Domácí mazlíčky v Japonsku nahradily vydry. Nechte je v přírodě, trpí, tvrdí ochránci

Magazín Magazín
4. 6. 2019 16:13
Asiaté se zbláznili do nového trendu. Kupují si vydry a chovají je jako domácí mazlíčky. Ochránci zvířat však upozorňují na to, že zvířata v zajetí trpí, protože lidé se o ně nedokážou správně postarat. Na Facebooku či Instagramu se přitom objevují fotky vyder s hračkami nebo v oblečcích. Nejpopulárnější jsou tito novodobí domácí mazlíčci v Japonsku a Indonésii. Za mládě jsou lidé ochotni zaplatit tisíce dolarů.
Na procházce s vydrou v japonském metru.
Na procházce s vydrou v japonském metru. | Foto: Profimedia.cz

Právě fotky na Facebooku, Instagramu či YouTube můžou podle bojovníků za práva zvířat za rozkvět obchodu s těmito vodními savci. Podle organizace World Animal Protection (WPA) jsou vydří mláďata častokrát vytrhována ze svého přirozeného prostředí a prodávána především v Japonsku, Thajsku a Indonésii.

Jednou z nejsledovanějších vyder na Instagramu je podle britského deníku The Telegraph Takečijo, kterou chová jako domácího mazlíčka tokijská rodina v bytě. Sleduje ji více než 300 tisíc lidí. 

A v Japonsku se rozmáhá také popularita vydřích kaváren, kde se návštěvníci mohou se zvířaty mazlit. Indonéští majitelé vyder si prý zase oblíbili společné procházky se zvířaty.

Ani v jedné z těchto asijských zemí není zakázáno chovat vydru jako domácího mazlíčka, nicméně Cassandra Koenenová z WPA upozorňuje na to, že lidé jim svým neuváženým chováním ubližují. "Svou lásku projevují chováním, které je pro zvíře neuvěřitelně škodlivé," cituje ji britský deník.  

Kočičí žrádlo a malé klece bez přístupu k vodě

Podle zvířecích ochránců jsou vydry častokrát krmeny sýrem nebo kočičím žrádlem. A při interakcích s lidmi skuhrají, vřískají a vydávají další zvuky poukazující na to, že trpí.

Zvířata navíc bývají často držena v malých klecích bez přístupu k vodě nebo v prostorech bez přirozeného světla. 

S vydrami se obchoduje na internetových fórech nebo ve facebookových skupinách a podle ochránců se například v Japonsku prodávají za tisíce dolarů. Vysoké ceny tak vedou k organizovaným krádežím mláďat z přírody.

Z dlouhodobého hlediska by přitom obchod s vydrami mohl vést k jejich rapidnímu úbytku. Zvířata se už tak potýkají i s dalšími nebezpečími. Těmi jsou jednak znečištěné vodní toky a také lovci toužící po jejich kožešinách či mase. 

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody hrozí třem ze čtyř druhů vyder v regionu jihovýchodní Asie vymizení z jejich přirozeného prostředí. Ochránci zvířat proto navrhují, aby se do celé věci zapojily také vlády jednotlivých států. Koenenová nicméně upozorňuje na to, že problém by měli řešit i provozovatelé sociálních sítí.

"Jsou to velmi družná a hravá zvířata. Vybízíme lidi k tomu, aby je nechali v přírodě a nebrali si je do svého bytu uprostřed Tokia," dodala Koenenová. 

Video: Provozovatel kožešinové farmy v DVTV

Norek je hospodářské zvíře, nezáleží, jestli je využívaný na kůži nebo na maso, říká majitel jedné ze zavřených farem David Vojtíšek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 27 minutami

Provozovatel Zásilkovny koupil komunitní službu Zavezu

Skupina Packeta, která vlastní logisticko-technologickou firmu Zásilkovna a další společnosti zajišťující služby výdejních míst a logistiky, získala 100procentní podíl v komunitní kurýrní službě Zavezu.cz. Cenu firma nesdělila.

Služba Zavezu.cz funguje od roku 2016 a loni měla tržby 346 milionů korun. Propojuje lidi, kteří někam jedou, s těmi, kteří potřebují něco převézt. Využívají ji desítky tisíc lidí. "Zavezu je etablovaná a úspěšná služba, která má obrovský potenciál. Mezi našimi byznysy existuje řada synergií, které nám pomohou k dalšímu růstu. Jsem moc ráda, že v týmu zůstává zakladatel Zavezu David Pertl, se kterým budeme projekt dále rozvíjet," uvedla spolumajitelka Zásilkovny Simona Kijonková.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hrad prohrál část sporu o majetkové přiznání Mynáře. Musí říct, zda ho kancléř odevzdal

Organizace Právo ve veřejném zájmu částečně uspěla ve sporu s prezidentskou kanceláří, po které se 4,5 roku domáhala informací o majetkovém přiznání kancléře Vratislava Mynáře. Soud pravomocně rozhodl o tom, že kanceláří musí organizaci poskytnout potvrzení o tom, kdy Mynář oznámení za rok 2013 odevzdal. Kancelář to odmítala s tím, že kancléř předal přiznání řediteli kanceláře jako soukromé osobě, nikoliv jako úředníkovi.

Organizace Právo ve veřejném zájmu podala správní žalobu poté, co od prezidentské kanceláře nezískala požadované údaje na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Domáhala se samotného majetkového přiznání a také sdělení, zda a kdy ho Mynář podal. Tuto informaci prezidentská kancelář podle soudu spolku poskytnout měla. Soudy však dříve daly zapravdu Hradu v tom, že prezidentská kancelář neměla povinnost přiznání zveřejňovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy