problémy spojené s plavbami, ale také vyhýbání se zdanění či obcházení evropských pracovních směrnic tím, že provozovatelé loď registrují mimo evropskou zónu. Častokrát na nich přitom za minimální plat pracují cizinci z rozvojových zemí.

Deník The Guardian připomíná, že počet pasažérů výletních lodí se za uplynulých devět let více než zdvojnásobil na současných 28,5 milionu ročně. Plavby jsou oblíbené zejména mezi německými či britskými turisty a jejich rostoucí počet tak podle Der Spiegelu nutí provozovatele přicházet s netradičnějšími destinacemi, jako je Grónsko či severní Kanada. 

Velké výletní lodě nejsou ale problematické jen pro hrstku obyvatel polárních oblastí, ale především pro místní křehké ekosystémy. Průměrný pasažér výletní lodě totiž vyprodukuje denně 30 litrů splašků, samotná loď pak vypustí další tisíce litrů oleje ze strojů a motorů. 

Polární oblasti se přitom již tak potýkají se řadou problémů způsobených klimatickými změnami, od tání ledovců po úbytek přirozeného prostředí divokých zvířat a rychle postupující erozi pobřeží. 

Video: Výletní lodě ohrožují Benátky, jedna z nich narazila do mola

Záběry z paluby: Výletní loď narazila v Benátkách do mola | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 22 minutami

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy